Energie a prostor

Tento svět je velmi zmatený a zkažený v mnoha směrech. Mluvím o světě jako takovém, ne o Západě kontra Východ. Materialismus a technický vývoj už není jen věcí Západu, ale je všeobecný. Japonci dělají nejlepší foťáky. Indové atomové bomby. Mluvím tedy o materialismu a duchovnosti na celém světě.

Musíme se podívat, jak ho můžeme překonat, nevidět ho jenom jako sice nežádoucí, ale neodstranitelný důsledek moderního života. Co můžeme dělat s tendencemi k duchovnímu a psychologickému materialismu v dnešním světě, abychom ho proměnili v opravdové osvícené základní zdraví.

V roce 1968 jsem v Bhútánu napsal tantrickou liturgii, Sádhanu mahámudry. Později byla přeložena do angličtiny. Byl jsem v té době ve zcela neobvyklé situaci, protože jsem viděl současně bhútánskou a anglickou kulturu, což vlastně bylo, vidět Západ a Východ dohromady. V Británii jsem byl v té době už pět let a znal jsem ji dobře. Když jsem se pak vrátil do Asie, přesněji do Bhútánu, znovu jsem si tam uvědomil to, co už jsem znal ze svého dřívějšího života v Tibetu a současně ten velký kontrast Východního a Západního světa.

Požádal jsem svoji hostitelku, královnu Bhútánu, abych mohl krátce zůstat v Taktsangovém retreatovém středisku, v jeskyni, kde meditoval veliký indický učitel Padmasambhava, který přinesl buddhismus do Tibetu a kde se manifestoval ve formě bláznivé moudrosti jako Dordže Trolo. Zpočátku na mě Taktsang příliš nezapůsobil. Ve skutečnosti byl pro mě zklamáním a divil jsem se, kde to jen jsem? Snad je to omyl a někde jinde je nějaký skutečný Taktsang.

Když už jsem tam ale byl nějakou dobu, poznal jsem, že to místo má svoji energii a to, jak mě naplňuje. Vliv praktikující linie Kagyü tam byl mocný. Současně tam byla cítit prostota a nespoutanost tradice Nyingma. Jakmile jsem se s tím spojil, napsal jsem sádhanu bez větších problémů. Cítil jsem přítomnost Dordže Trolo z tradice Nyingma a současně Karma Pakši Kagyü. Napřed jsem si myslel, že se mi to jen zdá, že si to sugeruji, ale byla tam ohromná energie a síla.

První věta sádhany mě napadla asi pět dní před tím, než jsem napsal sádhanu samu. Stále mi znělo v uších jako ozvěna: „Země, voda, oheň se všemi elementy...." Nakonec jsem se rozhodl poznamenat si to, jak jsem si k tomu ale sednul, napsal jsem už celou sádhanu za pět hodin.

Základním motivem sádhany jsou dva hlavní principy: prostor a energie. Prostor se vztahuje k mahá ati, čili dzogčenu, nejvyšší buddhistické tantře tradice Nyingma. Energie se týká mahámudry, nejvyššího učení Kagyü. Sádhana se pokouší oba tyto principy spojit k poznání a pochopení světa. Dokonce i slova a strukturu každé věty jsem volil tak, abych harmonicky spojoval jazyk mahámudry a mahá ati.

Mahámudra i mahá ati jsou založeny na odevzdání se, odstoupení a oddanosti. Musíte se odevzdat a probudit v sobě hlubokou oddanost. Bez toho nelze to učení opravdu prožívat. Oddanost a zbožnost není v buddhismu založena na nějakém obdivu někoho s velkým talentem, nebo nějakého hrdiny. Obvykle obdivujeme někoho, kdo se nám zdá v něčem lepší než my sami. Myslíme si, že bychom měli uctívat fotbalové hráče, některé prezidenty, nebo duchovní učitele. To bychom to ale vzali za špatný konec. Opravdová oddanost a obdiv pochází z osobní zkušenosti a spojení. Asi jako to, co cítíte k vašemu partnerovi, který nemusí být slavným muzikantem, hráčem, nebo zpěvákem. Dokonce nemusí být ani tím nejlepším manželem, nebo manželkou. Něco na něm ale je, i když to zrovna neodpovídá žádné kategorii hrdinů. Je prostě jen dobrým člověkem, kterého milujete a který má nějaké své dobré vlastnosti.

Zdá se mi, že láska je tomu nejblíže. Současně je ale ve skutečné oddanosti ještě něco navíc. Objekt oddanosti, guru, není ani tak předmětem obdivu a už vůbec to není superman. Nečekáte od něho úplnou dokonalost. Milujete ho. Ne tak jako svého partnera a už vůbec ho neuctíváte jako nějakého hrdinu. Je to trochu jiný vztah, velmi bazální, který se týká nejen vaší mysli, ale celé bytosti. Je těžké to popsat, je v tom ale úžasná síla a jas.

Dalším aspektem sádhany je bláznivá moudrost. Trochu neobvyklý termín, že? Jak jde dohromady, moudrost a bláznovství? Ten výraz není doopravdy dost přesný. Je to jen takové jazykové spojení. Napřed tady musí být moudrost a pak teprve přijde bláznovství, takže „moudré bláznovství" by bylo přesnější. Moudrostí se rozumí vše‑pronikající a vše‑zahrnující poznání. Mocné, jasné a přesné. Nesmíte k ničemu lnout, abyste viděli všechno tak jak to je, bez pochybností. Teprve z toho povstane bláznovství, které překračuje drobné konflikty a zádrhele, které vytváří svět vztažných bodů, svět duality. To je to bláznovství. „Moudré bláznovství" zahrnuje pocit obrovské moci a současně vize a klidu mysli.

