Kdo je Antikrist? - Daniel 7 kapitola

 

Ve druhé kapitole knihy Daniel Bůh odhalil základní prorocký pohled. Používá obraz kovové postavy a kamene, který ji na konci rozdrtil.

Zlatá hlava představovala Babylónskou říši, Stříbrná hruď byla obrazem Médoperské říše, Měděné břicho symbolizovalo Řeckou říši a železné nohy jsou výstižným obrazem Římské říše. Nohy slepené z hlíny a železa hovoří o dlouhých staletích válek a pokusů o sjednocení v Evropě a Malé Asii. Pád velkého kamene představuje slavný příchod Ježíše Krista.  Více v článku - Biblická proroctví - Daniel 2 - Přehled dějin světa.

Sedmá kapitola Danielova proroctví popisuje stejné říše pomocí jiných symbolů.  Daniel ve své době nevěděl nic o tom, že se Izraelský národ znovu postaví proti Bohu a ukřižuje Mesiáše, nevěděl o povolání novozákonní církve, o jejím pozdějším odklonu od Boha, od jeho slova, a úpadku středověké církve, která pronásledovala své  vlastní věřící.

Bůh tento smutný vývoj církve předpověděl a proroctví v Daniel 7 a 8 kapitole se netýkají pouze starozákonní doby, jak tvrdí někteří vykladači, protože zde máme jasné výroky o tom, že toto proroctví sahá až do doby konce. Tato proroctví mluví o době Božího soudu a dotýkají se toho, co se v závěrečné době má odehrávat na zemi i v nebi (Daniel 7,9 – 10,13 - 14,26 – 27).

Daniel 7,2-8 - Já Daniel jsem v noci měl toto vidění: Hle, spatřil jsem, jak nad velikým mořem bouří čtyři nebeské větry. Vtom se z moře vynořily čtyři obrovské šelmy, každá jiná. První vypadala jako lev, ale měla orlí křídla. Potom jsem viděl, jak jí ta křídla byla vylomena; byla zvednuta ze země, takže stála na nohách jako člověk, a dostala lidské srdce. A hle, vtom se objevila druhá šelma, podobná medvědu. Na jedné straně byla vztyčená, v zubech držela tři žebra a bylo jí řečeno: „Vstaň, sežer mnoho těl!“

Díval jsem se dál a hle, objevila se další šelma, podobná pardálu, ale na zádech měla čtyři ptačí křídla. Měla čtyři hlavy a byla jí dána moc. Potom to noční vidění pokračovalo a hle, spatřil jsem čtvrtou šelmu. Byla děsivá a hrozná a měla strašnou sílu. Svými obrovskými železnými zuby hltala a drtila a zbytek rozdupávala nohama. Lišila se od všech šelem, které ji předcházely, a měla deset rohů. Když jsem ty rohy pozoroval, hle, začal mezi nimi růst jiný, malý roh a tři z těch dřívějších rohů byly vyvráceny, aby mu udělaly místo. Na tom rohu jsem spatřil jakoby lidské oči a ústa, jež vedla pyšné řeči.

Jedno je při výkladu biblických proroctví důležité - nesmíme do nich v žádném případě vkládat svůj názor nebo své předsudky. Nesmíme si „vycucat z prstu“, co znamenají jednotlivé prorocké symboly. Nesmíme postupovat jako mnozí falešní proroci, kteří Písmo vykládají, jak se jim to hodí. Musíme Bibli dovolit, aby se vykládala sama. Jaký je tedy klíč k rozluštění podivných prorockých obrazů, které najdeme v této kapitole a které se objevují i v jiných knihách Bible?

Vítr = války, nepokoje (např. Jeremiáš 25,32; 49,35-37)

Moře (vody) = národy, rasy (Zjevení Jana 17,15)

Zvíře (šelma) = král nebo království (Daniel 7,17)

Roh = král, vládce (Daniel 7,24; 8,21; Zjevení Jana 17,12)

S tímto slovníčkem je již obraz jasnější - Daniel viděl, že z bojů mezi národy vyvstala čtyři velká království.

