Kdo řídil Zemanovu (ne)kampaň ?

 

 (od zpravodaje iDNES.cz) 

 

Vítězství Miloše Zeman znamená, že Rusko i nadále bude mít v Evropské unii svého zástupce. Vztahy Česka s Bruselem a Berlínem se mohou zkomplikovat, myslí si ruský politolog Ivan Preobraženskij. „Česko bude dále představovat stát, kde by eventuálně mohlo proběhnout referendum o odchodu z EU,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

 

Jak jste vnímal českou prezidentskou kampaň a výsledek voleb?
Tato kampaň byla pro mě jako pro cizince zajímavá tím, že hlavními tématy byla migrace, islamofobie a strach Čechů z uprchlíků. Za velmi vážnou věc považuji, že tato kampaň nezlepšila celkový vztah Čechů k cizincům. Jako politologa mě zaujalo, jak prezident Zeman profesionálně organizoval svou kampaň a tvářil se, že o žádné kampani neví.

 

Do jaké míry ruská veřejnost a ruská vláda sledovaly prezidentské klání v Česku? A vysledoval jste v ruském zpravodajství nějaké zavádějící informace?

O průběh prezidentské kampaně se ruská veřejnost až do výsledků prvního kola nezajímala. Naopak vláda, přesněji řečeno Kreml, dostávala po celou dobu informace od svých zdrojů v Česku.

V ruských médiích moc originálních textů o českých volbách nebylo. Základem většiny článků byly informace od ruských státních agentur, které citelně preferovaly současného prezidenta. Ruská média často uváděla, a to bez zveřejnění zdroje této informace, že Jiří Drahoš podporuje evropský systém migračních kvót.

 

Hodně se mluví o ruském ovlivňování voleb v cizích zemích. Zaznamenal jste něco takového v případě českých prezidentských voleb?

Myslím si, že taková přímá podpora ze strany ruského státu nebyla. Je možné, že některé české podniky spolupracující s Ruskem finančně podpořily kandidáta preferovaného v Moskvě. A podle metod vedení kampaně, které používal tým Miloše Zemana, předpokládám, že mu mohli pomáhat ruští volební konzultanti, takzvaní polittechnologové. Podle mého názoru byla tato „konzultační“ metoda podpory použita i v Německu během kampaně před parlamentními volbami.

 

Co vítězství Miloše Zemana znamená pro Rusko a pro česko-ruské vztahy?

Rusko i nadále bude mít v Evropské unii svého dobrovolného zástupce. Vývoj rusko-českých vztahů záleží hlavně na pozici Babišovy vlády. V Moskvě vědí, že ministerstvo zahraničních věcí a premiér určuje vnější politiku Česka víc než prezident. Ale vítězství Jiřího Drahoše by vztahy s Ruském určitě nezlepšilo.

 

Můžeme od Zemana čekat nějaký posun v postoji k Rusku? Nebo třeba vůči Ukrajině?

Prezident Zeman svůj názor vůči Rusku nezmění. Bude dál podporovat ukončení sankcí a prosazovat toleranci k anexi Krymu. Co se týče Ukrajiny, předpokládám, že bude podporovat imigraci Ukrajinců do Česka, protože na tom má zájem český byznys, který potřebuje levnou pracovní sílu. Politické podpory svých zájmů se Ukrajina od Zemana nedočká.

 

Může Zemanova výhra zhoršit české vztahy se Západem, především s USA, Bruselem a Německem?

Vítězství Zemana české vztahy s USA a Británií nijak neovlivní. Pokud se odchod Velké Británie z EU protáhne a v Americe zůstane prezidentem Donald Trump, tak se nic nezmění.

Jinak to vypadá s Bruselem a Berlínem. Pokud Angela Merkelová zůstane kancléřkou, tak bude pomalu tlačit na Česko, minimálně kvůli vztahům s Ruskem a ekonomickým zájmům německých podnikatelů v Česku. Pro Evropskou komisi bude Česko nadále představovat problém a stát, kde by eventuálně mohlo proběhnout referendum o odchodu z EU. Ale to záleží především na české vládě, moc velkých změn ve vztahu k Bruselu nečekám.

 

Jakou roli hraje Česko a Střední Evropa vůbec v ruské zahraniční politice?

Rusko dodnes vnímá Evropu jako kontinent rozdělený na mnoho států. A Moskvu zajímají především západní země, tedy Francie, Německo a Velká Británie.

Střední Evropa je pro Rusko tradiční brána na Západ, potenciální zóna ruských ekonomických zajmu a dnes také kvůli současným sankcím potenciální zdroj technologií. Česko v tomto regionu představovalo nejzajímavější objekt zájmu, ale ted’ ho z této pozice pomalu vytlačuje Rakousko, které se stává největším centrem pro obchod s ruským plynem v Evropě.

 

Jak vnímáte rozdělení české společnosti, jak ho ukázala prezidentská volba?

To rozdělení není tak kritické, jak se nyní po volbách říká. Ty volby byly velmi symbolické, ale mnozí z těch, kteří volili Zemana nebo Drahoše, to tak necítili. Jsou to lidé, kteří stále žijí ve starém politickém paradigmatu a myslí si, že prezidentské volby nejsou důležité.

 

Máte přehled, jaky volili Rusové trvale žijící v Česku?

Řekl bych, že ten rozdíl byl podobný jako mezi Čechy. Větší půlka podporovala Zemana, menší Drahoše. Mohlo by to být asi 60 na 40. Záleží to mimo jiné na době a důvodech přestěhování z Ruska.

 

Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/milos-zeman-jiri-drahos-prezidentske-volby-2018-ivan-praobrazenskij-1dm-/zahranicni.aspx?c=A180130_111724_zahranicni_aha