Jak být buddhistou

Buddhisté se obvykle považují za šťastné lidi. Když se však staneme buddhisty, svět kolem nás se tím magicky nezmění tak, aby vyhovoval našim potřebám. Co se tedy změní?

Abychom mohli být buddhisté, nemusíme nosit zvláštní oděv, změnit své stravovací návyky nebo se vzdát majetku či společenského života. Jednoduše jde o změnu vnímání – nebereme překážky, které přicházejí, tak vážně a vidíme vše kolem sebe jako zajímavé a plné možností. To se jednoduše řekne, ale udělat to už není tak jednoduché .

Porozuměním učení a používáním nástrojů, jako je meditace, postupně jako buddhisté měníme pohled na vše, co se v životě děje. Nejde o to nasadit si růžové brýle, ale spíše o odstranění klapek z očí, které nám brání vidět věci, jaké skutečně jsou.

Buddhovo učení je skvělou pokladnicí užitečných rad a každá z tradic zdůrazňuje jiné aspekty buddhismu. Chceme-li žít v souladu s učením, znamená to poměrně odlišný životní styl v závislosti na tom, zda jsme mniši a mnišky nebo laičtí praktikující. Co tedy můžeme říct o buddhistech Diamantové cesty?

Buddhisté Diamantové cesty jsou laikové, kteří mají často rodiny a zaměstnání a začleňují buddhistické metody do svého každodenního života.

Co z člověka dělá buddhistu?

Aby se člověk mohl stát buddhistou, musí přijmout odpovědnost za vytváření svého vlastního života, s důvěrou, že příčina a následek neboli karma skutečně funguje. Prostřednictvím myšlenek a posuzování si vytváříme návyky a postoje, která nás buď omezují, nebo osvobozují. Díky zkušenosti vidíme, že dnes vytváříme příčiny situací, do kterých se dostaneme zítra.

Pokud chceme přijmout takovouto odpovědnost a rozhodnout se využít této příležitosti k dosažení stavu buddhy, co k tomu potřebujeme?

Potřebujeme hodnoty, kterým můžeme důvěřovat. Mysl je tou jedinou věcí, která se nemění. Nenarodila se a nemůže zemřít. Je přítomná vždy a všude jako prostor. Osvícení neboli stav buddhy představuje plně rozvinutý stav mysli a je cílem buddhismu. Jako buddhisté vytváříme spojení s tímto stavem – otevíráme se mu – a tomu říkáme přijímání útočiště. Přijímáme útočiště také v učeních (dharmě), která nás k tomuto cíli vedou, v našich přátelích na cestě (sangze) a v našem učiteli (lamovi).

Ze stavu úplné radosti a dosažení osvícení můžeme nejlépe přinášet užitek druhým. Jako buddhisté proto posilujeme své odhodlání dosáhnout tohoto cíle, abychom jej mohli sdílet s ostatními a abychom dokázali využít veškerou sílu a vhled, které se dostaví na naší cestě, k prospěchu všech. Toto ušlechtilé odhodlání se nazývá slibem bódhisattvy.

Jak dosáhnout osvícení?

Díky meditaci si postupně zvykneme na udržování stavu s méně rušivými emocemi, s větší radostí a jasností. Pak se snažíme přenést tento pohled prožitý v meditaci do každodenního života. Jestliže se objeví obtížná situace, dokážeme ji vidět z větší perspektivy a bez dramatizování? Dokážeme vidět potenciál dokonce i v osobě, která dnes vyvolala naše emoce?

„Je opravdu důležité začít den tak, že si připomeneme soucit. Nemusí to trvat dlouho, ale na okamžik si musíme uvědomit, že existuje velký počet bytostí, a opravdu si přát, aby se všechny zbavily utrpení. Má to zásadní význam, pokud si přejete, aby jim všechny vaše činy prospěly.“
– Hannah Nydahlová v rozhovoru pro časopis Buddhism Today

Naše meditační praxe je jako laboratoř, v níž pracujeme sami na sobě v uzavřeném prostředí. Pak si ověříme svůj pohled a reakce v každodenním životě – v dopravní zácpě, při jednáních v práci, nebo když se snažíme dělat to nejlepší v kontaktu se svými  partnery, spolupracovníky nebo dětmi. Důkazem duchovního rozvoje je, že jsme schopni lépe zvládat situace v reálném životě s nadhledem, obratností a humorem.

Kde začít?

Nejjednodušší cestou v západní společnosti je najít místní buddhistické centrum, kde se můžete dozvědět úvodní informace o buddhismu a naučit se meditovat. V centrech jsou obvykle k dispozici také knihy, časopisy a nahrávky. Pokud se vám líbí lidé a meditace v buddhistickém centru, pak má smysl navštívit přednášku některého buddhistického učitele, jako je lama Ole Nydahl nebo Karmapa, když učí ve vaší zemi nebo v blízkém okolí.

(Přejato z mezinárodního webu buddhismu Diamantové cesty dwbn.org.)