Gilgameš

Epos o Gilgamešovi
Při archeologických vykopávkách u města Varku v Iráku byly nalezeny pozůstatky mohutné hradby, která kdysi obepínala v délce devět kilometrů staré sumerské město Uruk. Tuto mohutnou hradbu zbudoval podle pověsti král Gilgameš, který snad doopravdy žil před více než čtyřmi tisíci lety. Hrdinské činy Gilgameše se staly legendou a zapsány na hliněné destičky v klínovém písmu jako Epos o Gilgamešovi přečkali až do našich časů, abychom se i my o nich dozvěděli. 
    
Gilgamešovo město bylo nalezeno ?
Nejstarší zachovaná literární památka není zřejmě smyšlená. Geofyzici bavorského Zemského úřadu pro památkovou péči při bádání v Iráku zjistili, že hluboko v zemi ležící zbytky sumerského města Uruk. Jeho struktura odpovídá přesně popisu z Eposu o Gilgamešovi, napsal německý týdeník Die Zeit. Badatelé Helmut Becker a Jörg Fassbinder pomocí césiových magnetometrů zjistili síť ulic Uruku, jeho hradby z pálených cihel, velké obytné domy předáků, pece, chrámy a hustou síť dopravních kanálů. Těmi podle textu psaného klínovým písmem na hliněných tabulkách proplouvali obyvatelé města na svých loďkách a prámech skrz metropoli. Vědci zřejmě našli i Gilgamešův hrob Dokonce i v eposu popsaný způsob, jakým byl legendární král Gilgameš pohřben na umělém ostrově uprostřed řeky a ostrov poté zrušen a zaplaven tak, aby hrob zůstal pod hladinou, má reálné jádro. Badatelé jsou přesvědčeni, že uprostřed bývalého řečiště našli svými magnetometry hrob. Pověstmi opředený sumerský král Gilgameš žil asi 2600 let před naším letopočtem a stal se předmětem řady sumerských bájí. S Urukem je spojován vznik prvního státu v Mezopotámii i vynález klínového písma, kterým byly na nalezených tabulkách zaznamenávány nejen daně a pracovní povinnosti, ale i literární eposy jako právě o Gilgamešovi. 
   
Nejstarší známou písemnou památkou je Epos o Gilgamešovi (4. - 2. tisíciletí př. n. l.), který vytvořili Sumerové, pravděpodobní vynálezci klínového písma. Tento příběh vypovídá o vládci bájného města Uruku,který se svým přítelem Enkiduem zažívá různá dobrodružství při honbě za nesmrtelností. V ukázkách Gilgameš obětuje jednomu ze svých bohů – UTU, a prosí ho, aby mohl hlásat svou víru i v cizích zemích. Zároveň na této cestě chce najít rostlinu na uzdravení svého národa. V druhé ukázce je vidět marnost bytí ,kdy Gilgameš nalezne rostlinu, ale v zápětí ji ztratí. Posléze pozná, že nesmrtelnost není v bytí, ale v tom co po nás zůstane. Pro porovnání s biblí je zde ukázka velké potopy světa. Gilgameš sám popisuje svůj příběh, jak vytvořil loď, nechal nastoupit své příbuzné, zvířata a sám za sebou zavře dveře. Po bouři trvající 7 dní a nocí v obavách před mnoha bohy, otevřeli poklop a uviděli až za dva dny ostrov=horu Nisir u ní přistáli. Za dalších 7 dní vyslal holubici a vlaštovku ptáci se však vrátili , protože neměli možnost si nikde odpočinout. Až havran se nikdy nevrátil , tu Gilgameš poznává , že je zachráněn a obětuje bohům.