Kolik času zbývá do zastavení Golfského proudu?

Dynamika současných klimatických změn nahrává prognózám, které předpovídají brzký kolaps cirkulačního systému mořských proudů. Vědci stále častěji a stále hlasitěji upozorňují na možnost, že velkou část severní polokoule ochromí nová doba ledová. Kolik času nám zbývá?

Mezi lety 1965 a 1995 se z ledovců v Arktidě uvolnilo celkem 4.800 kubických mil sladké vody. Pokud vám toto číslo nic neříká, pak vězte, že je to více než objem vody v Hořejším, Erijském, Ontarijském a Huronském jezeře dohromady. (Pokud vám ani názvy těchto jezer nejsou povědomé, pak vám doporučuji prohlédnout si tuto mapu příslušné části Severní Ameriky.)

Masivní přísun sladké vody snížil salinitu moře v severní části Atlantského oceánu, což oslabilo funkci dopravníkového pásu. Celosvětový systém studených a teplých mořských proudů byl narušen. Prvotní oceánografické výpočty naznačují, že k úplnému kolapsu dojde po uvolnění dalších 4.300 kubických mil sladké vody. Při současném tempu tání by se tak stalo asi za dvacet let. Globální oteplování je ovšem na postupu a jeho bezprecedentní dynamika dává tušit, že rozpad stávajícího systému je pravděpodobně mnohem blíž, než si myslíme.

Jako varovný příklad budiž připomenuty události v Grónsku, kde byl až do nedávna na rozdíl od Arktidy ledový příkrov považován za relativně stabilní. Jenomže to, co platilo před několika lety, neplatí v roce 2005. Od počátku třetího tisíciletí se tempo tání grónské ledové krusty zdesetinásobilo.

Letos v únoru celý svět obletěla zpráva o rekordně vysokých teplotách na jihozápadě Grónska. Zatímco v celé Evropě řádily sněhové vánice a kruté mrazy, v osadách na západním pobřeží tohoto polárního ostrova se domorodci vyhřívali při teplotách vyšších než za normálních okolností v létě. Mimořádné povětrnostní podmínky tam přetrvávají i v březnu.

Poslední doba ledová

Geologické výzkumy definitivně potvrdily teorii o příčinách poslední tzv. "malé" doby ledové. Před 12.700 lety se protrhly přírodní jezerní hráze v Severní Americe a obrovské masy sladké vody se přelily do Atlantiku. Podobnost se současnou situací je více než zajímavá. Po náhlém snížení slanosti vod v oceánu se dopravníkový pás zastavil. Golfský proud zkolaboval. Průměrné teploty v Evropě prudce poklesly. Jako útěcha by nám mohl posloužit fakt, že chladná fáze netrvala déle než 1.300 let.

Nejasné prognózy

V zájmu objektivity dlužno poznamenat, že v této chvíli není možné ani přibližně odhadnout, do jaké míry by bylo ochlazení způsobené zastavením Golfského proudu pohlceno globálním oteplováním, ani jak by se rozvrácení mořských proudů projevilo na celkové funkci klimatického systému. Člověk se vší svou domýšlivostí a krátkozrakou samolibostí odstartoval složitý a potenciálně nesmírně nebezpečný proces, o jehož důsledcích se dozví teprve v okamžiku, až je sám pocítí na vlastní kůži.