Klimatické změny snižují zemědělskou produkci
Na konferenci Britské asociace pro rozvoj vědy (British Association for the Advancement of Science, BAAS) v irském Dublinu byly přehodnoceny dosavadní prognózy následků globálního oteplování. Odborníci se obávají, že vyšší úroveň oxidu uhličitého v atmosféře nebude mít zdaleka tak příznivý vliv na růst zemědělských plodin, jak se původně očekávalo. S nedostatkem potravy se v budoucích dekádách budou potýkat lidé na celém světě.
Ještě nedávno převládalo tvrzení, že vysoká koncentrace CO2 v ovzduší příznivě ovlivní zemědělskou produkci. Předpokládaly se vyšší výnosy hlavních plodin (pšenice, rýže, sóji, kukuřice) na severní polokouli, což mělo vyvážit úbytek úrody v Africe a Indii. Jenomže výzkum týmu z americké university v Illinois tuto všeobecně přijímanou představu vyvrátil. K překvapivému závěru dospěli badatelé během laboratorních simulací globálního oteplování v následujících 5 desetiletích. Vyšší dávky CO2 se projevily polovičními výnosy u obilí a sóji, v případě kukuřice nedošlo k žádné změně. Jiné simulace zaměřené na působení fotochemického smogu (přízemního ozónu) do roku 2050 ukázaly snížení produkce sójových bobů o 20 procent.
Výsledky výzkumu komentoval profesor Martin Parry z Hadleyho střediska pro předpovědi a výzkum klimatu (Hadley Centre for Climate Prediction and Research, HCCPR): "Zvýšené hladiny CO2 zemědělství neprospívají tolik, jak jsme si mysleli."
Odhady poklesu předpokládaných výnosů se zatím pohybovaly v rozmezí od 2 do 5 procent. Nyní musely být zvýšeny na 10 procent. O to více lidí bude trpět hladem. V současné době se s nedostatkem potravy potýká nejméně 500 milionů lidí v rozvojovém světě. Tři čvrtiny postižených žijí v Africe, další obývají země na Blízkém východě a na indickém subkontinentu. Ekologové to považují za projev nespravedlivého přerozdělení bohatství mezi státy. V tomto smyslu se vyjádřil například Duncan McLarren z nevládní organizace Přátelé Země (Friends of the Earth, FoE).
Na konferenci v Dublinu zazněly stejně jako při obdobných akcích po celém světě naléhavé výzvy žádající výraznější redukci skleníkových plynů. Kjótský protokol s harmonogramem do roku 2012 nic neřeší. Jeho stoprocentní naplnění by zvyšování teploty na Zemi zpomalilo maximálně o 0,1 stupně. Pro zmírnění klimatických změn je podle expertů nutné dosáhnout poklesu nejméně o 1 stupeň, ale spíše o 3 stupně Celsia. Proto je třeba přijmout alespoň dalších 10 až 20 mezinárodních smluv podobných Kjótskému protokolu. V lepším případě by měly být prosazeny dohody se skutečně průlomovým významem. Kromě toho je žádoucí věnovat mimořádnou pozornost šíření adaptabilnějších a odolnějších druhů rostlin v zemědělství.