Historie Parapsychologie

 

I když od úsvitu lidských dějin se setkáváme se svědectvími o událostech vztahujících se k paranormálním jevům (v šamanismu, v magii, v čarodějnictví, v zázracích atd.), jejichž racionální hodnocení umožnil teprve všeobecný rozvoj vědy. Řekové jako první si začali klást otázky o původu těchto jevů když vytvářeli výchozí předpoklady filosofického a vědeckého výzkumu.

V době renesance docházelo postupně k vědeckým a technickým objevům, a to na úkor „pověr a staré náboženské víry“. Hony na čarodějnice byly v podstatě známkou antimagického hnutí, v němž byla paranormální fenomenologie zcela odmítnuta.

A přesto už v 17.století  Francis Bacon, autor induktivní metody ve vědě, jako první připadl na myšlenku použít karty a kostky pro vědecký výzkum parapsychologických jevů. V 18.století zavedli Mesmer a Puységur „magnetický somnambulismus“ (terapeutická metoda spočívající na tom co dnes nazýváme hypnosou), který vyvolával množství podivných jevů, které bychom dnes označili jako jevy parapsychologické.  Mesmerismus doznal neomezené popularity, což vyvolalo akademické debaty a to až do poloviny 19.století kdy došlo k oficielním zákazu magnetismu ve Francii Lékařskou akademií. Německo bylo vůči „somnambulismu“ mnohem vstřícnější, na universitě se objevily katedry „magnetismu“ a není snad od věci připomenout, že i mnozí němečtí vědci a filosofové se blíže zajímali o parapsychologii (Schopenhauer, Hegel, Goethe, Schrenck-Notzing…).

Kolem r.1848 uvedly sestry Foxovy do módy spiritismus, který se stal postupně jakýmsi náboženským hnutím, ale jehož jevy silně přitahovaly zájem velkého počtu intelektuálů. Silný  vzestup „logického positivismu“ v 19.století vedl k tomu, že pozorování reality bylo považováno za jedinou nezvratnou cestu k získání vědeckých poznatků a to přes zásadní opozici „romantického“ nazírání.

V těchto souvislostech byla v r.1882 založena v Anglii SPR (Society for Psychical Research, Společnost pro psychický výzkum), jejímž cílem bylo „zkoumat bez předsudků, bez ovlivnění a ve vědeckém duchu skutečné nebo předpokládané schopnosti člověka, které se jeví jako nevysvětlitelné jakoukoliv všeobecně uznávanou hypotézou“. Mezi zakládající členy SPR lze počítat významné nositele jmen vědeckého nebo filosofického výzkumu, z nichž někteří veřejně vyhlašovali „spiritualistické“  tendence, zatímco jiní se stavěli k „hypotéze  o přežívání duše“ velice odmítavě . Všichni měli snahu ověřovat a zkoumat metapsychické jevy na základě rozumového přístupu, a to zejména jevy, které vyvolávala média při spiritistických seancích.

Mezi nejslavnější členy SPR se řadí zejména: F. Myers, H.Sidgwick, E.Gurney, nositel Nobelovy ceny Ch.Richet, filosof H.Bergson, astronom C.Flammarion a … Sigmund Freud! Hlavním přínosem SPR v této době bylo shromáždění obrovského množství svědectví o případech telepatie, zjevení atd., přičemž ankety byly vedeny tak, aby bylo možné ověřit hodnověrnost těchto svědectví.

Úspěch SPR nasměroval americké university, kde filosof a psycholog Wiliam James založil v r.1885 ASPR (American Society for Psychical Research,  Americkou společnost pro psychický výzkum) . SPR a ASPR poté uskutečnily v laboratorních podmínkách velký počet experimentů, které umožnily dosáhnout spolehlivých výsledků.  Není téměř významné evropské země, která by si nebyla nepřála založit svoji vlastní výzkumnou instituci.

