Evangelium Markovo (tajné)

V roce 1958 nalezl profesor Morton Smith z Kolumbijské univerzity v pravoslavném klášteře Mar Saba v Palestině rukopisný text s částečným přepisem neznámého dopisu Kléménta Alexandrijského (150-215).

Text byl pravděpodobně v polovině 18. století opsán z původního zdroje na poslední stranu knihy z roku 1646, jejímž obsahem je dílo Ignáce z Antiochie (?-107). Odborníci se vesměs shodují v názoru, že dokument je autentický a umožňuje nám tak rekonstruovat slova napsaná Kléméntem někdy mezi lety 180 a 190. Dopis byl adresován jistému Theodorovi. Kléméns ho varuje před Markovým evangeliem zfalšovaným sektou karpokratovců a zmiňuje se o existenci tajné verze tohoto evangelia. Příslušná pasáž zní takto:

Marek tedy, když byl Petr v Římě, sepsal skutky Pána. Nerozhlásil však všechny ani nepřipomenul ty, které se týkají zasvěcení, ale vybral takové, které pokládal za nejužitečnější pro růst víry katechumenů. Když byl Petr umučen, odešel Marek do Alexandrie a vzal s sebou své a Petrovy zápisky. Z nich pak předal do své první knihy věci pro ty, kdo směřují k poznání (gnózi), a sepsal tak duchovnější evangelium pro potřebu zasvěcených. Nezapsal ani tajné výroky ani hierofantské učení Pána, ale k předtím zapsaným skutkům připojil jiné a k nim přidal výroky, o jejichž výkladu věděl, že může posluchače zasvětit do Svatyně sedmkrát skryté pravdy. Tak to předem připravil, ne nepřejícně ani neprozíravě, jak mám za to. A když umřel, zanechal svůj spis křesťanské obci v Alexandrii. Tam je dodnes pečlivě uchován. Je předčítán pouze těm, kdo jsou zasvěceni do velkých mystérií."

Profesor Smith vyjádřil své přesvědčení o tom, že originál tajného Markova evangelia byl napsán v aramejštině a autoři kanonických textů Markova a Janova evangelia z něho při svém psaní čerpali. Některé pasáže v tajné verzi jsou natolik kontroverzní, že se je pisatelé rozhodli vynechat. Pokud by měl Smith pravdu, znamenalo by to, že je tajné znění Markova evangelia pravdivějším zdrojem informací o Ježíši než Nový zákon. Jenomže většina badatelů Smithovy názory nepřijala. Tradiční pojetí Ježíše Krista by tím podle nich mohlo utrpět vážné trhliny. Nicméně rozhodně ne zanedbatelná část odborníků trvá na tom, že tajné evangelium je starší než kanonický Marek, případně že biblické Markovo evangelium bylo později dodatečně zkráceno právě o tyto kontroverzní pasáže.
Duchovnější verze byla, jak zdůrazňuje Kléméns, určena pouze zasvěceným. Proč? Mimo jiné bezpochyby proto, že určité věty by mohly být interpretovány tak, že Ježíš měl homosexuální sklony. Nicméně zde i Morton Smith upozorňuje, že pravděpodobnější je jiné vysvětlení. Ježíš vybrané osoby zasvěcoval do mystérií, které by nezúčastnění pozorovatele mohli považovat za magické nebo rituální. Obdobné zasvěcující praktiky, při jejichž provádění musí být adept přítomen nahý, jsou známy i z jiných kultur (egyptské, řecké, indické). Nelze se ovšem domnívat, že by toto vysvětlení bylo obecně přijímáno. Je tudíž celkem logické, že utajované znění bylo určeno pouze omezenému okruhu jednotlivců.

Odborníci se neshodují v názoru, kdy přesně tajné Markovo evangelium vzniklo. Odhady se většinou pohybují v rozmezí let 70 a 160. (Konvenční Markovo evangelium mělo být sepsáno v letech 65 až 80.)

Kléméns ve svém dopise cituje dva oddíly. Oba jsou vloženy do biblického textu z 10. kapitoly Markova evangelia. Příslušné pasáže jsou barevně zvýrazněny.

  

 

10 32 Byli na cestě do Jeruzaléma a Ježíš šel před nimi; byli zaraženi a ti, kteří šli za nimi, se báli. Vzal k sobě opět svých Dvanáct a začal mluvit o tom, co ho má potkat:

33 "Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt a vydají pohanům,

34 budou se mu posmívat, poplivají ho, zbičují a zabijí; a po třech dnech vstane."

A přicházejí do Betanie. Byla tam jedna žena, jejíž bratr umřel. Přišla a klaněla se Ježíšovi a řekla mu: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou." Učedníci ji napomínali a Ježíš odešel rozhněván na zahradu, kde byl hrob. a hned se z hrobu ozval silný hlas. Ježíš přistoupil blíž a odvalil kámen od vchodu do hrobu. A hned vešel tam, kde byl ten mladík, vztáhl svou ruku a posadil ho. Ten mladík se na něj podíval, zamiloval si ho a začal ho prosit, aby s ním zůstal. Vyšli z hrobu a vešli do mladíkova domu. Byl totiž bohatý. A po šesti dnech mu Ježíš dal příkaz. A večer mladík přišel k němu. Měl na sobě plátno přes nahé tělo a zůstal s ním tu noc. Ježíš ho vyučil v tajemství království Božího. Odtud šel a vrátil se na druhý břeh Jordánu.

35 Přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, a řekli mu: "Mistře, chtěli bychom, abys nám učinil, oč tě požádáme."

36 Řekl jim: "Co chcete, abych vám učinil ?"

37 Odpověděli mu: "Dej nám, abychom měli místo jeden po tvé pravici a druhý po levici v tvé slávě."

38 Ale Ježíš jim řekl: "Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já piji, nebo být pokřtěni křtem, kterým já jsem křtěn ?"

39 Odpověděli: "Můžeme." Ježíš jim řekl: "Kalich, který já piji, budete pít a křtem, kterým já jsem křtěn, budete pokřtěni.

40 Ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc; ta místa patří těm, jimž jsou připravena."

41 Když to uslyšelo ostatních deset, začali se hněvat na Jakuba a Jana.

42 Ježíš je zavolal k sobě a řekl jim: "Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je.

43 Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem;

44 a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech.

45 Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé."

46 Přišli do Jericha.

A byly tam sestra toho mladíka, kterého miloval Ježíš, a jeho matka a Salome. A Ježíš je nepřijal.

A když vycházel s učedníky a s velkým zástupem z Jericha, seděl u cesty syn Timaiův, Bartimaios, slepý žebrák.

47 Když uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku: "Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"

48 Mnozí ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"

49 Ježíš se zastavil a řekl: "Zavolejte ho!" I zavolali toho slepého a řekli mu: "Vzchop se, vstaň, volá tě!"

50 Odhodil svůj plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi.

51 Ježíš mu řekl: "Co chceš abych pro tebe učinil?" Slepý odpověděl: "Pane, ať vidím!"

52 Ježíš mu řekl: "Jdi, tvá víra tě zachránila." Hned prohlédl a šel tou cestou za ním.