Linie sádhany mahámudry je spojením dvou tradic, bláznivé moudrosti, oddanosti a zbožnosti dohromady. Mahámudra Kagyü reprezentuje linii oddanosti. Ati tradice Nyingma, linii bláznivé moudrosti. Sádhana je spojuje jako příklad toho, jak mohou emoce a moudrost, energie a prostor, pracovat dohromady.

První spojil tyto tradice Jamgön Kongtrul asi před dvěma sty lety. Měl hluboké poznání obou principů, mahámudry a ati a stal se držitelem obou tradic. Založil tzv. školu Rimé, doslova „nestrannou.".

Spojování mahámudry s mahá ati je jako příprava čaje. Vaříte vodu a přidáte něco čajových lístků. Čaj, který z toho vznikne, je jejich ideálním spojením. Asi je to to nejlepší, co se mohlo tibetskému buddhismu přihodit. Je to obrazem absolutního zdraví, osvícení. Zobrazuje syrovost, otevřenost, expansivnost a bláznovství obou tradic dohromady. Můj učitel, Jamgön Kongtrul z Sečenu, ztělesňoval obě tyto tradice a toto učení mě předal.

Jazyk sádhany odráží nejvyšší úroveň oddanosti i nejvyšší úroveň moudrosti. Hlavní postavou je Karma Pakši, druhý Karmapa, hlava Kagyü. Ve své tradici byl také učitelem bláznivé moudrosti. V Sádhaně mahámudry má stejnou roli jako Padmasambhava, zakladatel linie Nyingma, nejstarší buddhistické linie v Tibetu. Byl to právě on, zvaný také Padmakára, který byl tantrickým mistrem a který přinesl buddhismus do Tibetu. Účelem sádhany je spojit tyto dvě kontemplativní tradice.

Sádhana má několik částí. Na počátku je to přijetí útočiště, závazku k buddhistickému učení a k bódhisattvovství ku pomoci ostatním. První část také vytváří atmosféru seberealizace a základního potenciálu. To se pak proplétá celou sádhanou. Tantrickým jazykem je to „vadžrajánová hrdost". Vaše základní osobnost a uspořádání je součástí osvícené bytosti. Jste už dávno osvícení, potřebujete to jenom rozeznat a pochopit. Další částí sádhany je stvoření mandaly, světa Karma Pakšiho a Padmasambhavy, kteří jsou zde spolu ztělesněni. Zahrnuje to také několik dalších učitelů linie Kagyü.

Následuje suplika, která se týká našich vlastních podmínek, „ubohých" a „mizerných". Obklopuje nás „temná mlha materialismu," a topíme se v „blátě a slizu temného věku". Jakoby to ukazovalo na slumy, kde je tolik špíny a ubohosti. A nejen tam, ale na celé zemi. „Sliz a bláto temného věku" má metafyzický význam. Jako když nás zaplavuje něco, co se nám vymklo z rukou. Války, agrese, stejně jako vášně, které nás začínají požírat. „Sliz a bláto temného věku" ukazuje na základní problémy našeho prostředí.

Další část je o našem zklamání světem duchovního materialismu. Píše se: „Hledání externího ochránce je bez úspěchu. Představa božství jako externí bytosti nás klame a svádí z cesty." Máme různé druhy duchovního materialismu, theismus je z nich ale nejhorší. Snažím se v sádhaně znovu vyvolat čistotu raného buddhismu, tak jak byl přinesen do Tibetu. Vrátit se, očistit a znovu ho reformovat.

Prosáknutí theismu do buddhismu, který by měl být netheistický, je zdrojem zkaženosti a mnoha problémů. Máme tolik uctívání a obdivu k božstvům, že lidé nemohou dost dobře zakoušet probuzený stav mysli a svého zdraví. Napsal jsem tuto Sádhanu mahámudry právě proto, že tento problém existuje nejen v buddhismu, ale i mimo něj. Celá duchovní scéna světa je zachvácena touto zkažeností. Celý svět si pěstuje svoje duchovní modly. Účelem supliky je tedy probudit nás z toho. Teprve pak se může objevit nějaká vlastní vnitřní zkušenost.

Poslední část je o spojení naší a guruovy mysli. Guru není božstvem, které si vezmete do srdce a tak se s ním sjednotíte. Není to umělé oplodnění. Je to velmi osobní a spontánní. Jste tím, co jste a uvědomíte si, že vaše inspirace pramení z učitelovy inteligence a jasu. Tohle vás začne probouzet a sjednocovat s dharmou. Úplně se s ní spojíte a sjednotíte. Stanete se dharmou. Jak se píše: „Požehnej mi, aby se moje mysl sjednotila s dharmou." Nespoléháte už na něco, nebo někoho, aby vás zachránil z vašeho utrpení, ale můžete to udělat sami. Tohle je buddhismus. Můžete to nazývat tantrickým přístupem, je to ale jen základní buddhismus.

Napsala Carolyne R. Gimian podle Sádhany mahámudry.

Shambhala Sun, květen 2001