Historie staré Babylonie

V oblasti pozdější Babylonie původně existovala řada sumerských knížectví a městských států, které byly zhruba po roce 2330 př. n. l. začleněny do akkadské říše. Ta se stala na sto padesát let dominantní silou na Předním východě a poprvé vytvořila silný centralizovaný stát v mezopotámském prostoru. Pokud jde o etnicitu, hrála při zrodu akkadské říše hlavní roli semitská složka populace, jež se patrně v důsledku několika migračních vln usazovala mezi sumerským obyvatelstvem.

Kolem poloviny 22. století př. n. l. docházelo v akkadské říši k dezintegračním procesům, které nakonec vyvrcholily jejím pádem; městské státy v Babylonii byly přechodně podmaněny indoevropským etnikem Gutejců. Po roce 2070 př. n. l., kdy většinu Babylonie ovládla tzv. III. dynastie z Uru, došlo k určité renesanci sumerské kultury, ale již po sto letech říše zanikla. V mezidobí Semité stále více zatlačovali do pozadí Sumery – až nakonec zcela převládli.
 

Starobabylonská říše, jejíž vznik spadá zhruba do konce 19. století př. n. l. a jejíž centrum se už nacházelo v Babylóně, byla po delším období partikularismu opět silným centralizovaným státem s dominantním postavením panovníka; ten se opíral o úřednictvo, byrokratický aparát a zákonodárství. Babylonii v této době ovládali Amorité patřící k semitským etnikům. Nejvýznamnější panovník této doby byl Chammurapi (můžeme psát i s -bi), který se proslavil především vydáním obsáhlého zákoníku, náležejícího mezi nejstarší vůbec (za nejstarší je podle dochovaných záznamů považován zákoník uruckého krále Urnammua). Chammurapiho zákoník se zakládal na pravidlu oko za oko, zub za zub (právo odvety) a obsahoval 282 článků popisujících 282 případů, za něž uděloval trest. Mimo jiné zákoník dělil obyvatelstvo na:

• 1.awily – plnoprávné občany, nejvyšší a nejbohatší vrstvu v říši. Zde platilo oko za oko, zub za zub.
• 2.muškény – svobodné lidi, na něž se ovšem nevztahovala žádná práva. V případě, že byli v nějaké věci poškozeni, platila se jim peněžitá náhrada.
• 3.wardy – otroky a nevolníky, náležející pánovi (který ale mohl být trestán za jejich zmrzačení či zabití). V případě, že byli druhou osobou usmrceni či zmrzačeni, platila se pěněžitá náhrada jejich majiteli.

Kromě vydání zákoníku se Chammurapi zasloužil i o rozdělení státu do administrativních jednotek (krajů) a samozřejmě také o rozsáhlou teritoriální expanzi. Jeho nástupci však postrádali schopnost v jeho politice pokračovat, říše postupně upadala, až nakonec Babylon dobyl kolem roku 1594 př. n. l. chetitský král Muršiliš I. Současně se ze severu tlačili do oblasti polokočovní Kassité, kteří během krátké doby Babylonii zcela opanovali.