Karmapové a Šamarpové
je odevzdává dále svým studentům. Takto vzniklo více „linií“ – posloupností dědění moudrosti dharmy z jednoho významného mistra na druhého. Tito mistři jsou často reinkarnovaní lamové střídající se s „držiteli linie“, kteří takto udržují transmisi v období od smrti reinkarnovaného, do doby, kdy jeho další inkarnace nedosáhne dospělosti.
Škola tibetského buddhismu Karma Kagju je příkladem takovéto linie. Karmapa, který se jako první tibetský lama vědomě inkarnoval již ve 12. století a který je nyní ve své 17. inkarnaci, je pokladnicí nauk. Druhým držitelem linie Karma Kagju je 14. Šamar Rinpočhe, Mipham Čhökji Lodrö. V souladu se staletou duchovní tradicí, Šamar Rinpočhe v roce 1994 formálně rozpoznal 17. Karmapu Trinle Thaje Dordžeho, hlavního představitele linie Karma Kagju tibetského buddhismu.
Stručné shrnutí o linii Šamarpů
Buddhistická cetra Bodhi Path jsou založena a vedena Šamarem Rinpočhem, který je společně s Gyalwou Karmapou současným držitelem linie Karma Kagju tibetského buddhismu. Šamar Rinpočhe je 14. Šamarpou, tibetským lamou s červenou korunou. Pro stručnou biografii 14. Šamara Rinpočheho klikněte zde.
Šamarpové jsou druhou nejstarší linií vědomě reinkarnovaných lamů, ale to, co předchozí inkarnace udělaly nebo ne, neurčuje následující Šamarpy. Současný Šamarpa řekl: „Protože každá inkarnace je novým životem, velké činy minulosti se automaticky nepřenáší do každé nové inkarnace. Také nelze žádného inkarnovaného lamu odsuzovat za to, že není tak skvělý, jako jeho předchozí inkarnace. Děti jsou jako tulkuové rozpoznávány v útlém věku, jsou umístěny do klášterů a získávají obrovské množství zodpovědnosti. Tento život si samy nevybírají. Takto to je s každou linií tibetských reinkarnací. Uznání musí každý získat v každém životě znovu.“
Mnoho ze Šamarpů bylo velkými učenci. Zvláště 1. Šamarpa Khedrup Trakpa Senge (1284-1349), 2. Šamarpa Kachö Wangpo (1350-1405), 3. Šamarpa Chöpel Yeshe (1406-1452), 4. Šamarpa Chökyi Trakpa Pal Yeshe (1453 -1526), 5. Šamarpa Könchog Yenlag, (1526-1583),
6. Šamarpa Chökyi Wangchuk, (1584-1629), 8. Šamarpa Palchen Chökyi Döndrup, (1695-1732) a 10. Šamarpa Chödrup Gyatso (1742-1792), vynikají co se týče jejich intelektuálního přínostu. 4. Šamarpa byl dokonce ke konci života 12 let vládcem Tibetu.
Historie Šamarpů byla zvláště dramatická během života 10. Šamarpy, Chödrup Gyatso (1642-1692) a po jeho smrti. Proto je dobré zde jeho život popsat trochu podrobněji. 10. Šamarpa, bratr 3. Pančen lamy Palden Yesheho (1738-1780) (vysoce postavený lama Gelugpy) neměl příliš dobrý vztah s tibetskou vládou Gelugpy ve Lhase, která byla přímo řízena čínským císařem Qianlongem (1711-1799). Tsomonling Ngawang Tsultrim, zástupce čínského císařství ve Lhase v té době, byl z několika důvodů jeho nesmiřitelným odpůrcem. Zaprvé, Šamarpa patřil k linii Kagju a prohlašoval, že Kagjupové byli dříve vládci Tibetu. Zadruhé, choval se přátelsky k britské vládě v Indii, což bylo logické, protože jeho matka byla princeznou Ladaku. Díky oběma těmto faktům byla císařská vláda velmi podezřívavá. Z obav z odsouzení či trestu od vlády Tibetu i Číny utekl 10. Šamarpa do Nepálu. Zde spokojeně žil až do roku 1788, kdy vypukla válka mezi Tibetem a Nepálem kvůli ražbě a oběhu padělaných mincí. 10. Šamarpa sloužil jako zprostředkovatel mírových jednání s Tibetem a na základě toho informovala tibetská vláda císaře Qianlonga, že se Šamarpa vmísil do nepálského konfliktu. Tibetská vláda Gelugpy poté požádala, aby byla instituce Šamarpy zakázána.
Zákaz začal platit po smrti 10. Šamarpy v roce 1792 a zůstal v platnosti až do 20. století.
Od roku 1792 do 1963 tedy nebyla oficiálně uznána žádná reinkarnace Šamarpy, přestože 11., 12. a 13. Šamarpa byli v té době tajně rozpoznáni Karmapou. V roce 1963 se 14. Dalajláma a 16. Gyalwa Karmapa dohodli na formálním znovuzavedení institutu Šamarpů a uznání současného, 14. Šamarpy.
Sepsala Lara Braitstein na žádost Jay Landmana (asistentka buddhistických center Bodhi Path).
Zdroj: www.bodhipath.com