Karel IV. v datech
1316 se narodil v Praze jako prvorozený syn českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny
1316 při křtu mu bylo uděleno jméno Václav
1319 jako Václav (později Karel) byl otcem odebrán z péče matky a uvězněn na Lokti
1319 byl internován otcem na Křivoklátě
1322 narodil se jeho bratr Jan Jindřich, budoucí markrabě moravský
1322 proběhla svatba Marie Lucemburské, sestry Jana, s francouzským králem Karlem IV. Sličným
1323 byl povolán otcem do Paříže
1323 přijal při biřmování jméno Karel; téhož dne se oženil s Blankou s Valois, sestrou budoucího francouzského krále Filipa VI.
1330 byl povolán otcem do Lucemburska
1330 jeho matka Eliška Přemyslovna zemřela ve Zbraslavském klášteře
1331 byl povolán otcem do Itálie
1331 otec ho jmenoval místodržícím na lucemburských panstvích v Itálii
1333 příjezd do Prahy
1334 byla vydána první Karlova listina jako moravského markraběte
1334 byla zahájena obnova královského paláce na Pražském hradě
1334 příjezd Blanky z Valois do Prahy
1334 byl uzavřen druhý sňatek Karlova otce Jana s Beatricí z Bourbonu v Paříži
1335 narození první Karlovy dcery Markéty
1335 návrat otce Jana do Prahy - počátek konfliktů otce a syna
1339 Karel IV. založil kolegiátní kapitulu Všech svatých na Pražském hradě
1341 na zemském sněmu v Praze byl jmenován následníkem trůnu
1343 volba Arnošta z Pardubic pražským biskupem
1344 bylo pražské biskupství povýšeno na metropolitní arcibiskuptsví
1344 byl položen základní kámen ke Svatovítské katedrále
1346 Karel zvolen řmským králem v Rhensu
1346 český král Jan Lucemburský padl v bitvě u Kresčaku
1346 Karel byl korunován na římského krále v Bonnu jako Karel IV.
1347 proběhla Karlova a Blančina korunovace v Praze na českého krále a královnu
1347 Karel založil kostel Panny Marie Sněžné jako součást karmelitánského kláštera
1347 Karel založil klášter na Slovanech (v Emauzích)
1348 založení Nového Města pražského
1348 vydání základních státoprávních listin a zakládací listiny pražské univerzity (studium generale) se čtyřmi fakultami
1348 byl položen základní kámen ke hradu Karlštejnu
1348 zemřela Karlova manželka Blanka z Valois
1349 uzavřen sňatek s druhou manželkou Annou Falckou v Bacharachu
1349 proběhla korunovace Karla a Anny Falcké v Cáchách za římského krále a královnu
1349 proběhla korunovace Anny Falcké v Praze za českou královnu
1349 Karel udělil Moravu jako léno České koruny svému bratru Janu Jindřichovi a jeho dědicům
1350 Karel založil kostel Panny Marie a Karla Velikého s klášterem augustiniánů - kanovníků na dnešním Karlově na Novém Městě pražském
1350 Karel utrpěl vážné zranění pádem z koně a dočasné zranění
1353 úmrtí druhé manželky Anny Falcké
1353 svatba s třetí manželkou Annou Svídnickou
1353 korunovace Anny Svídnické v Praze
1355 Karel byl korunuván "železnou" lombardskou královskou korunou v Miláně
1355 císařská korunovace Karla a Anny Svídnické v Římě
1355 svatováclavský sněm v Praze, kde byl odvolán zemský zákoník - tzv. Maiestas Carolina
1355 Karel porpvé oficiálně navštívil Karlštejn
1356 básník Francesco Petrarca se v Praze setkal s Karlem
1356 byla vydána Zlatá bula Karla IV.
1357 byla vydána zakládací listina pro kapitulu na Karlštejně
1360 Karel nechal vybudovat zeď, později zvanou "Hladová", posilující opevnění Menšího Města pražského (Malé Strany) a také Pražského hradu
1361 narození Karlova syna Václava na hradě v Norimberku
1362 úmrtí manželky Anny Svídnické
1363 svatba v Krakově se čtvrtou manželkou Alžbětou z Pomořan a Wolgastu
1363 dvouletý Karlův syn Václav korunován v Praze za českého krále jako Václav IV.
1363 Alžběta Pomořanská byla korunována za českou královnu v Praze
1365 Karel byl korunován v Arles na arelatského krále
1367 byla vysvěcena kaple sv. Václava v pražské katedrále
1368 narození syna Zikmunda v Praze
1370 narození syna Jana (Zhořeleckého)
1370 proběhla svatba Václava IV. s první manželkou Johanou Bavorskou v Norimberku
1373 Karel udělil Braniborsko v léno svým synům Václavovi, Zikmundovi a Janovi (Zhořeleckému) a jejich dědicům
1375 zemřel Karlův bratr Jan Jindřich, markrabě moravský
1376 byl Václav zvolen římským králem ve Frankfurtu nad Mohanem
1376 Václavova korunovace římským králem v Cáchách
1376 ustanovení o rozdělení nástupnictví mezi Karlovy syny - Václava, Zikmunda a Jana (Zhořeleckého)
1378 zemřel v Římě papež Řehoř XI., následují spory při volbě nového papeže, které vrcholí papežským schizmatem
1378 Karel IV. umírá kolem sedmé hodiny večerní na Pražském hradě na zápal plic ve věku šedesáti dvou a půl roku
1378 ve dnech 11. až 15. prosince probíhají smuteční obřady. V pohřební řeči je císař Karel IV. Lucemburský poprvé nazván Otcem vlasti s odvoláním na tradiční titul římských senátorů. Je pochován v královské hrobce chrámu sv. Víta na Pražském hradě po boku svých manželek.