Interwiew s Robinem Murphym při příležitosti jeho přednášky na Homeopatické akademii

Jana Hollanová

Robin Murphy se narodil v roce 1950 v Grand Rapids ve státě Michigan v USA. Za studií na Michiganské universitě v Ann Arbor náhodně objevil v universitní knihovně sbírku knih o homeopatii, což ovlivnilo celý jeho další život. Po absolutoriu studoval dále na National College of Naturopathic Medicine (NCNM). Je žákem dr. Ravi Sahniho a dr. Johna Bastyra. V roce 1993 vydal své Repertorium a v roce 1996 Materii medicu, kromě toho uveřejnil dalších asi dvacet knih na různá témata související s homeopatií a léčením obecně. Je ředitelem Hahnemannovy severoamerické akademie. V současné době žije v malém městečku ve státě Virginia.

JH: Zabýváte se léčením pacientů s rakovinou. Léčba rakoviny byla tématem Vaší diplomové práce, za kterou jste získal Hahnemannovo stipendium, a je také tématem Vaší nynější pražské přednášky. Je možné nějak shrnout Váš přístup k léčbě této nemoci?

RM: Jsem přesvědčen, že rakovina, stejně jako jiné nemoci, má několik stadií, z nichž poslední je stadium uzdravení. Jenže většina pacientů je tak zesláblá, že se do tohoto stadia nedokáže dostat. Domnívám se proto, že je třeba nejprve zlepšit pacientův celkový stav, posílit jeho konstituci.

JH: Jak toho docílíte?

M: Především je nutno zlepšit jeho výživu. Nemoc spotřebuje veškerou dostupnou energii, proto je většina pacientů je vyhublá, vychrtlá, má strhané rysy, na první pohled jsou slabí. Také buněčná výživa je nedostatečná. Je tedy nutné navést je na správnou dietu, poradit jim, jak mají zdravě jíst, lehce a přitom dostatečně.

JH: Co znamená zdravě jíst ?

RM: Vynechat ze svého jídelníčku všechno, co neúměrně zatěžuje metabolismus. Například červené maso. Čím výš je daná potravina v potravním řetězci, tím náročnější je její zpracování z energetického hlediska. Takže volně řečeno je dobré jíst hodně zeleniny a rostlinné potravy vůbec, pokud chcete maso, pak bych dal přednost rybě. Nedoporučuji příliš ani vejce, hlavně ženám, domnívám se totiž, že spoluzpůsobují vznik rakoviny prsu.

JH: Co dalšího je možno udělat pro zlepšení pacientova stavu?

RM: Nemocní jsou vždycky, bez výjimky dehydratovaní. Většina lidí si neuvědomuje, jak málo pije. A v nemoci to znamená skutečný problém. Dostatečné množství tekutin je naprosto zásadní věc pro dobrý zdravotní stav. Snažím se je tedy přimět, aby hodně pili.

JH: Takže stačí správně jíst a hodně pít, abychom byli dokonale zdraví?

RM: Nejen to, také potřebujeme dostatečný odpočinek. A nejde jen o tom, jak dlouho spíme, jde i o kvalitu odpočinku. Vysvětluji svým pacientům, že potřebují naprostou tmu. Je zjištěno, že světlo zhoršuje kvalitu spánku. Dětem, kterým rodiče nechávají v ložnici rozsvícenou lampičku, se dokonce správně nevyvíjí mozek. Pacientky s rakovinou prsu, které mě poslechnou a začnou spát s maskou na očích, se začnou rychle zlepšovat – protože jejich tělo se lépe regeneruje a dokáže pak i lépe vzdorovat nemoci.

JH: Tak tedy jídlo pití a spánek, samé příjemné věci. Ale asi to přece jen nebude tak jednoduché?

RM: Správná životospráva je základní podmínkou zdraví. K tomu je dobré podpořit samouzdravovací schopnost těla různými posilujícími prostředky, toniky.

JH: Jaké prostředky máte na mysli?

M: Především zázvor, to je nesmírně důležité tonikum, povzbuzuje a pročišťuje zažívací trakt i celý organismus. Můžete ho užívat v podobě čaje, z čerstvého i ze sušeného zázvoru, a také ho přidávat do jídla. Další zásadně důležitá látka je jablečný ocet. Pročišťuje a regeneruje zažívací trakt, játra i další vnitřní orgány, za starých časů se říkalo, že očišťuje a povznáší i ducha. Také kurkuma je vynikající tonikum, obvykle doporučuji užívat třikrát denně lžičku kurkumy rozmíchané ve vodě. Úžasný prostředek je také šťáva z aloe very. A tak dále, existuje řada takových přírodních prostředků, které zlepšují kvalitu života – to platí pro zdravé i pro nemocné. 

