Gutštejn

Dnes již teskné, chmurné ruiny nám připomínají slávu hradu Gutštejna. Vypráví se, že hrad dostal své jméno podle paní Gutty Hroznatové. Paní zde strávila mnoho a mnoho času. Hrad se stal jejím domovem. Gutta jej měla velmi ráda. Často se procházela po okolních lesích a navracela se zpět až v podvečer. Opravdu milovala pohled na hrad ozářený sluncem, klesajícím z nebeské výše za obzor.

Pověst praví, že paní Gutta se nedokázala od hradu odloučit ani po smrti. Zjevuje se ve zříceninách jako Bílá paní a za nocí, kdy měsíční paprsky dopadají na rozvaliny, bloudí celým hradem.

Spolu s duchem paní Gutty se v teskných zbytcích Gutštejna zjevuje i přízrak modlícího se mnicha. Muž je zahalen v dlouhém rouchu, kapie mu zakrývá obličej.

Mnich prý za života býval páterem zdejšího hradního pána. Spolu s pánem nežili spořádaným životem a velice hýřili. Častokrát společně hojně popíjeli, a tak se za jedné noci v opilosti pohádali, až se pán rozohnil natolik, že mnicha zabil.

Od těch dob se duch zhýralého pátera zjevuje na Gutštejně a čeká na vysvobození. Snad se jednoho dne dočká mravného mládence, který jej osvobodí a mnich nalezne věčný klid.