Jóga a meditace

Zásady pro dosažení osvícení a štěstí

Správně prováděná jóga odstraňuje nepřirozené pokryvy duše a odhaluje naše původní, čisté vědomí.

Odhadem třicet miliónů Američanů provádí tělesná a dechová cvičení hatha-jógy, které tvoří dvě části osmistupňového systému aštánga-jógy. („Ašta“ znamená „osm“ a „anga“ „úd“). Základem tohoto osmistupňového procesu jsou úrovně jama a nijama, neboli společenské a osobní zásady. Ke třetímu a čtvrtému kroku v tomto procesu patří ásána (tělesné pozice) a pránájáma (dechová cvičení). Na ně navazují pratjáhára (odpoutanost), dháraná (rozjímání), dhjána (koncentrace) a samádhi (stálá koncentrace). Abychom dosáhli cílů jógy, musíme systematicky následovat autorizovaný jógový proces. Je to podobné jako ve škole. Když chceme získat vzdělání, musíme následovat daný studijní plán.

Nejpřednější představitelé jógy říkají, že konečným cílem jógy není pouhé zdraví a mystické síly, ale realizování sebe sama, porozumění své odlišnosti od hmoty a také obnovení našeho skrytého věčného vztahu s Nejvyšší Osobností Božství. Písma a texty o józe předepisují fyzickou a mentální usměrněnost jak pro hmotný, tak pro duchovní pokrok. Pouze usměrněné a cílené jednání nás může osvobodit od připoutanosti a odporu, které povstávají z rozrušených smyslů a mysli. Bhagavad-gítá popisuje naše zapletení ve třech kvalitách hmotné přírody (dobru, vášni a nevědomosti) jako primární příčinu našeho rozrušení. Toužíme-li panovat nad hmotným stvořením a užívat si ho, zaplétáme se do spletitostí této přírody, a když naše touhy nejsou naplněny, přichází zklamání. Pán vytváří a kontroluje tyto kvality prostřednictvím svých energií, a proto jediným způsobem, jak jejich područí uniknout, je následovat proces, který On sám ustanovuje. Následováním jógových usměrnění zmizí naše připoutanost ke kvalitám vášně a nevědomosti a postupně se pozvedneme do kvality dobra, která přináší poznání a odstraňuje utrpení. Původně čistá duše, nyní ovlivněná iluzí, zrozená z hmotných kvalit nemůže vnímat svoji původní blaženou povahu. Jóga odstraňuje nepřirozené pokrytí hmotnými kvalitami a odhaluje původní vědomí duše.

Aštánga-jóga rozvíjí vyšší inteligenci, díky které duše může ovládat mysl a smysly, a tak překonat hmotné podmínění. Tato úroveň je však pouhým úvodem do skutečného duchovního života, který zažíná s projevením vědomí Krišny, po porozumění „jsme věční služebníci Pána Krišny“. Tím začíná naše přirozená láskyplná služba Jemu.

V jógovém procesu vedou k dokonalosti dvě cesty, a to přímá a nepřímá. Nepřímá cesta vede skrze několik úrovní jógy. Bhakti-jóga je však přímou cestou. Nepřímá cesta také vede k bhakti (oddanosti), ale je třeba projít úrovněmi karma-jógy (zříkání se plodů práce), gjána-jógou (rozvojem duchovního poznání) a celým systémem aštánga-jógy (procesem meditace na Nadduši v srdci). Aštánga-jóga ale není v tomto věku Kali doporučována. Lidé totiž žijí velice krátce, jsou neusměrnění ve svých zvycích a jsou fyzicky a mentálně slabí. Některé výjimečné případy mohou dosáhnout dokonalosti pomocí tohoto procesu, ale většina lidí to dnes nedokáže. Když někdo nezná konečný cíl procesu aštánga-jógy, je napodobování tohoto pradávného systému bezesporu pouhou ztrátou času.

Osm kroků (jama, nijama atd.) v zušlechťování vědomí lze vztáhnout na jakoukoli činnost. Dejme tomu, že někdo hraje fotbal. Jama a nijama, které zahrnují společenskou a osobní disciplínu, odpovídají týmové spolupráci a osobním dovednostem hráče. Ásana bude představovat určitou pozici těla například při kopnutí do míče, pranájáma vytváření energie, bez které není možné hrát. Pratjáhára by znamenala, že hráče nerozruší smyslové podněty. Když budou fanoušci povzbuzovat hráče, který se s míčem dere kupředu, fotbalista se nemůže jen tak zastavit a reagovat na jejich povzbuzení. Dháráná představuje rozjímání – v tomto případě uvědomování si polohy míče, brány a rozestavení hráčů. Dhjána by zde znamenala koncentraci na kopnutí míče do brány a vyhýbání se protihráčům. Když se mu podaří dát gól, jeho tým dosáhl samádhi (ve fotbale ale pouze dočasně).