Hry nadřazenosti a podřazenosti
Milovaný Osho,
mluvil jsi o dialektice nadřazenosti a podřazenosti jako o základu autoritářských a fašistických vztahů. Jedním ze zázraků bytí s tebou je, že navzdory tomu, že jsme byli neustále přesvědčováni o naší bezcennosti našimi rodiči, učiteli a kněžími, ty jsi schopen vrhnout světlo na naše nevědomé návyky, aniž bys v nás vytvořil jakýkoli pocit viny. Způsob, jakým nám umožňuješ být si vědom svého potenciálu osvícení v nás nevytváří pocit nadřazenosti. Zároveň v nás nevytváříš ani pocity podřazenosti z toho, že nejsme osvíceni. Na skupinách a ve tvé přítomnosti v sobě můžeme odhalit představy podřízenosti. Ale protože jsi tady a prostě bez této egoistické hry na nadřízenost a podřízenost, nemůžeme se stát závislí a duchovně zotročení. Co se ale děje ve skupinách, kde přítomen nejsi? Pokud má terapeut pozůstatek ega, neobjeví se nevyhnutelně tento druh psychologického fašismu?
Amrito,
spatřil jsi něco tak významného, co by si měl každý uvědomit. Je jen jediná možnost pro existenci zdravého rozumu ve vztazích, aby se nezměnily na hry nadřazenosti a podřazenosti, aby se nestaly sadomasochistickým mučením. A ta je jediná možnost je přítomnost bezpodmínečné lásky. Láska je největší alchymie. Transformuje obyčejné kovy ve zlato. Vaše ingredience jsou stejné - vrah nebo Gautama Buddha se neliší, pokud jde o jejich ingredience, o jejich vnitřní potenciál. Je to tím, že člověk není jednorozměrný stroj. Člověk nemá jeden rozměr, jinak by celý jeho svět byla naprostá nuda.
Lidské hledání je v podstatě být zajedno s existencí - oddělenost bolí. V našich dalších milostných vztazích, v menším měřítku, hledáme tu samou jednotu. V lásce k ženě, v lásce k muži, v lásce k příteli, v lásce k nějaké tvořivé činnosti - tanci, hudbě, poezii - se snažíme mít jistou synchronicitu s existencí.
Naše situace je jako situace malého dítěte v lese, které ztratilo svou matku a hledá v lese bez ponětí, kam jít. Tato situace láká mnoho vykořisťovatelů... tato bezmocnost je využita těmi, kdo vládnou, těmi, kdo mají peníze. Bezmocnost je použita k tomu, aby jsi byl přeměněn na otroka, na závislého.
Proto všechna náboženství vyvinula speciální programy. Začínají s Bohem, ale s Bohem vaše vztahy nemohou být ničím jiným než tím, co existuje mezi loutkou a loutkařem, mezi otrokem a pánem. Od Boha nemůžete více čekat, protože on je ten tvůrce; on vás stvořil - může vás také v kterýkoli okamžik zničit. Ani se vás nezeptal, jestli jste chtěli vstoupit do života, ani se vás nezeptá, jestli souhlasíte se zničením světa. Všichni bohové všech náboženství jsou diktátoři. Jsou fašisté.
Já nemám žádného Boha, proto pro vás nemám žádný program, v kterém byste byli pomalu transformováni na otroky. Jsem naplněn - nic víc nelze přidat k mé zkušenosti. Proto se lidé, kteří jsou se mnou, nebudou cítit jakkoli podřazeně.
Nikdo není podřazený. Lidé mohou být v různých prostorech, ale nikdo není podřazený a nikdo není nadřazený. Všichni jsou stvořeni z téže látky, které říkáte Bůh. Jak může být někdo nadřazený nebo někdo podřazený? Patříme té samé existenci, naše kořeny jsou vyživovány tou samou existencí.
Existence nedělá rozdíly, žádnou diskriminaci mezi hříšníky a svatými. Můj přístup je existenciální. Proto zde není nikdo podřazený a nikdo nadřazený. Přirozeně, zničením tohoto komplexu nadřazenosti a podřazenosti odstraňujeme samotnou příležitost pro jakýkoli druh fašistické mentality, fašistické osobnosti. Pro mne je nepochopitelné, že by fašisté mohli být někdy zbožní. A všichni vaši takzvaní zbožní lidé jsou více či méně fašističtí fanatici. Oni nehledají pravdu, myslí si, že ji už našli - ve svých písmech, která jsou mrtvá, ve starých pověrách, o kterých dokonce vědí, že nejsou založeny na realitě.
