Informace pro odborníky

13.09.2014 09:24

Termín psychospirituální zkušenosti odkazuje k přirozenému, život obohacujícímu aspektu lidského vývoje, který hledá své uskutečnění a smysl ve spojení s tím, co přesahuje osobní identitu. Takovéto zkušenosti mohou vést k vyšší schopnosti oceňovat a integrovat kvality jako moudrost, soucit a také respekt k životu jako celku, tedy k hlubšímu vyjádření pocitu osobního naplnění a vnitřního míru. Tento vnitřní rozvoj se ovšem může stát i výzvou a být velmi bouřlivý v čase, kdy se obrací ve specifickou formu krize pojmenovávanou jako psychospirituální krize a procesy vnitřního rozvoje a změn se stávají neočekávaným a někdy až zahlcujícím vstupem do oblasti mimořádných stavů vědomí či duchovní zkušenosti.

Definice psychospirituální krize

Psychospirituální krize je relativně novou kategorií v oblasti psychologické diagnostiky. Jde o epizody neobvyklých zkušeností, které zahrnují změny vědomí a změny percepčních, emocionálních, kognitivních a psychosomatických funkcí. V těchto epizodách je patrný přesah obvyklých hranic definice a prožívání vlastního Já tj. posun k trans-personálním či psychospirituálním zážitkům. Vynořování těchto neobvyklých zkušeností se může proměnit v potíže, které pak popisujeme termínem psychospirituální krize.

Jedná se například o zážitky stavů blízkosti smrti, vnitřně zakoušené mytologické a archetypální fenomény (např. témata smrti a znovuzrození, identifikace s posvátným atd.), inkarnační vzpomínky, zážitky vnímání sama sebe mimo tělo, dále sem patří výskyt synchronicit, mimosmyslového vnímání, spontánních pohybů těla, vizí a hlasů, channelingu, intenzivních psychosomatických energetických fenoménů, parapsychologických zážitků, stavů mystického sjednocení nebo identifikace s kosmickým vědomím a dalších mimořádných stavů vědomí.

Tato nová kategorie, pro kterou se ujal název psychospirituální krize, nabízí rozšíření stávající perspektivy pohledu na fenomény neobvyklých zážitků, kdy existuje možnost mít nenormální zážitky nebo i chovat se nenormálně a být při tom "normální" a nebýt stigmatizován jako duševně nemocný.

Spouštěče psychospirituální krize

Její vznik je často spontánní, spouštěče ne vždy jasné a kauzální. Pro některé jsou vnitřní proměny tak náročné a rychlé, že se pro ně život v běžné realitě stává obtížný. Doposud jsou obrazy této kategorie často považovány za projevy psychóz a duševní patologie a v těchto souvislostech léčeny. Jde přibližně o 15% hospitalizovaných v psychiatrických léčebnách s diagnózou psychóza. Významný transformativní a sebeléčivý potenciál těchto zkušeností a s nimi spojených vnitřních procesů směřujících k vyšší integraci osobnosti je tím zpomalen či zastaven a nevyužit. Těžko se odhaduje, kolik lidí PK v populaci prochází, aniž by byli v kontaktu s psychiatrií. Jistě je řada těch, jejichž zkušenosti nepřerostou do krize a zůstanou na úrovni zážitků.

Nejčastější spouštěče psychospirituální krize

  • spontánní objevení příznaků z vnitřních zdrojů;
  • ohrožení života (tj. závažná nemoc, nehody, operace);
  • extrémní fyzická zátěž, spánková deprivace;
  • perinatální události (tj. porod, spontánní potrat, interrupce);
  • silné sexuální zážitky;
  • silné emoční prožitky, např. ztráta blízké osoby, traumatizace;
  • série životních nezdarů;
  • intenzivní meditační praxe nebo jiné duchovní praktiky a provádění
        technik aktivujících spirituální energie;
  • užití psychedelických látek;
  • náhlá ztráta obvyklé životní struktury a nemožnost ji nahradit
        něčím novým;
  • kombinace kterýchkoli z těchto faktorů.

Projevy psychospirituální krize

Projevy vývojových krizí jsou vysoce individuální a nelze mezi nimi najít dva stavy zcela totožné. Obvykle se uvádí deset forem psychospirituální krize:

Zpět