Hermetismus v Čechách začátkem 20. století
Na samém počátku XX. století se v České kotlině (tzv. českém magickém kotlíku, jak se dnes mezi našimi hermetiky říká) a krajích přilehlých, zrodilo hned několik, pro budoucnost národa významných osobností-hermetiků, z jejichž literárního odkazu bylo a je čerpáno dodnes. Obdobím tohoto zatím posledního zlatého věku českého hermetismu (konec 19. stol. - r. 1938) se ve svém knize Novodobý český hermetismus („vyšlo“ nejprve jako samizdat ve třech rukopisných exemplářích r. 1974 a později péčí nakladatelství Vodnář r. 1995) s velkou pečlivostí zabýval doc. PhDr. Milan Nakonečný (*1932). Dílo samozřejmě vypovídá i o době válečné a poválečné, neboť se vždy snaží zmapovat celý život jednotlivých osobností české hermetické scény. Badatelé se zájmem o toto období by těžko hledali lepší pramen ke svému studiu.
Z veličin českého hermetismu je třeba vyzdvihnout trojici nejvýznamnějších aktivistů. Byli jimi: PETR KOHOUT alias Pierre de Lasenic (17. 5. 1900 - 23. 6. 1944), dynamická osobnost, která vtiskla novodobému českému hermetismu jedinečnou pečeť, experimentální magik a spagyrik (praktikant v oblasti rostlinné alchymie), velký znalec esoteriky starého Egypta, cestovatel, vůdce Volného sdružení pracovníků okkultních (vznikalo v rozmezí let 1920-1921 a po odchodu P. Kohouta do ciziny ho vedl ing. Robert /někdy uváděn jako Karel/ Mach), v letech 1926 - 1927 člen pražské martinistické lóže Simeon (s lóžovým jménem Milan), člen společností New Eulis a Societé egiptienne secréte (esoterně se tento řád nazývá Hakasutech - Město Setovo, /Lasenic se r. 1925 neúspěšně pokoušel o založení její pražské pobočky/), v r. 1932 zakladatel pařížské lóže Universalia (pobočky pražské Universalie, ve které Lasenic při svých pobytech v Čechách působil), zakladatel hermetického sdružení Horev-klub (vzniklo r. 1938, rok poté co Lasenic vystoupil z pražské Universalie a předcházel mu neúspěšný pokus o založení českého Eulis-klubu, zaměřeného na oblast sexuálních mystérií).
Programem Horev-klubu, který nikdy neměl více než dvacet členů, bylo studium staroegyptského esoterismu. Měl povahu esoterní lóže, ve které se konaly rozpravy na nejrůznější esoterická témata, alchymické, spagyrické a magické práce, mimo jiné i s pozorováním a „fotografováním“ živlových bytostí. Koncem třicátých let převzal Lasenic po dr. Eliášovi vedení druhé pražské martinistické lóže, kterou nazval Paragava (tiskovým orgánem klubu i lóže byl časopis Horev /1938/, členská základna byla v podstatě totožná). Lasenic přispíval do časopisů Logos (1934 - 40) a Herold (jeho jediné číslo vyšlo v lednu 1933), byl redaktorem v periodiku Medium, ale především autorem stěžejních českých hermetických spisů Universalismus (Praha 1933), Sexuální magie (Praha 1933), Egyptské hieroglyfy a jejich filosofie (Praha 1935), Alchymie - její teorie a prakse (Praha 1936), Hermes Trismegistos a jeho zasvěcení (Praha 1936), Hermetická iniciace Universalismu na základě rhodostaurotickém (Praha 1937), Tarot - klíč k iniciaci (Praha 1938) a dalších. Z jeho nezvěstnýh děl sepsaných ve francouzštině připomeňme filosofii dějin esoterismu (L´histoire de l´Esotérisme) a monografii o okultním významu šperků (Symbolisme et lesparures occultes, Paříž 1930).
Vídeňský Čech FRANTIŠEK JINDŘICH KABELÁK (8. 11. 1902 - 13. 8. 1969), vynikající magik, theurg a kabalista renesančního typu, pohybující se mezi knihami, laboratoří a magickými kruhy, člen vídeňského kroužku Magikon (ten vedl praktický magik a spisovatel Karl Kraus /28. 4. 1874 – 12. 7. 1936/), přední činovník pražské Universalie (zasloužil se o vybudování a vybavení její alchymické laboratoře, přednášel a psal), redaktor časopisu Medium, autor řady hermetických překladů a spisů.
Knižně vyšlo - Kabbalistické zasvěcení (edice Eulis 1940), překlad Magia innaturalis (Eulis 1940), Pantakly a charaktery Luny (Eulis 1940), Kniha tajemství velikého šemu (Eulis 1940), Praktická spagirie (Eulis 1940), Magia Nigrae (Eulis 1940), Herbarium spirituale siderum (Eulis 1940), nedokončená Indická astrologie[3soukromý tisk 1941), v rukopisech - Kniha o jógu (1945), Magia Divina, Psychurgie všeobecná a speciální, Učení mistrů, Merkabští jezdci a málo známé Hvězdné letočty (Praha 1943-44). Po válce se stáhnul mimo Prahu do Bečova nad Teplou, kde pokračoval ve svých magických studiích a experimentech. Kabelák měl, stejně jako Kefer, velkou snahu syntetizovat své vědění. Z poznámek v jeho denících je patrné, že pracoval na monumentálním hermetickém díle. V jeho sepsání mu však bránily tvrdé životní podmínky. V šedesátých letech dojížděl do Prahy za malým kroužkem zájemců o hermetismus, a pomáhal tak zachovávat kontinuitu českého hermetického hnutí.
Zdroj: https://dcch.grimoar.cz