Hlavy božstev

Nápadnou částí plastik hindských božstev, zvláště v případě indického umění, jsou bohatě zdobené účesy a koruny. Často je stěží patrný rozdíl mezi korunou a do ní zapletených pramenů vlasů a tato odlišnost je běžně méně zřetelná jako rozdíl mezi korunou a turbanem. Přesto lze o daném božstvu hodně přečíst právě na základě těchto vnějších znaků, jako jsou pokrývky hlavy, účesy, ale také šperky a oblečení. Na vyobrazeních bývají subtilní rozdíly často sotva patrné, a proto ty nejjemnější detaily tady nebudou rozebírány. Má ale smysl zmínit se o těch nejběžnějších účesech a korunách. Jistá znalost v této oblasti může být velkou pomůckou při určování nejdůležitějších božstev.

Pokrývky hlavy
Śirastraka – Je to turban z látky resp. upletený z pramenů vlasů; v přední části pak drží pohromadě pomocí knoflíku. Nosí ho vedlejší postavy božské společnosti, démoni a nebeské bytosti.
Kirítamukuta – doslovně i v přeneseném smyslu nejvyšší z korun. Tvar se podobá šišatému cylindru jako u biskupské čepice končící většinou knoflíkem. Je to koruna Višnua a všech bohů, kteří jsou s ním ve vztahu. Uvádí se, že v případě, že tuto pokrývku hlavy nosí bohyně, je rovna nejvyšším bohům.
Džatamukuta – koruna z umělecky spletených pramenů vlasů. Její tvar silně připomíná kirítamukutu a je také často bohatě zdobena. Džatamukuta je korunou asketů a lze ji spatřit především u Śivy (když není zobrazen jako asketa), s typickou ozdobou – srpkem měsíce nebo lebkou. Brahmá je rovněž znázorňován s drahokamy zdobenou džatamukutou.
Karandamukuta – Tato koruna je menší než kirítamukuta s postupně se zužujícími vrstvami jako hromada talířů. Uvádí se, že bůh či bohyně nosící tuto korunu zaujímá vedlejší roli v nebi bohů.

Účesy

Identifikovat božskou bytost lze také z vlasů nošených bez koruny. Rozlišují se hladké, dlouhé (kéśa) a pletené vlasy (džata). U bohyně lze z účesu vždy rozpoznat její okamžitou pozici v hierarchii. Často nosí vlasy vyvázány do vysokého drdolu, rovně nebo do copů (kéśabandha nebo džatabandha) a zdobeny drahokamy. V případě, že je uzel o něco rovnější a nižší, nebo svázán na boku (dhammilla), potom jde o bohyni nebo člena jejího doprovodu, která má v daném okamžiku vedlejší pozici.

Démoni jsou často zobrazováni s účesem ve tvaru turbanu (śirastraka).

Ze všech hinduistických bohů má snad nejvíce forem Śiva. Jeho různé aspekty se zřetelně odlišují korunou a účesem. Takže je pokrývka hlavy skvělým rozlišovacím prostředkem pro jednotlivé formy. Známe ho pod jménem kaparda a tvar účesu prozrazuje, kdo ho nosí. Kajícnické copy jsou spirálovitě zavinuty kolem hlavy jako šnečí domek. U tančícího Śivy (Śiva-Natarádža) lze nalézt jiný pro něj charakteristický účes. Jde o dalece vanoucí copánky, často zdobeny hady.

Džatabhára – Předchozí obrázek Śivova účesu je speciální formou džatabháry. Toto slovo značí upletené břímě a účes ukazuje zejména bočně směřující množství copánků, jako u Śiva-Dakšinámúrti.
Džatamandala – V případě, že božstvo vstoupí do své hrůzostrašné formy, lze to zpozorovat podle odstávajících vlasů stojících okolo hlavy ve věnci z rovných vlasů (kéśamandala), nebo copánků (džatamandala).
Džvalakéśa – Slovo značí „plápolající vlasy“, které u tohoto účesu stojí buďto divoce, nebo obklopují hlavu ve tvaru plamene hořící svíčky. Je charakteristickým pro boha ohně Agni, lze ho ale spatřit také u bohyně Kálí.