Je nutné býti židem?

Pokud jste se narodili v Čechách či v některé ze západních zemí, duchovně jím aspoň částečně už jste, zejména pokud se počítáte za křesťana. Kdo byli zakladatelé křesťanství? Ježíš (neboli Jehošua), na jehož poselství je celá víra založena a Pavel (původně Saul či Šavel), který se stal jejím nejzanícenějším propagátorem, byli oba Židé. Stejně jimi byli Ježíšovi učedníci společně s většinou lidí, kteří se kolem nich vyskytovali a o nichž se evangelia zmiňují, kromě snad několika Římanů, kteří se objevují až skoro na úplném konci příběhu, tak jak jej známe ze čtyř knih evangelií. V naší civilizaci byli Židé prvním národem, který se dokázal vymanit z polyteismu a pohanské kultury mnohobožství; to nelze popírat. Když se takto o něco později ukázala cesta vedoucí k jiným, novým způsobům myšlení, zbytek západního světa se jí rovněž vydal. Víra je ale něco jiného než esoterická myšlenka. Ta se vždy nachází na jiné úrovni — podle toho jak se na věc díváme, buď leží u jejího základu, nebo ji jakoby překlenuje. Každá víra má totiž svoje esoterické jádro: u Židů je jím kabala, u křesťanů hermetismus, u mohamedánů súfismus, atp. Když tyto mezi sebou porovnáme, zjistíme, že jsou si navzájem podobné a že se liší hlavně jen v terminologii a v některých detailech, což bývá následkem civilizačních a hlavně mytologických kořenů. Proto také opravdová esoterická myšlenka či skutečná kabala, neznají hranic náboženských ani etnických. Takže pokud vám ortodoxní Žid bude ku příkladu tvrdil, že pokud nepatříte k jeho rase a víře nemůžete být opravdovými kabalisty, on sám kabalistou docela určitě není.

Jinou otázkou, kterou lidé často kladou, je zda je nutné znát hebrejštinu, pokud se chceme zabývat kabalou. Setkal jsem se s některými židovskými kabalisty, kteří tvrdili, že bez dobré znalosti hebrejštiny je nemožné se daleko dostat. Co platí ovšem za „dobrou znalost hebrejštiny?“ Žid, který se narodil a vyrůstal v pravém hebrejsky mluvícím prostředí se na to také bude nutně dívat jinak než ten kdo Židem není a jazyk se naučil z knih. Tak se tomu má i jinými jazyky. Kdyby nebylo na příklad učenců-orientalistů, jakým byl třeba Jean-François Champollion, který počátkem 19. století dokázal vyluštit co znamenají egyptské hieroglyfy, byly by historické vědy včetně archeologie podstatně chudší na svá poznání. Champollion se do Egypta podíval až několik let poté, kdy se mu podařil tento husarský kousek. Mnozí z těch, kteří ho následovali a poznání o prastaré egyptské kultuře dále rozšířili, nevytáhli nikdy paty z Evropy. Jiní, kteří v Egyptě strávili dlouhé roky, sice dokáží přeložit nápisy na stěnách chrámů a pyramid, o tom ,jak se jednotlivá slova vyslovovala v Egyptě před čtyřmi tisíci lety mají ale jen mlhavé představy. Židé, kteří hovoří a píší hebrejsky, také v dnešní době nevědí jak se vyslovovala některá klíčová slova nacházející se ve Starém zákoně – tyhle věci dnes prostě neví nikdo, jak ostatně uvidíme dále v této knize. Takže, jestliže se chcete něco dozvědět o kabale a kdyby vás mělo odrazovat to, že při své poslední návštěvě Tel Avivu jste nedokázali vysvětlit tamnímu taxikáři do kterého hotelu vás má zavézt, nenechte se tímto odradit! Pamatujte vždy na to, že generace a generace hermetických kabalistů, kteří si někdy také říkali křesťanští kabalisté, na tom byly s hebrejštinou podobně. Tito učenci se dokázali naučit právě ta hebrejská slova a výrazy, které ke svým studiím potřebovali, se členy židovských obcí v Evropě by se byli jejich jazykem (který měl ostatně s hebrejštinou jen málo společného) skoro určitě nedomluvili. Mnozí z nich se vyskytovali právě v Praze, v 16. a 17. století, kdy toto město bylo hlavním centrem a kdy sem směřovali téměř všichni ti, kteří se zabývali esoterickými vědami.

Pokud jde o mne, dospěl jsem brzy k tomu názoru, že ve většině případů postačí základní znalost hebrejštiny. Rozhodně je absolutně nutné být schopen rozpoznat všechna hebrejská písmena, vědět jak se vyslovují a také jaké jsou jejich numerické hodnoty. Dále potřebujete znát některá klíčová slova a výrazy, zejména ty, které se nacházejí v knihách Genesis a Exodus. To proto, že některá z těchto slov mají zvláštní sílu a do žádného jiného jazyka se přeložit nedají, aniž by přitom neztratila většinu své moci. Hebrejština a hebrejská písmena jsou sice východiskem kabaly, ovšem k tomu aby porozuměl této nauce, kabalista hovořit hebrejsky nepotřebuje, stejně jako nepotřebuje egyptolog ovládat mluvenou koptštinu, či znalec indické kultury sanskrt. Sanskrtem dnes také nikdo nehovoří, přesto tento jazyk, společně s hebrejštinou a podle mnohých také se staročínštinou, požívá výsadního postavení posvátného jazyka.
 

Zdroj: https://www.kabalacesky.com