Pouze jasná vize rozptyluje všechnu temnotu, ze které se rodí všechna strašidla. Tady se mnou, jestli jsi muž nebo žena, jestli jsi bílý nebo černý, je to jedno, nikdo si toho dokonce ani nevšimne. Stačí, že jste lidské bytosti. Je vaší svobodou vybrat si svůj vlastní životní styl; je vaším základním právem, jak chcete rozkvést. Ti, kteří vás milují, mohou pomoci pečovat o zahrádku, ve které vyrůsáte - zavlažovat vaše kořeny, zalévat svou vřelostí.
Bylo teď vědecky dokázáno, že i květiny vědí, kdo jsou jejich přátelé a kdo jejich nepřátelé. Vyvinuli něco jako kardiogram, který je připevněn ke stromu, a pokud člověk přijde s myšlenkou uřezat větev stromu nebo vyvrátit strom z kořenů - má jen tuto myšlenku - graf, který tvoří kardiogram, začne náhle vibrovat. Ztrácí rytmus, který měl... Teď můžete pozorovat, jak strom dokáže pociťovat strach.
A pamatujte si, že strom má telepatické schopnosti; jinak by se nemohl dozvědět o myšlence v hlavě člověka. On nic neučinil - viditelně se nic nestalo. A ve chvíli, když přišel zahardník se svou láskou, se svou vřelostí, graf se náhle velmi zharmonizoval. Teď už se strom nebojí, strom je nesmírně blažený.
Teplo lásky není jen poetický jev. Je to skutečnost ohromného významu. Teď budou květiny větší, ovoce šťavnatější, strom bude reagovat. Kromě člověka není v celé této existenci větší nevděk. Strom nedokáže dát více - nemůže dát peníze, nemůže dát zlato, ale milujícímu srdci může dát krásné květiny, velké jak jen to půjde. Může dát šťavnatější ovoce. Láska nebyla nikdy považována za jídlo, ale je to velmi jemná forma jídla. Nyní psychologové došli k závěru, že pokud dítě dostane vše nezbytné - všechny chemické prvky, všechny hormony, jídlo, cvičení, čerstvý vzduch, odpočinek, vše, co je nezbytné pro život, přesto ve třech až šesti měsících zemře, pokud s ním nebude někdo, z koho vyzařuje láska. Bude cítit, že život bez lásky nemá smysl, prostě se sevře a umře. A v tisících laboratořích po celém světě zemřelo při podobných pokusech mnoho zvířat.
Obecně se věří, že experimenty jsou prováděny nejprve na zvířatech, a dokud nenalezneme bezpečné postupy, neaplikujeme je na lidských bytostech. Tohle byl názor převládající mezi masami. Dokonce i profesoři medicíny - lékaři, doktoři - tomu věří také. Ale pravda je úplně jiná.
Jen před pár dny... Téměř dva roky pátrala skupina senátorů v Americe po určitém množství peněz... ne malém množství, v knihách je zapsáno dvěstě miliónů dolarů, ale kde se utratily, kam přišly? Kabinet začal zapírat, že by o něčem vědel, prezident začal zapírat. Bylo podezdření, že vláda dnešní Ameriky je ten největší terorista. A peníze jdou k teroristům do malého státu ve střední části Ameriky, mezi Severní Amerikou a Jižní Amerikou. Stejně jako Kuba se další malá země stala komunistickou. Je to jejich právo, ať mají pravdu nebo ne. Nikdo jiný o tom nesmí rozhodovat. Jestliže chtějí žít špatným způsobem života, mají absolutní svobodu to žít, jen by neměli nikomu jinému ubližovat. Neměli by zasahovat do životů jiných.
Dvěstě miliónů dolarů bylo dáno partyzánům, teroristům, aby zničili malou zemi Střední Ameriky, protože padla do rukou komunistů. A po dvou letech nepřetržitých bojů, jedině teď prezident uznal: "Ano, peníze šly k teroristům." A celý svět je potichu, nikdo to nekritizuje! Vlády jsou od toho, aby chránily lidi před terorismem, ale zde vlády dodávájí teroristům peníze a zbraně a jídlo. A pak lžou...
Díval jsem se do písem všech náboženství, díval jsem se do ideologické literatury všech politických stran a jsem ohromen: vrství na sebe jednu lež za druhou. A celé lidstvo spí - nejen že nikdo nic nenamítá, ale nikdo ani nic netuší. Zde se mnou se shromažďďujete za zvláštním účelem: hledat pravdu, hledat tu nejčistší formu lásky, hledat život, který je tancem čiré radosti. Nikde jinde na světě se lidé ze stejných důvodů neschází. Schází se za účelem vytvoření více nenávisti, schází se za účelem vytvoření více válek, více destruktivních aktivit v lidském životě. Přirozeně, máme nemocný svět, šílený svět. Zde je nemožné pocítit jakoukoli nadřazenost nebo podřazenost.
