Evangelium Mariino

Neúplné znění Mariina evangelia se zachovalo v koptském překladu z konce 4. nebo počátku 5. století. Je součástí tzv. Berlínského kodexu objeveném roku 1886 v Horním Egyptě. Objeveny byly také dva řecky psané zlomky pocházející z počátku 3. století (Rylandsův papyrus). Další dva zlomky s řeckým textem jsou datovány do období na přelomu 2. a 3. století (Oxyrhynchus papyri).

Chronologické zařazení vzniku Mariina evangelia je obtížné. Velká část badatelů se orientuje podle stáří dochovaných zlomků a tak se v odborných kruzích většinou operuje s časovým rámcem první poloviny 2. století (120 až 150).

Ústřední postavou evangelia je Marie z Magdaly, jež je v určité části nejstarších křesťanských spisů nahlížena jako "ta, kterou Ježíš miloval nejvíce." V následujícím textu je to právě Marie, která z pozice zasvěcené a Ježíšovi velice blízké ženy vypravuje apoštolům o své mystické vizi zmrtvýchvstalého Krista. Zdaleka ne všichni učedníci jsou ovšem ochotni přijmout předávané poselství z úst ženy. Ondřej a Petr Mariino svědectví otevřeně zpochybní. Spor Marie s Petrem tak bývá často považován za první symbolický konflikt mezi vyznavači ezoterního gnostického křesťanství a zakladateli exoterní "ortodoxní" církve. 

 

...bude pak hmota (zničena) nebo ne?
4 (...) 22 Spasitel pravil: "Každá přirozenost, každý výtvor, každé stvoření existují společně v sobě navzájem a opět budou rozloženy až k úplným základům,

23 protože přirozeností hmoty je rozklad toho, co patří k její přirozenosti.

24 Kdo má uši k slyšení, slyš!"

25 Řekl mu Petr: "Tak jako jsi nám sdělil vše, pověz nám ještě jedno - co je hříchem světa?"

26 Spasitel pravil: "Žádný hřích neexistuje, neboť jste to vy, kdož činí hřích, protože provádíte věci, které se podobají přirozenosti smilstva, která je nazývána 'hříchem'.

27 Proto Dobré přišlo doprostřed vás, aby k sobě přivedlo to, co je součástí každé přirozenosti."

28 Dále dodal, říkaje: "Proto umíráte, že (...)

29 (Ten, kdo to) chápe, nechť to pochopí.

30 (Hmota zplodila) žádost, která nemá podobu. Vyšla z něčeho, co je mimo přirozenost, proto obvykle nastává v celém těle chaos.

31 Proto jsem vám řekl: 'Buďte pokorní v srdci a pokud nejste pokorní, buďte vpravdě pokorní před každou podobou přirozenosti.'

32 Kdo má uši k slyšení, slyš."

33 Když Blažený toto pronesl, všechny je pozdravil a řekl jim: "Pokoj vám. Můj pokoj staniž se vaším.

34 Dejte si pozor, aby vás nikdo nesvedl slovy: 'Hle, tady!' nebo 'Hle, tam!' Věřte, že Syn člověka je uvnitř vás.

35 Následujte jej!

36 Ti, kteří ho následují, jej naleznou.

37 Jděte tedy kázat evangelium království.

38 Nestanovujte žádná vymezení kromě toho, které jsem vám určil, ani nestanovujte zákon na způsob zákonodárce, aby se vás skrze něj nezmocnili."

39 Jakmile toto řekl, odešel.
 

5 1 Oni však se rmoutili. Velice plakali a říkali: "Jak můžeme jít k národům a kázat evangelium o království Syna člověka? Pokud ani ho neušetřili, jak bychom mohli být ušetřeni my?"

2 Tehdy povstala Marie, všechny je pozdravila a pravila ke svým bratřím: "Neplačte a nermuťte se, ani nepochybujte - vždyť celá jeho milost bude s vámi a ochrání vás.