Jako důkaz vezměme ve Francii Institut Métapsychiqe International (Mezinárodní metapsychický ústav) založený v r.1919 jako veřejně prospěšná nadace, který se stal slavným mimo jiné svými výzkumy skupinové telepatie (R.Warcollier) a experimenty se subjekty nadanými schopnostmi. Tak Dr. Geley uskutečnil řadu experimentů s médii F.Kluski a J.Guzik, s nimiž získal udivující „ektoplasmatické otisky“, Dr. Osty provedl důkladné výzkumy jasnovidných subjektů, spiritistických kreseb atd. Kromě toho IMI už po mnoho let  vydává vysoce kvalitní časopis „Revue Métapsychique“.

V r. 1920 započal parapsychologický výzkum v Nizozemsku, který vedl profesor Tenhaeff, jenž  se později proslavil svými výzkumy spontánních případů jasnozření, jmenovitě se slavným jasnovidcem G.Croisetem, jehož specialitou bylo nacházet ztracené osoby.

V Německu se stal známým renomovaný „Das Institut für Grenzgebiete der Psychologie und Psychohygiene“ (Institut pro hraniční oblasti psychologie a psychohygieny), který založil Hans Bender  v r.1930. Tento ústav se kromě jiného zabýval výzkumem předzvěstných snů a zejména uspořádal velice seriosní anketu o jevu poltergeist. Bender se stal velkým průkopníkem psychologicko psychoanalytického přístupu k jevům psi.

Italská metapsychická společnosti vznikla v r.1937 „v oficielním rámci národní kultury“ a distancovala se od spiritismu prohlášením  hypotézy o přežití „za nevědeckou“. Historik De Martino bojoval za „ethno-metapsychický“ výzkum.

Na parapsychologickém výzkumu se podílelo mnoho zemí, jako např. Polsko nebo Rusko.

Třicátá léta vykázala velký obrat v historii parapsychologie: v r.1934 byla založena prvá  universitní parapsychologická laboratoř na Durhamově Duke University v Severní Carolině, kterou vedl J.B. Rhine. Přístup jaký měl on a jeho žena  Louisa  nutně radikálně ovlivnil  veškerý budoucí americký výzkum v parapsychologii. Vklad, který přinesl Rhine lze shrnout do 5 základních principů:

► použití metod experimentální psychologie ke standardizování postupů  a k dosažení větší objektivity experimentů;

► vyloučení spiritismu (i když na začátku se Rhine zajímal zejména o výzkum „duše“) a omezením se na výzkum jevů ESP a PK pod označením „parapsychologie“;

► využití statistické metody, kterou zavedl Ch. Richet ke stanovení „experimentálních důkazů“;

► výzkum schopností jež mají všichni lidé a nikoli zaměření se pouze na pozoruhodné případy slavných médií (přístup spíš „univerzalistický“ než „elitářský“);

► hledání zákonů, principů a optimálních podmínek k dosažení jevů psi.

Po této zakladatelské etapě následovalo v USA  v rhineovské linii mnoho experimentálních výzkumů prováděných většinou v soukromých výzkumných ústavech.

Ve Francii zesílila opozice vůči metapsychice vlivem vzpoury na straně materialistických skeptických autorů, bádání se stalo obtížnějším a omezilo se na rozptýlené a neoficiální výzkumy, zatímco vývoj psychiatrie a psychoanalýzy vnucoval schéma vysvětlení a pro jevy psi ponechával málo místa (jak ukázal B. Melheust, obzvláště somnambulismus byl  zcenzurovaný a jakoby nahrazený „lékařskou hypnosou“).

V r.1957  vznikla mezinárodní organizace PA (Parapsychological Association, Parapsychologická asociace), která získala vzápětí členy na celém světě. V r. 1959 uznala velice akademická AAAS (American Association for the Advancement of Science, Americká asociace pro vědecký pokrok), avšak nikoli bez vyvolání mnoha polemik, že Parapsychological Association „používá účinně metody vědeckého výzkumu“.