Snažil sem se ze všech sil vás přesvědčit jen o jediné věci: že osvícení je vaše přirozenost; že to není něco získaného, přinesli jste si to se svým narozením. Všechno, co musíte udělat, je nevytvářet to, ale pouze otevřít skryté tajemství vašeho života. Ve chvíli, kdy začnete cítit své vnitřní světlo, začne se měnit celá vaše perspektiva. Budete více soucítit s lidskými bytostmi, i když dělají hloupé věci. A budete se cítit nesmírně šťastni, oslavující, i když nebudete mít co oslavovat. K oslavování není nic potřeba - jen výmluvy... mé narozeniny jsou jen výmluva! Ale když chcete oslavovat, najdete si ticíc a jednu výmluvu.
Je to váš život a cokoliv se z něj stane, je to váš výtvor. Pamatujte, jsou na něm skryté podpisy. Nemůžete se oddělit od toho, co jste vytvořili, od způsobu, jakým žijete, jakým reagujete. Jakmile jednou přetékáte láskou a blažeností, pak se nemůžete ani ve snu chovat způsobem, který je ponižující ke druhému. Protože ten druhý už není ten druhý, je to prostě část nás samotných. Jsme jedno vědomí naplňující celý vesmír. Ale malý zážitek pomůže... a pak začnete vidět stejné světlo v ostatních. A vidět světlo v sobě a světlo v ostatních je žít celý rok obklopen festivelem světel.
V okolním světě jsou lidé, kteří chtějí dominovat, a lidé, kteří chtějí, aby jim někdo dominoval. Odpovědnost není jednostranná. Existují lidé, kteří chtějí být zotročeni, protože na otroctví je jedna věc: snímá z vás veškerou zodpovědnost. Pak má veškerou zodpovědnost váš majitel. Jste jen nástroj - cokoli řekne, uděláte, ale necítíte žádnou tíhu. Takže mnoho lidských bytostí hluboko uvnitř touží zůstat otroky.
Otroctví v náboženství znamená, že zůstáváte hindem, mohamedáncem, křesťanem. A také se bojíte, protože vaše zotročení je založeno pouze na vírách. Takže každý se snaží ochránit své stádo před stykem s ostatními. Před nedávnem jsem dostal zprávu od přátel z Německa. Německý parlament schválil usnesení, že nesmím vstoupit do Německa. Sanjasinové proti tomu protestují, protože je to absolutně proti německé ústavě, proti německému právu. Neexistuje jediný precedens! Ne jenom v Německu, ale po celém světě neexistuje jediný případ zakazující vstup člověku, který nikdy předtím do té země nevstoupil. Jak můžete usuzovat, že bude nebezpečný? Oslovili tedy pětset světově proslulých a uznávanych zástupců inteligence z nejrůznějších oblastí - profesory, vědce, básníky, malíře, tanečníky, herce. Do této chvíle obdželi stopadesát dopisů silné podpory, abolutní protest proti vládě. Dostali také pár dopisů, které podporují vládu. Pár bodů v těchto dopisech bylo tak legračních, že mi je poslali. Jeden bod byl: jeden protestantský vysoce postavený kněz podpořil vládu, protože si myslí, že jsem katolík a Německo musí být před katolickou církví uchráněno. Takový strach poukazuje na hluboké pochybnosti. Nejste si jistí svou protestantskou teologií; obáváte se, že by někdo mohl způsobit trhliny v bublině vaší víry.
Tady v mé přítomnosti je náboženská vůně, ale ne náboženství jako takové. To vám dává naprostou svobodu. Umožňuje vám to být na sebe hrdí a vděčni za všechno, co pro vás existence udělala. Pamatujte, hrdost není ego. Ego je něco bez obsahu. Například muž, který nedokáže nakreslit ani rovnu čáru si myslí, že je velký malíř - to je ego, není zde žádný obsah. Ale pokud si Picasso myslí, že je velký malíř, je to prostě fakt, a pokud je na své nadání hrdý, není na tom nic špatného. Ve skutečnosti by mělo být lidem umožněno najít si ve své individualitě nějakou hrdost, protože tahle hrdost rozzáří jejich oči, rozjasní jejich tváře; tato hrdost je udělá jedinečnými individualitami bez dalších otázek k nadřazenosti a podřazenosti.