Sedmá kapitola Danielova proroctví popisuje stejné říše jako v popisu sochy v 2.kapitole a přirovnává  Babylónskou říši ke lvu, Médoperskou k medvědovi, říši Řeckou k pardálovi a říši Římskou popisuje jako „strašné, příšerné a mimořádně mocné zvíře.“

Dějiny jasně ukazují, že po Řecku následovala jediná další celosvětová mocnost - Římské impérium (V proroctví z 2. kapitoly odpovídá stehnům ze železa - a i v obrazu čtvrtého zvířete se železo objevuje). I předpovězený charakter tohoto království odpovídá skutečnosti. Ne nadarmo se říkalo, že kam šlápl římský voják, sedm let tráva nerostla. Můžete studovat dějiny a zjistíte, že tato mocnost si skutečně svou ohromnou silou podmanila zemi, že ničila vše, co se jí postavilo do cesty.

Po tomto stručném popisu politických sil se Daniel začíná více zabývat určité moci, která začíná na dlouhá staletí zasahovat do náboženské oblasti, do života církve. Daniel v 7.kapitole popisuje pozvolný nástup a působení zvláštní moci, která vedla válku proti svatým a proti Bohu. Je nazývána malým rohem.(Daniel 7,8,21)

Daniel 7, 19 – 27 - Potom jsem chtěl vědět, co znamená ta čtvrtá šelma, která se lišila od všech ostatních: Byla strašná a děsivá, se železnými zuby a bronzovými drápy, hltala a drtila a zbytek rozdupávala nohama. Také jsem chtěl vědět, co znamená těch deset rohů na její hlavě a proč vyrostl další roh a tři vypadly, aby mu udělaly místo, a proč ten roh měl oči a ústa, jež vedla pyšné řeči, a proč vypadal mohutněji než ostatní. Díval jsem se tedy dál a viděl jsem, jak ten roh vede válku proti svatým a přemáhá je. Vtom ale přišel ten Odvěký a rozhodl ve prospěch svatých Nejvyššího. Tehdy nastal čas, aby se svatí ujali království.

Ten, který tam stál, mi tedy odpověděl: „Ta čtvrtá šelma je čtvrté království na zemi, jež bude odlišné ode všech ostatních: Pohltí celou zem, podupe ji a rozdrtí. Těch deset rohů je deset králů, kteří povstanou z toho království. Po nich povstane jiný král, odlišný od těch předešlých, a ty tři krále sesadí. Povede řeči proti Nejvyššímu, jeho svatým bude činit příkoří a pokusí se změnit i časy a předpisy. Svatí budou vydáni do jeho rukou na čas a časy a půl času. Potom však zasedne soud a zbaví jej moci, aby byl navždy zničen a zahuben. Království, moc i sláva všech království pod nebem pak bude odevzdána svatému lidu Nejvyššího. Jeho království potrvá věčně a všichni vládcové jej budou ctít a poslouchat.“

Z uvedených veršů je možné vybrat znaky, které zřetelně charakterizují mocnost, skrývající se pod označením "malý roh". Ze sedmé kapitoly knihy Daniel se dovídáme, že tento "malý roh":

1. Povstal ze čtvrté šelmy (verš 23-24).

2. Vyrostl mezi deseti rohy (verš 8).

3. Vyvrátil tři rohy (krále) (verš 8, 24).

4. Jevil se větší než ostatní rohy (verš 20).

5. Lišil se ode všech ostatních (verš 24).

6. Má lidské oči (verš 8).

7. Bude se rouhat Bohu, mluvit troufale (verš 8, 20, 25).

8. Vedl válku proti svatým a přemáhal je (verš 21, 25).

9. Bude se snažit změnit doby a zákon (verš 25).

10. Svatí budou vydáni do jeho rukou do času, časů a poloviny času (verš 25).

11. Bude vládnout až do příchodu Věkovitého (verš 22).

12. Jeho vláda mu bude odňata, bude zničen (verš 26).

Nezapomeňme, že aby byl výklad spolehlivý, musí souhlasit VŠECHNY znaky.

