Historie Českobratrské církve evangelické

01.06.2014 10:29

Českobratrská církev evangelická vznikla v roce 1918 sloučením dvou evangelických církví augsburského a helvetského vyznání. O tomto spojení rozhodl generální sněm obou církví konaný 17. a 18. prosince 1918 v Praze.

O rok později byl schválen a přijat název nově vzniklé církve: Českobratrská církev evangelická. Jejím symbolem byl kalich stojící na Bibli, který vyjadřoval spojení s tradicí české reformace a reformací kalvínskou a luterskou.


První ustavující synod Českobratrské církve evangelické zasedal 21. až 25. února 1921. Církev se řídila při správě a organizaci zásadami presbyterně-synodními.

____________________________________________________

 

Česká reformace

  • Český reformátor Mistr Jan Hus – upálen 1415 v Kostnici
  • Vysluhování eucharistie chlebem i vínem (pod obojí) kněžím i laikům včetně dětí
  • Po období husitských válek vznikla roku 1457 Jednota bratrská
  • Bible kralická – překlad, který významně formoval českou kulturu
  • Konec české reformace – bitva na Bílé hoře v roce 1620

 

Toleranční patent

  • V roce 1781 vydal Josef II Toleranční patent
  • Byly povoleny pouze tři nekatolické konfese – augsburská, helvetská a církev pravoslavná
  • V prvních letech se k protestantismu přihlásilo 78 000 duší
  • Až do roku 1861 museli evangelíci dodržovat přísné restrikce

 

Vznik Českobratrské církve evangelické

  • ČCE vznikla v roce 1918 sloučením dvou autonomních křídel augsburského a helvetského vyznání
  • Německy mluvící evangelíci založili v roce 1919 vlastní Německou evangelickou církev
  • V roce 1919 založena Husova bohoslovecká fakulta
  • Na počátku měla ČCE 250 000 členů; počet členů postupně vzrostl až na 325 000 v roce 1938

 

Život Českobratrské církve evangelické v období totalit

  • Za 2. světové války se ČCE účastní odboje na okupovaném území protektorátu Čechy a Morava
  • Tajně se vyučovala teologie
  • Po komunistickém převratu dva neslučitelné směry – protest proti porušování lidských práv
    – pokusy o kladné přijetí, ba dokonce legitimizaci nového režimu
  • Kazatelé a členové církve byli vězněni či zbavováni souhlasu k vykonávání duchovenské služby
  • Dva členové ČCE se stali symboly boje proti komunistickému režimu: Milada Horáková, která byla odsouzena v zinscenovaném politickém procesu a popravena, a Jan Palach, který sám sebe zapálil v roce 1969

 

Od Sametové revoluce

  • V roce 1989 se ČCE výrazně zapojila do společenských změn
  • Obnovena činnost Diakonie
  • Nové možnosti v oblasti práce s dětmi a mládeží
  • Nové výzvy a úkoly, které s sebou přináší život v svobodné, demokratické společnosti