Hrob Simeona a Zachariáše nalezen ?

V jeruzalémském údolí Kidron byl archeology nalezen náhrobek s textem ze 4. století. Podle textu na náhrobku tam byl pohřben Simeon, který podle bible jako první označil malého Ježíše za mesiáše. V hrobě je zřejmě uložen také Zachariáš, otec Jana Křtitele, o kterém je na náhrobku také zmínka.
Poměrně špatně čitelný nápis se podařilo přečíst až po jeho přenesení, pomocí otisků, na papír. Nápisy jsou totiž pouhým okem nerozeznatelné a americký archeolog Zias na ně přišel náhodou, když si prohlížel fotografii náhrobku, pořízenou těsně před západem slunce.
Text vztahující se k Zachariášovi: "Toto je hrob mučedníka Zachariáše, velmi zbožného kněze, Janova otce".
Další text praví že jde o hrob "Simeona, člověka spravedlivého a nábožného, očekávajícího potěšení národa izraelského", což odpovídá pasáži z evangelia sv. Lukáše.
Nález připomněl tradici raných křesťanů, podle které byli Simeon a Zachariáš pohřbeni do společného hrobu ještě s Ježíšovým bratrem Jakubem. Byzantští křesťané zhruba od 4. století pátrali ve Svaté zemi po místech, na nichž působily osobnosti z bible. Místa pak označovali podobnými nápisy, jako je ten, nalezený v údolí Kidron.
Biblické texty na náhrobcích z tak raného období jsou velmi vzácné. Věřící z dávných dob totiž věřili, že se tesáním do kamene znehodnocuje posvátný charakter Písma. Úryvky z bible se na náhrobcích začaly objevovat až po roce 1000. Nápis věnovaný Simeonovi ale nedokazuje, že Simeon je v hrobě v údolí mezi Olivetskou horou a jeruzalémským Starým městem skutečně pochován. Historik Eusebius, který žil ve 3. a 4. století, psal, že Jakuba vyhodili z židovského chrámu, že se pádem do údolí Kidron potloukl k smrti a nedaleko byl pak pohřben. Josef Flavius tvrdí, že kněze Zachariáše zavraždili v chrámu fanatici a rovněž ho svrhli do údolí. Zde se zřejmě zrodila legenda o společném hrobu, v niž věřili byzantští křesťané. Nápisy o Simeonovi a Zachariášovi nese jeden ze tří největších náhrobků z údolí Kidron. Říká se mu Abšalomův hrob, i když v něm zřejmě syn krále Davia Abšalom pohřben nebyl. Hrob pochází z pozdějšího období, kdy zde byli pohřbíváni bohatí občané Jeruzaléma. Místu se začalo říkat Abšalomův hrob až ve středověku, kdy lidé chodili na desku házet kamení a vyjadřovali tak nesouhlas s Abšalomovými podlými činy. Zavraždil totiž nevlastního bratra a vyprovokoval vzpouru proti otci. Rituálního kamenování se účastnili židé, křesťané i muslimové. Až na nápisy se jim tak podařilo zničit všechny výzdoby náhrobního kamene.
Nápisy jsou už pouhým okem nerozeznatelné a Zias na ně přišel náhodou, když si prohlížel fotografii náhrobku, pořízenou těsně před západem slunce.