Při identifikaci této mocnosti mohou pomoci i informace obsažené v 8. kapitole knihy Daniel a v knize Zjevení. Otázka je zřejmá - je možné na základě uvedených znaků spolehlivě rozpoznat, o jakou mocnost jde? Kdo je tedy „malým rohem“? Kdo je antikristem?

Je jen jedna mocnost, která splňuje všechny znaky proroctví. Je to PAPEŽSKÝ SYSTÉM. Stačí porovnat Biblické proroctví s historií a pochopíte, proč Římská církev celá staletí zakazovala číst Bibli a pronásledovala a vraždila ty, kteří žili podle pravdy.

Mocnost malého rohu neoznačuje jednotlivé katolíky, ale papežský systém. Mnoho lidí, kteří se hlásí k této církvi, milují jistě Ježíše Krista z celého srdce.  Bůh opravdu miluje lidi sváděné papežským systémem římskokatolické církve. Proto dal své Slovo, abychom ho mohli studovat a rozpoznat Boží varování, zaslechnout Ježíšův hlas a následovat ho.

1. Povstal ze čtvrté šelmy (verš 23-24). Řím se rozpadl na deset oddělených národů. Mezi nimi poté povstal malý roh. Z proroctví v Danielovi 2 a 8 je možné vyčíst, že římská moc bude nějakým způsobem působit až do konce světových dějin. Historickým faktem je, že jediná mocnost, která povstala a přisvojila si římskou moc krátce po pádu Římské říše byl papežský systém.

Citát:„Je tedy zvláštním skutkem Božské Prozřetelnosti, že při pádu Římské říše a jejím rozdělením na jednotlivá království, římský Pontif, kterého Kristus udělal hlavou a středem celé své církve, získal světskou moc.“ (Papež Pius IX., Apoštolský list Cum Catholica Ecclesia, březen 1860)

2. Vyrostl mezi deseti rohy (verš 8). Vyrostl z 10 národů západní Evropy, do které bylo Římské impérium rozděleno. Byli to Sasové (Anglie), Frankové (Francie), Alamani (Německo), Vizigóti (Španělsko), Suebové (Portugalsko), Lombardi (Itálie), Burgundové (Švýcarsko), Herulové (vyhlazeni), Vandalové (vyhlazeni) a Ostrogóti (vyhlazeni).

3. Vyvrátil tři rohy (krále) (v. 8, 24). Papežská vláda začíná až po rozpadu římského impéria v roce 533, kdy císař Justinián oficiálně uznal papeže hlavou všech křesťanských církví. Království, která neuznávala papežovu autoritu byla nemilosrdně zničena. Herulové byli rozdrceni v roce 493, Vandalové v roce 534 a Ostrogóti v roce 538.

4. Jevil se větší než ostatní rohy (v. 20). Všichni králové mu podléhali a byli korunováni a sesazováni na základě papežských dekretů.  Ovlivňoval chod celé Evropy a později celého světa. Vládl nad králi, kteří mu museli skládat účty, i nad jejich národy.

5. Lišil se ode všech ostatních (v. 24). Jeho odlišnost spočívá v tom, že je svojí povahou politický i náboženský stát. Vatikán je jediným státem, který je zároveň církví.

6. Má lidské oči (v. 8). Jeden z titulů papeže je latinské „Episcopus Episcoporium“, což znamená něco jako „Dohlížitel Dohlížitelů“ nebo „Dozorce Dozorců“. Výše uvedený verš bývá vykládán i ve spojitosti se zpovědí. Prostřednictvím zpovědi měla totiž Katolická církev vždy vhled do životů lidí (a to nejen lidí obyčejných, ale i nejmocnějších panovníků). Dále tento obraz naznačuje spojení této mocnosti s člověkem. Víme, že papežská moc je soustředěna v jednom muži.

