Jsme ve vesmíru úplně sami?
Šance na objev mimozemšťanů v okolním vesmíru je zřejmě naprosto nulová. Shodli se na tom vědci z univerzity East Anglia v anglickém Norwichi. Jejich teorie naznačuje, že inteligentní život zřejmě nikdy nenajdeme.
Pokud bychom se do vesmíru obrátili s otázkou: „Haló, je tam někde někdo?“ Pravděpodobně bychom si museli odpovědět sami: „Není.“ Matematický model vytvořený profesorem Andrewem Watsonem naznačuje, že šance na objevení jiného inteligentního života na planetě podobné Zemi je velmi nízká.
Strukturálně komplexní a inteligentní život se na Zemi vyvinul v podstatě nedávno a přitom muselo dojít k několika velmi složitým evolučním krokům.
Britský vědec, který má k dispozici vylepšený matematický model pro evoluci inteligentní formy života, dovedl tuto myšlenku dále s ohledem na pravděpodobnost každého z těchto rozhodujících kroků objevujících se ve spojení s délkou života Země.
Podle něho je evoluční hranicí pro pozemšťany, ale i pro všechny planety podobné Zemi, záření jejich „slunce“. Odhady dalšího vývoje Slunce předpovídají jeho stoupající jasnost a teplotní modely naznačují, že životnost Země je asi „jenom“ další miliarda let, což je dost krátký čas v porovnání se čtyřmi miliardami roků, které uběhly od začátku života na naší planetě.
Jsme opravdu sami?
„V současnosti je Země jediným příkladem planety s životem, který známe,“ vysvětluje vědec. „Když si uvědomíme, že každá „Země“ je obyvatelná po určitou dobu, tak pokud bychom se vyvinuli na počátku tohoto období, pak vznik inteligentní formy života by byl docela pravděpodobný. A v našem případě je tomu naopak. Víme, že jsme se vyvinuli mnohem později v tomto obyvatelném období, což nám naznačuje, že naše evoluce byla něčím naprosto nepravděpodobným. Podle Brita je správné načasování všech událostí vedoucích ke vzniku inteligence jen velmi ojedinělým jevem.
Žebřík života
Watson tvrdí, že k tomu, aby se vyvinuli inteligentní tvorové – například lidé – bylo třeba čtyř základních evolučních kroků.
Prvním bylo objevení se bakterií, pak vznik složitých buněk s jádrem, následované specializovanými bunkami dovolujících existenci mnohobuněčných organismů a konečně vznik inteligentní formy života.
„Složité formy života si musí projít obdobím od těch nejjednodušších těmi několika velmi nepravděpodobnými kroky. Přitom inteligentní život je ještě o krok dál, a tím pádem ještě o něco méně pravděpodobný,“ řekl Watson.
Jeho model, publikovaný v časopise Astrobiology, navrhuje horní mez pro pravděpodobnost každého objevujícího se kroku, a to na maximálně 10 procent, a proto tvrdí, že šance na objevení se inteligentních forem života je méně než 0,01 % během čtyř miliard let.
To všechno se může uskutečnit pouze tehdy, pokud nastaly předchozí kroky v patřičné posloupnosti. Zdá se tedy, že pozemský život je opravdu jedinečný a možná alespoň v okolním vesmíru tím jediným inteligentním.
zdroj: https://www.magazin2000.cz