Golem - původ a význam názvu
Pojem oživených útvarů, jež jsme nazvali Golemy, náleží, pokud se vlastního jména týče, kabbalistické magii židovské. Jméno Golem, (čti spíše Gólem), značí v jazyce hebrejském buď lidský plod, nebo něco neforemného, neohrabaného. Pochází zřejmě od slovesa gálal, jež odpovídá našemu: váleti, točiti. Ze slovesa toho jest odvozeno mnoho jiných podstatných jmen příbuzného smyslu, na př. gelílá: obvod, kraj, - galím: hromada kamení, - galíl: kruh, - gulgoleth: lebka (Golgota: hora lebek!), - a také jméno Gelúl (původně: válec?), užívané však toliko v čísle množném: gilúlím, značícím pohanského bůžka, modlu. Podle mého mínění jest tudíž jméno Golem vysvětlovati buď: 1.) neohrabanec, neforemný tvor, což odpovídá celkem tradici a naší představě o olbřímu z hlíny, tupé a těžkopádné povahy, - přece však myslím, že jest případnější odvozovati smyslem název ten od onoho pojmu Gilúlím, značícím pohanské modly. To také nejlépe odpovídá jednak náboženským doktrinám židovským, jež zakazovaly, (víz dekalog) zobrazovati lidské postavy a spatřovaly v podobném počínání modlářství, - jednak egyptskému původu Golemovu, z oné, Židy tak nenáviděné modlářské země Mizraim.
Po stránce grammatické budiž ještě podotknuto, že množné číslo jména Golemova znělo by Gólemím. - Tolik o Golemovi s hlediska filologického.
V nejširší okkultní definici značí tudíž Golem v magii: podobu lidskou, či zvířecí, a to buď dvojrozměrnou (obraz), neb trojrozměrnou (sochu) z jakékoliv látky skupenství tuhého, - oživenou moci slova, - v užším pak smyslu rozumíme Golemem: hliněného panáka lidské podoby, oživeného mocí Slova podle tradice židovské Kabbaly.
Rozbor definice: Z požadavku podoby lidské neb zvířecí nevyplývá nutný předpoklad, že by Golem musil míti i před oživením lidskou podobu, jak ještě uslyšíme později. - Dále: Oživené obrazy (proti sochám) jsou sice dobře známy v okkultní tradici, avšak fenomeny tohoto druhu, - pokud se netýkají většinou šiknát napištim prvé, božské třídy, - jsou téměř vždy myšleny ve smyslu buď nekromantickém; (zemřelý materialisuje se ve svém obraze a vystupuje z něho), - nebo dvojnickém (viz Wilde-ův román »Obraz Doriana Graye«). Jinak celkem není znám žádný určitý případ oživení obrazu ve smyslu golemickém. Z oživených soch v lidské podobě musíme taktéž vyloučiti častěji přicházející případy nekromantické, nebo i - řídčeji - dvojnické, totiž, když sochu, zhotovenou k určité podobě, oživí zemřelý nositel oné podoby, neb zhmotní v ní za živa svého dvojníka.
Ohledně materiálu golemických soch budiž podotčeno, že volba určité látky není celkem momentem rozhodujícím, může jí býti vosk, dřevo, hlína nebo kov. V tradici nejčastěji přichází vosk (u Egypťanů) a hlína u Golema židovského. O zvláštních přednostech určitého materiálu se zřetele magického bude ještě promluveno v jednotlivých případech.
A konečně mocí Slova, jež jest oživující příčinou Golemů, míníme buď sílu slova magikova, nebo tajemnou působnost jména božího v užším smyslu, v širším pak sílu celkového rituálu, spočívajícího v určité slovní formulaci, jejímž jádrem jest vždy nejsvětější jméno Nevyslovitelného v různých jeho variacích.
Dr. Oldřich Eliáš