3 Spíše však chvalme jeho velikost, že nás připravil a učinil lidmi."

4 Když Marie řekla toto, obrátila jejich srdce k dobrému, a tak začali zkoumat výroky Spasitele.

5 Petr řekl Marii: "Sestro, víme, že tě Spasitel miloval více než ostatní ženy.

6 Pověz nám Spasitelova slova, která si pamatuješ, ta, která znáš.a my ne, která jsme ještě neslyšeli."

7 Marie odpovědala: "To, co je vám skryto a na co si vzpomínám, vám sdělím."

8 A začala vyprávět tato slova: "Já," pravila, "jsem spatřila Pána ve vidění a řekla mu: 'Pane, dnes jsem tě spatřila.' Odpověděl mi:

9 'Blažená jsi, žes nebyla otřesena, když jsi mne viděla. Neboť místo, kde je mysl, tam je poklad.'

10 Řekla jsem mu: 'Pane, ten, kdo má teď vizi, zří ji skrze duši nebo ducha?'

11 Spasitel odpověděl: 'Nevidí skrze duši ani ducha, ale myslí, která (se nachází) uprostřed mezi nimi. Ten totiž, kdo má vizi, ten, kdo...
 

(...)
 

8 (...) 10 A Žádostivost pravila: "Neviděla jsem tě, když jsi sestupovala dolů, ale teď tě vidím, jak vystupuješ nahoru. Proč tedy lžeš, když se hlasíš ke mně?"

11 Duše odpověděla: "Viděla jsem tebe, (ale) ty jsi neviděla mne, ani jsi mne nepoznala. Byla jsem ti rouchem a tys mne nepoznala."

12 Když toto řekla, odešla s ještě větší radostí.

13 Znovu přišla k třetí mocnosti, které říkají 'Nevědomost.'

14 Ta zkoušela duši slovy: "Kam jdeš, jsi uvězněna ve špatnosti. Když jsi uvězněna, tak nesuď."

15 Ale duše řekla: "Proč ty soudíš mne, když já nesoudila tebe?

16 Byla jsem uvězněna, přestože jsem sama nikoho nevěznila.

17 Nepoznali mne, ale já poznala, že vše se rozpadá - ať už to, co náleží zemi, nebo to, co náleží nebi."

18 Jakmile duše překonala třetí mocnost, vystoupila vzhůru a spatřila čtvrtou z mocností, která měla sedm podob.

19 První podobou je temnota, druhou žádostivost, třetí nevědomost, čtvrtou je vzrušení smrti, pátou je vláda těla, šestou je pošetila moudrost těla, sedmou je hněvivá moudrost. Toto je sedm (mocností) hněvu.

20 Ptají se duše: "Odkud jsi přišla, vražednice lidí,nebo kam jdeš, ty, která jsi překonala prostor?"

21 Duše odpověděla: "To, co mně drželo, bylo poraženo, to, co mne obklopovalo, bylo zničeno a

22 moje žádostivost skončila a nevědomost zemřela.

23 Byla jsem vyvázána ze světa i z obrazu, z nebeského otisku a z pouta zapomnění, které pomíjí.

24 Od tohoto okamžiku přijímám spočinutí času, věků, věčnosti v mlčení."
 

9 1 Jakmile to Marie dořekla, zmlkla, neboť až potud hovořil Spasitel.

2 Odpověděl však Ondřej a řekl bratřím: "Povězte, co říkáte na to, co nám vyprávěla. Já tedy nevěřím, že to řekl Spasitel. Vždyť tato nauka je věru (plná) cizích myšlenek."

3 Petr odpověděl a mluvil podobně.

4 Otázal se jich ohledně Spasitele: "Cožpak tajně hovořil se ženou? Bez nás a ne veřejně? Máme se snad sami obrátit a poslouchat ji? Vybral si ji spíše než nás?"

5 Tehdy se Marie rozplakala a řekla Petrovi: "Můj bratře Petře, co si to myslíš? Domníváš se, že jsem si to všechno ve svém srdci sama vymyslela, nebo že snad lžu o Spasiteli?"

6 Odpověděl Lévi a řekl Petrovi: "Petře, ty jsi věčně rozlobený.

7 Teď tě vidím, jak se přeš se ženou jako její nepřítel.

8 Jestliže ji Spasitel učinil toho hodnou, kdo jsi pak ty, abys ji zavrhoval? Spasitel ji jistě dobře znal.

9 Proto ji miloval více než nás. Spíše se styďme, oblečme dokonalého člověka a učiňme jej ze sebe tak, jak nám on přikázal. A pojďme kázat evangelium, nic nevymezovat, ani nedávat žádné zákony, jak řekl Spasitel."

10 Když si to vyslechli, začali chodit (po kraji), zvěstovali a kázali.