Jak se člověk dokáže proměnit?

Pročítal jsem si pár blogů a zaujal mne jeden, hemžící se módou, kritikou druhých. Tentokrát jsem vydržel, čtu vždy od nejstarších k nejnovějším příspěvkům, a proměna byla opravdu úžasná. Dovolím si proto uvést pár citátů bez jakéhokoli komentáře.

2009

Už rok žiju v Praze. A nestčím se divit tomu, co vidím kolem sebe.
Jak je možné, že styloví lidé v celém městě jsou téměř výhradně cizinci?
Proč nosí všichni totéž, jako klony v různých barvách?
Bez ohledu na klady a zápory postavy každého jedince?
A jak s tím vším můžeme považovat češky za nejkrásnější ženy světa?
Po zklamání které mi přivodily nejdříve stránky moda.cz a posléze i elle.cz, zakládám tento otevřený blog, pro všechny, co mají ke stylu oblečení, líčení a myšlení co říct.
Pro všechny, kterým vadí, jak moc je ČR provinční.
Pro všechny, kteří by chtěli říct svůj názor.
 

2010

Budiž vám inspirací, že se zase budou nosit tulipánové a kolové sukně, kostýmky alá Jackie Kennedy, dlouhé vlající šaty po vzoru hippies, kalhoty do pasu v safari stylu.
Meruňková, broskvová, mango, tyrkysová.
Nemusíte se bát zatuchlého retra, všechno je svěží a aktuální.
To je to, co čeká na pár odvážných a možná i vyvolených, kteří budou v pravý čas v HM na Příkopech, v sekci "vedle kabinek v prostředním patře" (a že některé kousky za tu návštěvu opravdu stojí). Jak jsme se dozvěděla, je bohužel pravděpodobné, že "hlavní" kolekce bude k dostátní v snad ještě menším počtu kusů než "Lanvin". Mě osobně velmi (slečny managerky z toho taky nejsou našené) mrzí, že právě to, co je sice dražší, ale zároveň hezčí a kvalitnější je naplánováno k prodeji pouze v některých obchodech a v omezeném počtu kusů a modelů.
Přirozeně, odlesky najdete i v levnějších řadách HM. Ty se vracejí spíše do pin-up stylu a do devadesátkového lesku. Mikiny a svetříky jsou tak krátké, že ukazují bříško. (To už tady dlouho nebylo, mít důvod ke sklapovačkám a lehkým večeřím!) Pokud máte rádi lehké rozevláté halenky, riflové lacláče nebo jednoduché bavlněné šaty s leopardím potiskem, jste na správném místě.
 

2012

To nejlepší nás ale teprve čeká pod názvem Prague Fashion Weekend. Do čela úchylné akce čechoslovaku, která v minulých letech ucpala Pařížskou zvědavými cyklisty, molem a prapodivnými modelkami v děsivých oblečcích nastoupila na pozici art directora Oldřiška a mávnutím kouzelného proutku všechno začalo fungovat. Prahu čekají čtyři dny nabité originální českou módou v tom nejlepším slova smyslu, který rozhodně nezahrnuje tylové sukničky šité na koleně a trička s potiskem. Něco, co bylo po dlouhé roky nesplněným snem, se stane skutečností.
 

listopad 2014

Zapálila jsem svíčky u pomníků a pomníčků, poděkovala jsem. Přečetla jsem si všechny aktuální články, zavolala jsem rodičům. Doufám, že když se budu snažit, že se to nevrátí, že bude lépe. Přesto ale mám intenzivní pocit, že doba mého života se odehrává v kulisách rostoucího konzumu za každou cenu, extrémního tlaku na zisky, na růst ekonomiky a na zaměstnanost. Rostoucí HDP je mantra, ale nikdo neví, proč musí pořád jen růst. Kam zmizely hodnoty? Hodnota rodiny, vzdělání, mezilidských vztahů? Kam zmizela solidarita, odpovědnost, soucit? Nebo že by tady nikdy nebyly? Že by to byly v "západním" životním stylu jen vzácné projevy nebývalé deviace? Nemyslím si.
Jestli před 25 lety generaci našich rodičů stačilo vyjít do ulic a stávkovat, nepočítejme s tím, že dnes bude stačit totéž. Nezapomínejme, že proti "dobru" už nestojí vládnoucí třída, ale celá většinová společnost, pro kterou vlastní pohodlí a zábava představují větší hodnoty, než pravda, láska a svoboda. A nebo to tak není? Kde je pravda? Kde jsou stěny mé bubliny? A jak to vnímáte vy, ostatní?