JH: Chcete říct, že léčíte rakovinu pitím zázvorového čaje a jablečného octa?

RM:. Pak přijde na řadu volba vhodného homeopatického léku. Ale nejprve je třeba pročistit tělo. Homeopatický lék očistí dynamis, životní sílu, ale té by v nečistém těle nebylo moc dobře. Ale to jsou známé věci, takhle léčil Hahnemann, ještě než se stal homeopatem. Všechno to najdete v jeho knihách, které napsal v první polovině života.

JH: Jak se Vám léčba daří?

M: Za posledních let nikdo z mých pacientů nezemřel ani se nezhoršil. Většina homeopatů dává od pacientů s rakovinou ruce pryč, tvrdí, že rakovinu homeopaticky léčit nelze, protože pacientova životní síla je vyčerpaná. Považuji to za zbabělost a alibismus. Jsme tu přece proto, abychom pomáhali, každému, kdo se na nás obrátí. Nemůžeme si přece pacienty vybírat.

JH: Přicházejí k vám hlavně ženy s rakovinou prsu. Co považujete za hlavní příčinu tohoto onemocnění?

M: Hlavním viníkem jsou podprsenky. Je to metla lidstva. Nejenže stahují hrudník, stlačují prsa a mléčné žlázy, ale také utiskují lymfatické žlázy v podpaží. Lymfa pak nemůže proudit, hromadí se v prsou, kde působí problémy. Když ještě ženy podprsenky nenosily, při chůzi se jim ňadra pohupovala, a lymfatické žlázy se tak při každém kroku masírovaly a stimulovaly. Netvrdím, že nemůžete podprsenky nosit vůbec, ale je třeba si vybrat správnou (nejhorší jsou ty s kosticemi a vysokými postranicemi) a hlavně ji okamžitě svléknout, když přijdete domů. Nejhůř jsou na tom ženy, které nosí podprsenky víc než dvanáct hodin denně, vůbec nejhorší je nosit je i na noc.

JH: Jsou ještě další příčiny?

RM: Příčinou číslo dvě je biopsie a mamografie. Je-li v prsou nádor a provede se biopsie, nemoc okamžitě nabere obrátky. Také rentgenové záření může nemoc eskalovat

JH: Přijímáte i pacienty po chemoterapii?

RM: Samozřejmě, neodmítám nikoho. Nejprve je ale třeba antidotovat účinky chemoterapie a posílit zdecimované tělo. To znamená pročištění organismu a podání posilujících prostředků, jak jsme o tom hovořili před chvílí. Chemoterapie je obrovské zlo. Lékaři nevědomky pacienta zabíjejí. Mimochodem, víte, co je statisticky absolutně nejčastější příčinou úmrtí?

JH: Netuším.

RM: Lékaři. Když máte doma ostře nabitou zbraň, pravděpodobnost, že zahynete touto zbraní je nekonečně menší než možnost, že vás zabijí lékaři.

JH: To je ovšem šokující informace.

RM: Ale naprosto pravdivá

JH: To se ovšem týká nesprávné léčby. Ale co je příčinou nemoci? Domníváte se, že příčinu nemocí je třeba hledat v psychice?

RM: Někdy ano, někdy ne. Pokud máte organické poškození mozku po úrazu, nemá smysl pátrat v pacientově psychice po složitých příčinách jeho stavu. Když ke mně přijde pacientka s těžkým akné a je z toho v depresi, je nutno léčit nejdřív akné, protože to je příčina deprese, a ne naopak. Nemám rád všechny ty módní intelektuální homeopatické teorie, většinou nejsou k ničemu.

JH: Četla jsem kdesi, že akné má hluboké miasmatické příčiny, které se táhnou i několik generací nazpátek. Co vy na to?

RM: Nesmysl. Chce to jen vyčistit pleť. Obklady z vodou naředěného jablečného octa krásně pleť vyčistí, všechny ucpané póry se uvolní a zanícená místa se zklidní. Pak aplikujete mandlový olej a pleť je brzy zase krásně zdravá. Je to vlastně jen záležitost správné hygieny a životosprávy – jako většina zdravotních problémů.

JH: V posledních letech dramaticky vzrůstá počet nově odzkoušených homeopatických léků. Je vůbec možné, aby homeopat dobře znal takové množství léků?

