Extrémy počasí, které svět zažil: Když změny klimatu dosáhnou apokalypsy
Vyschlé řeky, extrémní vedra, zima, která připomínala jaro, absence sněhu, minimum deště, slabá úroda. To není popis letošního roku, ale roku 1540, kdy Evropa zažívala jednu z nejhorších přírodních katastrof v důsledku změn klimatu. Vědci zjistili, že během dvou miliónů let se vystřídalo zhruba 50 dob ledových s teplejšími meziledovými dobami.
Dnes se to jeví jako neskutečné, ale během teplejších období žili například na Špicberkách aligátoři, tvrdí Christian Pfister z univerzity ve švýcarském Bernu.
Období, kdy se ledové doby střídají s meziledovými, přicházejí zhruba po 100 tisíci letech. Poslední doba ledová vrcholila podle vědců 18 tisíc let před naším letopočtem. Potom se začalo oteplovat.
Klima se měnilo i během posledního tisíciletí. Období 9. až 14. století odborníci nazývají "teplým středověkem", v 16. a 19. století nastala malá doba ledová. Ovšem toto období bylo podstatně složitější, střídaly se v něm chladné a teplé extrémy. Do této doby patří i rok 1540. Tehdy v Čechách panovaly mimořádně vysoké teploty a podle záznamů kronik jedenáct měsíců nepršelo.
Podobný extrém panoval v celé tehdejší Evropě. Voda byla tehdy opravdu nad zlato. Kroniky popisují, jak se z mnohých řek ztratila voda. Hladina velkých toků, jako například Labe, Rýna či Seiny klesla tak, že je bylo možné přejít pěšky. Vody v Bodamském jezeře bylo tak málo, že se město Lindau na ostrově jezera spojilo s pevninou.
Současné změny má na svědomí člověk
Změna klimatu může být vyvolána řadou různých faktorů. Po většinu času vývoje Země se změny klimatu odehrávaly bez vlivu člověka. V současné době mají ale vědci více než 95procentní jistotu, že za většinu klimatických změn mohou lidé. Opírají se například o paleoklimatologická měření.
V teplých obdobích se vždy vyskytovaly nadprůměrné koncentrace CO2. Ovšem i v historicky nejteplejších obdobích se koncentrace CO2 pohybovaly na úrovni kolem 280 ppm, v roce 2013 ale dosáhly hodnoty nad 400 ppm, tedy 400 částic CO2 v miliónu částic atmosféry.
Koncentrace CH4 za stejné období vzrostly o 151 procent, koncentrace N2O o 17 procent. Fluorované uhlovodíky a fluorid sírový jsou látkami novými, které se například kolem roku 1750 nevyskytovaly.