Počínaje r. 1975 se v Québecu začalo rozvíjet vyučování psilogie na úrovni institucí, na Université a potom na Collèges d´Enseignement Supérieur et Professionne, Ústav vyšších a profesionálních studii).

V USA vytvořilo mnoho universitních oddělení sekce parapsychologie. Léta sedmdesátá byla plodná co do úrovně výzkumu, zejména v USA, kde se rozvíjela v rámci laboratoří a ústavů. Z té doby lze uvést experimenty, které prováděli M.Ullmann a S. Krippner v Maimonides Hospital v Brooklynu (telepatie ve snu) a R. Targ a H. Puthoff na Standford Research Institute  (Remote viewing, vidění na dálku)  a jejichž výsledky byly publikovány v časopise „Nature“ a byly zopakovány v programu „Stargate“ financovaném CIA. Došlo k mnoha inovacím: H. Schmidt zavedl kolem r.1970 do parapsychologie používání generátorů náhodných událostí (PK a prekognice), Honorton zavedl používání metody smyslové izolace, tzv. „ganzfeld“ a v 80.letech použití metody statistické meta-analysy k vyhodnocení minulých experimentů.

Ve Francii, kde se výzkum stal mnohem důvěrnějším, lze uvést experimenty s PK za pomocí přístroje „tychoscope“ (P. Janin a R. Chauvin…), zejména v rámci GERP (Groupe d´Etudes et de Recherches en Parapsychologie, Skupina pro výzkum v parapsychologii), vydavatele časopisu „La revue de Parapsychologie“; uveďme rovněž experimenty se skupinovou ESP (H. Marcotte, D. Si Ahmed) opakované za přísných experimentálních podmínek, projekt AGAPE B.Auriola.

V r.1997 vznikla ORPPP   (Organisation pour la Recherche en Parapsychologie et sur les Phénomènes dit Paranormaux, Organizace pro výzkum v parapsychologii a jevů nazývaných paranormální), kterou řídí Y. Lignon s cílem podporovat a sdružit výzkum a který vydává „Revue Française de Parapsychologie“. Ke konci 90.let byla pod záštitou M. Varvoglise znovuobnovena činnost ústavu Institut Métapsychique, který předtím musel z finančních důvodů omezit své aktivity, a jenž byl až do 80.let významným střediskem úvah a šíření informací.

V Německu poté co institut ve Freiburgu získal v r.1992 velmi šťastně velice významný vklad  ze soukromých fondů se začalo konstituovat výzkumné středisko IGPP (Internationale Gesellschaft für Philosophische Praxi, Mezinárodní společnost pro filosofickou praxi) zaměstnávající na plný úvazek profesionály (hlavně psychology specializované na paranormální jevy). Lze doufat, že toto středisko se stane evropským centrem výzkumu v parapsychologii a dosáhne konečně pro tuto oblast oficiálního statutu vědeckého oboru.

Další velká výzkumná universitní střediska v Evropě jsou v tuto dobu v Edinburgu a v Amsterodamu. A konečně také v Německu lze uvést veřejně prospěšnou organizaci WGFP (Wissenschaftliche Gesellschaft zur Förderung der Parapsychologie, Vědecká společnost pro podporu parapsychologie), která zajišťuje psychologickou pomoc osobám rozrušeným paranormálními vlivy a vypracovává teoretické vysvětlující modely.

Všimněme si, že většina výzkumných aktivit psi se mohla uskutečnit jedině díky odkazům bohatých dárců (A. Koestler, J. Meyer, F.P. Bolton atd.) a díky motivovaným a nadšeným osobnostem, které neměly potřebu bránit svou kariéru a neváhaly investovat veškerý svůj volný čas do tohoto výzkumu.

Dnes je parapsychologie předmětem universitního studia, avšak pouze v některých zemích (viz § 7.1). Ve Francii se vyskytly osamocené iniciativy (Paříž V, velké školy…), ale v současné době jedině P.L. Rabeyron na Institut Catolique (Katolický institut) v  Lyonu pořádá kurs paranormálních jevů.