7. Bude se rouhat Bohu, mluvit troufale (verš 8, 20, 25). Biblická definice rouhání nám pomůže pochopit co je rouhání:

Jan 10,33 - Židé mu odpověděli: "Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh."

Marek 2,7 - "Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?"

Matouš 23,9  - A nikomu na zemi nedávejte jméno `Otec´: jediný je váš Otec, ten nebeský.

Co o sobě říká Papež?

„Papež má tak velikou důstojnost a je tak vyvýšen, že není pouhým člověkem... ...je jako by byl Bohem na zemi, jediný vládce věřících v Krista, vůdce králů, má plnost moci.“ (Lucius Ferraris, Prompta Bibliotheca, 1793, vol. VI, Papa II, str. 25-29)

„Zastáváme na této zemi místo Boha Všemohoucího.“ (Velké encyklické listy papeže Lva XII, červen 1894)

„Papež není pouhým představitelem Ježíše Krista, on je Ježíš Kristus sám, ukrytý pod pláštěm těla.“ (The Catholic National, červen 1895)

„Papež má tak velikou důstojnost a je tak vyvýšen, že není pouhým člověkem, ale je jako Bůh, zástupce Boží... Je rovněž božským vladařem a nejvyšším vládcem, králem králů... Kdyby to bylo možné a andělé by mohli chybovat ve své víře, nebo by mohli myslet v rozporu s vírou, mohli by být souzeni a exkomunikováni papežem.“ (Výňatky z Ferrariho Církevního slovníku, článek o papeži)

Tvrdí o sobě dokonce, že je „Králem nebes“. Tímto se tato mocnost zřetelně spojuje s bytostí zvanou satan, která vyjádřila svou touhu rovnat se Nejvyššímu  Izaiáš 14,12-15.

8. Vedl válku proti svatým a přemáhal je (verš 21, 25). Historie dokazuje, že 100 - 150 milionů lidí bylo za tohoto nábožensko - politického systému mučeno a posláno na smrt. Protestanté byli vražděni jen proto, že věřili slovům Bible a chtěli žít život podle Ježíšova učení.

9. Bude se snažit změnit doby a zákon (verš 25).  Boží zákon byl skutečně změněn. Druhé přikázání, které zakazuje uctívat modly, sochy a obrazy bylo zrušeno, a aby se zachoval počet 10, bylo poslední přikázání rozděleno na dvě. 

Čtvrté přikázání týkající se soboty, jako dne odpočinku bylo změněno dekretem v roce 321 na uctívání neděle, jako dne boha slunce.

Matouš 5,18 - Amen, říkám vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani nejmenší písmenko, ani jediná čárka ze Zákona, než se to všechno naplní.

„Kolem roku 1400 vznesl požadavek Petrus de Ancharano, aby papež mohl upravit Boží zákon, protože jeho moc je Boží, a ne lidská. Ne zemi prý jedná na místě Božím a má plnou moc rozhodovat o svých ovečkách“

Citace: „Papež má moc měnit časy, rušit zákony a rozhodovat o všech věcech, dokonce o těch, které náležejí Kristu. Papež má autoritu, a často ji užívá, upravovat Kristova přikázání“ (Ferrariho církevní slovník)

Citace:„Samozřejmě, že Katolická církev přiznává, že změna (sobotního odpočinku na nedělní) byla jejím činem… ...A tento čin je znamením její církevní autority v náboženských věcech.“ (H.F. Thomas, kancléř kardinála Gibbonse)

Citace: „Neděle je znamením naší autority… ...církev je nad Biblí a tento přesun zachovávání soboty (na neděli) je důkazem tohoto faktu.“ (Catholic Record of London, Ontario, září 1923)

