Hvězda, kterou mohla zkrotit jiná civilizace, se chová ještě podivněji, hlásí Keplerův teleskop

• Minulý rok astrofyzici ohlásili objev hvězdy, která se chová netypicky.
• Někteří renomovaní fyzici dokonce navrhli, že by mohlo jít o hvězdu zkrocenou mimozemskou civilizací.
• Analýza dat dalšího pozorování vysvětlení nepřinesla, naopak zamotala vědcům hlavu ještě více.

Měla alespoň naznačit vysvětlení, nakonec zamotala astrofyzikům hlavy ještě o trochu více. Nová studie, která zanalyzovala přibližně 1600 dní pozorování hvězdy s označením KIC 8462852 Keplerovým teleskopem, nabourala řadu teorií, které se snažily vysvětlit její podivné chování přírodními zákony.

Loni přitom astronom Jason Wright z prestižní Penn State University navrhl myšlenku, že by za tímto jevem mohla stát megastruktura, kterou kolem hvězdy vytvořila inteligentní civilizace a jejíž pomocí odčerpává její energii.

"Strávili jsme dlouhou dobu tím, že jsme se snažili přesvědčit sami sebe o tom, že ty výsledky nejsou skutečné," říká jeden z výzkumníků Ben Montet z technologického institutu Caltech. Zanalyzovaná data z Keplerova teleskopu ovšem ukazují, že hvězda KIC  8462852 kromě nevysvětlitelných skoků v množství k nám vyzářeného světla také výjimečně rychle zhasíná.

O výkyvech v množství světla, jež k nám z hvězdy přichází, informovali astrofyzici již minulý rok. Zjistili, že při dvou událostech s odstupem zhruba 750 dní bylo záření hvězdy něčím blokované. Výkyvy v záření dosáhly dvaceti procent.

Výkyvy v záření některých hvězd pozorujeme celkem běžně, děje se tak například vždy, když na spojnici mezi Zemí a pozorovanou hvězdou projde nějaká exoplaneta. Zde se ale ukázalo, že by daná planeta musela mít průměr jako naše Slunce, což není fyzikálně možné. V takovém případě by došlo k zažehnutí termonukleární fúze a z planety by se stala hvězda. Nakonec Jupiteru se někdy také přezdívá nepovedená hvězda. Kdyby byl o něco větší, i on by se rozsvítil, a na obloze by tak zářily dvě hvězdy. Hlavním problémem je fakt, že výkyvy v záření nejsou pravidelné, to znamená, že nic nenasvědčuje tomu, že by kolem hvězdy pravidelně obíhala planeta.

Proto sáhla vědecká obec k vysvětlení, že by za tímto zvláštním chováním mohl stát přecházejí roj komet nebo by mohlo jít o vybuchlou hvězdu, případně o takzvanou proměnlivou hvězdu. Nynější data ovšem ukazují, že tak jednoduché vysvětlení zřejmě nebude a půjde o kombinaci některých těchto jevů, případně o něco úplně jiného.

Během prvních 1000 dnů pozorování ztrácela hvězda zářivý výkon průměrně o 0,34 procenta za rok. V následujících stech dnech se však propadl o celá dvě procenta, celkem tak za čtyři roky poklesl o tři procenta, což je extrémně moc. Výzkumníci také analyzovali data dalších stovek hvězd, které se KIC 8462852 podobají, nic podobného neobjevili.

Co stojí za takto zvláštním chováním, zůstává záhadou. Ve hře tak je i ona megastruktura, díky které by mohla vyspělá civilizace z hvězdy čerpat energii. K určení ovšem bude nutné pokračovat v dalším pozorování.

To, že bude hledání stop po mimozemském životě v blízkosti hvězdy pokračovat, je ale jisté. Skupině astrofyziků se v červnu podařilo crowdfundigovou kampaní vybrat přes sto tisíc dolarů, jež jim pokryjí náklady na zaplacení pozorovacího času na observatořích.