A za druhé, každý, kdo je hrdý, je také vděčný. Protože genialita Picassa nebo Yehudi Menuhina není jejich vlastní; oni jsou pouhými prostředky. Je to to neznámé, co přichází skrze ně - v hudbě, v tanci, v malování, ve vědeckém výzkumu, v poezii, v ticících způsobech, ale skutečný génius si bude jistý, že to přichází z neznáma. Je hrdý, že byl vybrán, není hrdý, když se s tebou srovnává. Ego je srovnání: ty jsi větší, ty jsi nadřazenější, je tam srovnání. Nemůžeš být nadřazený, když žiješ osamocený v lese - nadřazený komu? Nemůžeš být ani podřazený - podřazený komu?
Člověk hrdosti má hluboký pocit vděčnosti, že ho existence vybrala, ačkoliv toho není hoden. Je to zvláštní jev. Čím více jste hodni, tím více cítíte, že nejste dostatečně hodni. Bylo vám tolik dáno a vy to nemáte jak vrátit.
Zde budou lidé s hrdostí. Chtěl bych, aby mí sanjasini byli hrdí, už jen pro ten fakt, že jsou sanjasini, že byli dostatečně odvážní postavit se proti všemu ortodoxnímu, proti všem tradicím, konvencím, všemu, co je shnilé a vstoupili do toho čerstvého, mladého, nového. Jste požehnaní. Ale vaše požehnání bude plné vděčnosti. To je ten rozdíl mezi egem a hrdostí.
Já ničím ego a tvořím hrdost. Ego je něco jako rakovina, která žere vás a žere ostatní. Hrdost, sebeúcta je tvořivý jev. Napňuje to váš vlastní potenciál a také sdílí se světem všechny poklady, které jste na svět přinesli. Takže zde je situace úplně odlišná. Rád bych, aby to tak bylo na celém světě, ale oni se tak bojí. Jejich strach, že mohu zničit jejich morálku, jejich náboženství. Jejich minulost je naprosto jasným znamením, že jsou již ze své minulosti vykořeněni. Jenom zoufale doufají, že budou moci nějak unést všechen ten odpad. Protože jsme si ho vážili jako zlato po celá staletí. Zahodit ten odpad na kraji cesty zraňuje ego, protože to znamená, že se ego mýlilo celá staletí.
Sanjasin potřebuje odvahu, aby odložil strach, protože dokud nezahodí strach, nemůže být opuštěno ego. A bez opuštění ega se musí nést celý ten náklad, celé to zavazadlo, vše shnilé. Celá vaše energie je vyplýtvána na nesení mrtvol. Jen si představte sami sebe, jak nesete svého otce, svého dědu, své předky, všechny na svých zádech a jdete do Marine Drive. Myslíte si, že vůbec kdy do Marine Drive dorazíte? Počet lidí seřazených na vašich zádech se stává nekonečný; všechny vaše mrakodrapy budou vypadat jako trpaslíci. Náklad bude tak obrovský, že ho nebudete schopni unést bez pomoci Suraje Prakashi - budete potřebovat náklaďáky a dodávky. A celý váš život bude prostě vyplýtván nesením těchto mrtvých lidí. A my všicni je neseme. Proto se život stává tak vážným, tíživým, těžkým, bez šťávy, suchým. Není zde žádný jiný důvod. Můžete být bujnou trávou s červenými květinami.
Vůbec není potřeba se srovnávat. Proč by nemohli být všichni lidé této planety císaři? V čem je problém? Je to otázka porozumění světu - a když porozumíte sobě, porozumět světu není těžké, je to ta nejlehčí věc. A když jste jednou pochopili, že být císařem nebo být otrokem je vaše rozhodnutí, kdo by si vybral být otrokem? Pokud dokážete vložit celou svou energii do vytváření něčeho, co vás uspokojí, dá vám to hluboký pocit naplnění, pocit, že jste zde nebyli zbytečně, že jste něčím přispěli; udělali jste svět o trochu krásnější - přidali jste několik květin.
Pokud každý přidá pár květin, celý svět se zase může stát zahradou. Není třeba bojovat. Není třeba, abyste byli vůči někomu nadřazení, protože vám dávám něco, co je mnohem vyšší než nadřazenost. Dělám vás jedinečnými individualitami.
Osho: Sermons in Stones (Rozpravy v kamenech), Number 12
Poznámka: Marine Drive je ulice u vojenské školy v USA, kde probíhá jeden z nejtvrdších výcviků vojáků - námořníků.