10. Svatí budou vydáni do jeho rukou do času, časů a poloviny času (verš 25). O stejném časovém období hovoří ve spojitosti s pronásledováním svatých i kniha Zjevení. Stejný termín „čas, časy a polovina času“ se objevuje ve Zjevení 12,14. Stejný časový úsek a stejná událost jsou zmíněny i na jiných místech této knihy, ale čas je vyjádřen jinými slovy. Ve Zjevení 12,6 je tento čas označen jako „tisíc dvě stě šedesát dní“, ve Zjevení 13,5 termínem „čtyřicet dva měsíců“. Biblický měsíc má 30 dní, biblický rok 360 dní. Tato období jsou  shodná: 3,5 času (roku) = 42 měsíců = 1260 dní.

Když proroctví mluví v symbolech, potom jeden prorocký den odpovídá jednomu skutečnému roku. Například v Ezechieli 4,6 říká Bůh: „…ukládám ti za každý rok jeden den…“

S použitím tohoto principu můžeme tedy „tři a půl času“ z Daniele 7 přeložit jako 1260 let.

Papežský Řím vládl v Evropě po dobu 1260 let v období 538 – 1798.

Těchto 1260 let, která začínají kolem roku. 538 -  ustanovením církve jako instituční moci a  končí  roku. 1798 přesně po 1260 letech. 10. března roku 1798 poslal Napoleon Bonaparte svého generála Louise Alexandra Berthiera s jeho armádou do Říma.

11. Bude vládnout až do příchodu Věkovitého (verš 22). Papežský systém ale nabyl zničen. O 59 roků později nastal neuvěřitelný obrat, když 11.2.1929 italský vůdce Mussolini podepsal konkordát s kardinálem Gaspari, který navrátil část církevního majetku církvi. Opět navrátil papežství jeho mezinárodní postavení světové politické mocnosti. Vše nasvědčuje světovému rozmachu této moci, což způsobí vyvrcholení lidských dějin.

Martin Luther studiem prorockých knih Daniele a Zjevení a z Pavlova listu Tesalonickým také antikrista odhalil. Svému příteli Spalatinovi píše:

„Jsem jednoznačně přesvědčen a nemohu více pochybovat o tom, že papež je skutečným antikristem… …protože vše tak přesně odpovídá způsobu jeho života, skutků, slov a přikázání.“

Luther nebyl jediným vůdcem reformace, který odhalil totožnost antikrista. Celý zástup reformátorů odhalil pravou povahu papežství. Patřili mezi ně například Thomas Cranmer, John Wycliffe, Jan Hus, Jeroným, John Knox a mnozí další. To je pravý důvod, proč Římskokatolická církev proti reformátorům držícím se Božího slova tak tvrdě bojovala…

Samozřejmě, že Římsko - katolická církev zná pravý výklad proroctví. Proto se snaží proroctví maskovat a zkreslovat tvrzením, že Antikristem je Antiochem Epifanem IV. Ten ale nesplňuje uvedené znaky v proroctví a je již dávno mrtev.

12. Jeho vláda mu bude odňata, bude zničen (verš 26).

Tesalonickým 2,3-12 -  Nenechte se od nikoho žádným způsobem oklamat. Než ten den přijde, musí nastat odvrácení od Boha. Musí se objevit ten bezbožník a zatracenec, který se postaví na odpor a povýší se nade všechno, čemu se říká Bůh a co se uctívá. Usadí se dokonce v Božím chrámu a bude se vydávat za Boha! Nevzpomínáte si, jak jsem vám to říkal, když jsem byl ještě u vás? Víte, co mu dosud brání – smí se totiž objevit až v daný čas.

Daniel 7,26 – 27 -  Potom však zasedne soud a zbaví jej moci, aby byl navždy zničen a zahuben. Království, moc i sláva všech království pod nebem pak bude odevzdána svatému lidu Nejvyššího. Jeho království potrvá věčně a všichni vládcové jej budou ctít a poslouchat.“