RM: Víte, já jsem staromódní homeopat. Spoléhám hlavně na klasické léky. Obvykle sáhnu po některém z první desítky uváděných v repertoriu. Teprve když se neosvědčí, pátrám dál.

JH: Jak se díváte na otázku potencí?

M: Zásadně používám nízké potence a postupuji k vyšším. Pokud začnete s vysokou, třeba 200C, riskujete, že minete některou z nízkých potencí, která zrovna může být v daném případě ta správná.

JH: Doporučil byste našim čtenářům něco, co by mohli udělat pro své zdraví?

RM: Rozhodně zázvorový čaj. Dodává teplo do organismu a také pomáhá trávení. V jednom televizním pořadu jsem viděl paní, která vypadala velice mladě. Když se jí zeptali, čemu vděčí za svou krásnou pleť a mladistvý zevnějšek, odpověděla, že pije každé ráno čtyři šálky zázvorového čaje. Bylo jí dvaasedmdesát a neměla ani jeden šedivý vlas, ani jedinou vrásku. Také bych vřele doporučoval užívat jablečný ocet, to je moc důležité tonikum. Jablečný ocet pročišťuje celý organismus a regeneruje játra a ostatní vnitřní orgány. Zdraví závisí na tom, máte-li v pořádku trávení. Zázvor i jablečný ocet napomáhají dobrému trávení. Zázvorový čaj povzbuzuje, ale ne jako káva, je mnohem jemnější, neškodí, pročišťuje zažívací trakt i mysl.. Dále je třeba denně používat olej na celé tělo. Nemyslím parfémovaný olej, kosmetiku, ale mandlový olej nebo kokosový olej. Nejenže ošetřuje a hydratuje kůži, ale pronikne velmi hluboko a vlastně i vyživuje tkáně. Zjistil jsem, že lidé.kteří ho používají, se cítí mnohem lépe, lépe spí, mají lepší sny, probouzejí se osvěžení, mají krásné vlasy i pleť. Je to tím, že olej, který pronikne hluboko do kůže, zabraňuje dehydrataci.

JH: Máte nějaké doporučení speciálně pro ženy?

RM: Lněný olej. Je to nejlepší prevence rakoviny prsu. Prodává se buďto v kapslích, pak je dobré užívat dvě denně, anebo je možné konzumovat přímo lněné semínko, dávat ho co nejvíc do různých jídel.

JH: Co ještě pro sebe můžeme udělat?

RM: Pravidelně cvičit. Pohyb je pro zdraví také zásadně důležitý. Podle mého názoru je nejlepší jóga nebo čchi-kung a tchaj-ťi. Čchi-kung je staré čínské cvičení s dechem. Název znamená doslova „práce s životní energií“. Používám tohle cvičení jako součást léčby.

JH: Co je podle Vašeho názoru největší problém naší doby?

RM: Materialismus. Nevíra v duchovní hodnoty.

JH: Věříte v Boha?

RM: Ano. Řekl bych, že jsem spíš buddhista, ale věřím v jediného Boha. Nevěřím v nicotu či prázdnotu. Nemedituji o prázdnotě. Nedůvěřuji lidem, kteří to tvrdí. Já věřím, že tento vesmír stvořil Bůh. Myslím si, že lidé, kteří v nic nevěří, nemůžou plně uskutečnit potenciál své existence. Víra pomáhá člověku žít – a také umírat, s jasnou a klidnou myslí.

JH: Jste v Praze už podruhé v poměrně krátké době.

M: Téměř nikam nejezdím. Veškerý čas věnuji práci – léčení, výzkumu a práci na repertoriu a na ostatních knihách. Ale do Prahy jsem přijel rád.

JH: Děkuji vám za rozhovor.

Seděli jsme s Robinem Murphym u Malého Buddhy (zdejší kuchyni mimochodem velice chválil!) a samozřejmě jsme si nejprve dali zázvorový čaj. Na stole stál obvyklý stojánek s ochucovadly – sůl, pepř, sojová omáčka a lahvička s několika stroužky česneku naloženými ve vinném octu. Tu si RM zálibně prohlížel a pak si nalil trochu do čaje. „Zkuste to taky,“ radil mi. S jistými pochybnostmi jsem ho poslechla, a kupodivu to nebylo špatné. Číšnice si všimla našeho počínání. „Proboha, to je ocet! Bude vás bolet břicho!“ zděsila se.  „Nebojte se,“ uklidňovala jsem ji, „ten pán dobře ví, co dělá.“

 „Teď je to teprve ono!“ liboval si RM.

Břicho nás nebolelo.

S Robinem Murphym rozmlouvala Jana Hollanová