Hrádek u Úštěka

Nedaleko hradu Helfenburk, zvaného též Hrádek, žil v dávných dobách hodný mladík. Tuším, že se jmenoval Jakub. Po smrti svého otce podědil statek a rázem se ze skromného mladíka stal docela jiný člověk. Majetek, který jeho otec získal za celý život, zakrátko utratil.

Když už propil celé jmění, vzpomněl si, že mlynář se často chlubí tím, že ví, jak snadno přijít k penězům. Jednoho dne se proto vydal do mlýna. Nedostalo se mu milého přivítání. Mlynář řekl: "Vím, jak přijít k penězům, ale je k tomu třeba velké odvahy."

"Povězte, mlynáři, jak se dostanu k penězům." Mlynář se dal do vypravování poté, co mu Kuba přislíbil polovinu toho, co získá. "Před půlnocí jdi na Hrádek a čekej tak dlouho, než se objeví modré plamínky. Na tom místě je ukryt poklad, ale hlídá ho sám čert a dobrovolně jej nikomu nevydá. Dál si musíš poradit sám.

Ještě té noci se vydal Kuba na Helfenburk. Do kapsy si dal kousek svěcené křídy a vyšel do tmy. Byla bezhvězdná noc, jen houkání sýčka rušilo noční klid.

Jakub došel na hrad právě ve chvíli, když začali ve vsi odbíjet půlnoc. Na zemi u hradby spatřil mihotavá modrá světýlka. Udělal krok kupředu a křídou nakreslil kruh. Stoupl si do něj a v té chvíli se zablesko a před Jakubem se zjevil ďábel v celé pekelné kráse. Koulel očima, z nosu mu vycházel dým se sirným zápachem, a kam plivl, zahořela suchá tráva rudým plamenem. Když začal po Kubovi natahovat dlouhé netopýří drápy, chtěl Jakub utéct.

Čert se pekelně zachechtal a zabručel: "Nic ti neudělám, jen mi nech mé peníze." Kuba zůstal stát bez hnutí a nevydal ani hlásky. Rozzlobený čert rozpoutal strašlivou bouři. Spustil se déšť, blesk stíhal blesk a vítr nesnesitelně kvílel. Přesto Jakub setrval v kruhu.

Blížil se jasný den, když čert vztekle odletěl. Bouře ustala a kolem Jakuba se blýskaly stříbrňáky a zlaťáky. Všechny je sesbíral do košile a vydal se na cestu k domovu. Nejdříve však zašel do mlýna, poctivě se rozdělil s mlynářem a za zbytek peněz koupil zpět svůj statek a začal pracovat. Od té doby už nikdo nenašel tolik odvahy, aby se o půlnoci vydal na Hrádek.