Džamgön Kongthul
3. Džamgön Kongthul rinpočhe
Namo guru mati dharma singha je.
Pravá podstata říše vadžry je neměnná a trvalá,
Avšak aby bylo možno cvičit žáky,
Ukazujeme nepředstavitelné, zázračné iluze,
Jako např. zjevení zrození a smrti; Klaním se tobě,
Úžasný nirmánakájo, který máš všechny znaky buddhy,
Spočívá v meditaci jako slunce v prostoru své záře.
V této době jsem sestavil semínko biografie,
Abych inspiroval víru svou i jiných.
Džamgön Kongthulové
Džamgön Kongthul Lodö Thaje
Džamgön Kongthul Lodö Thaje byl jednou z nejjasnějších hvězd v galaxii učenců a siddhů Tibetu, země sněhu. Dle předpovědi buddhů byl korunním klenotem hnutí Rime (nesektářského buddhistického hnutí) v Tibetu. Narodil se 14. prosince 1813 Sonamphelovi a Tašico pod horou Päma Lhace, jednou z osmi posvátných míst v Khamu (východní Tibet). Lodö Thaje se stal učeným v deseti obyčejných a mimořádných odvětvích vědění a přijal odpovědnost objasňovat a skládat texty, jež obsahovaly velké množství učení starých i nových tradic, včetně linií ústních nauk, skrytých pokladů (term) a učení čistého pohledu. Všechny jsou shromážděny v jeho skvělém díle Pět pokladů vědění. Skrze své učení, praxi a aktivitu sloužil všem tradicím dharmy bez jakékoli předpojatosti jako druhý Buddha. Zemřel 19. ledna 1899 ve věku osmdesáti sedmi let.
2. Džamgön Kongthul Khjence Öser
Druhý Džamgön Kongthul Khjence Öser se narodil v roce 1902 v zahradě Samdub Čhöling u Dowolongu Cchurphu, nepřekonatelného srdečního centra dákyní jako syn 15. Karmapy Khakhjaba Dordžeho a byl také jeho synem srdce. Studoval, praktikoval a dovedl k dokonalosti pojednání súter a tanter obecně a konkrétně Pět pokladnic, cestu vysvobození, která se zaměřuje na mahámudru, jak je vyložena ve zvláštních učeních školy Kamcchang Kagjü. Khjence Öser dosáhl realizace nejvyšší linie a stal se držitelem linie 16. Gjalwy Karmapy. Mnohokrát předával učení, zmocnění a čtené přenosy ze starých i nových tradic, jako např. Rinčhen Terdzö, a znovu vybudoval retreatové centrum Cchara Rinčhen Dag (své sídlo v klášteře Palpung) a vybavil je vším potřebným. Zemřel 10. května 1952, když uskutečnil velké skutky ku prospěchu učení a cítících bytostí.
3. Džamgön Kongthul Karma Lodö Čhökji Senge
Jméno třetí inkarnace Kongthula je Džamgön Kongthul Karma Lodö Čhökji Senge, dokonalé vedení laskavosti, jíž se nic nevyrovná. Jeho usilování, aktivita a úspěchy pro cennou dharmu a cítící bytosti obecně a zejména pro linii Kagjü byly skvělým světlem v této temné době. Z tohoto důvodu je jeho jméno vyslovováno s velkou úctou. Předchozí Džamgön Kongthul Khjence Öser uvedl ve své závěti, že se znovuzrodí v centrálním Tibetu a že jeho novou domácnost, rodiče i čas předpoví Gjalwa Karmapa. V souladu s touto závětí napsal 16. Gjalwa Karmapa v prvním uznávacím dopise následující předpověď:
Ve střední části země obklopené zasněženými horami,
s otcem jménem De a matkou jménem Päma,
z bohaté rodiny neposkvrněného původu,chlapec roku dřevěného koně s vynikajícími znaky je bez veškerých pochyb Džamgön, inkarnace locáwy Vairóčany.
S pozvednutým vítězným praporcem učení,
oživí všechny buddhistické tradice
zejména linii Gampopy.
Džamgön Kongthul se narodil v souladu s tímto proroctvím vadžry 1. října 1954, v mužském roce Koně šestnáctého cyklu, ve Lhase, odkud Dalajlama řídil duchovní i světský život Tibetu. Jeho otcem byl Cchering Tobgjal ze Sadučhangu, z prominentní rodiny, a jeho matkou byla Päma Judon, dcera Zawanga Ngawanga Džigme Ngaba, kabinetního ministra tibetské vlády. Před i po jeho narození se jeho matce vyjevilo mnoho zázračných znamení a on byl rozpoznán bez jakýchkoli pochyb jako reinkarnace Džamgöna Kongthula Jeho Svatostí Dalajlamou a Gjalwou Karmapou na základě vidění jejich neposkvrněné moudrosti.
Pod jejich vedením Jöntän Puncchog, pokladník předchozího Džamgöna Kongthula rinpočheho, opakovaně žádal rodinu Sadučhangů, aby svěřila tulkua do jeho Labrangu (klášterní organizace). Nakonec svolili, a když byl Džamgönovi Kongthulovi rinpočhemu jeden rok a pět měsíců, byl formálně rozpoznán a obdržel roucho a svůj titul. V šesti letech jej Jeho Svatost Gjalwa Karmapa korunoval ve starém klášteře v Rumteku v Sikkimu. Od té doby byl Džamgön Kongthul rinpočhe, coby syn srdce, neoddělitelný od Jeho Svatosti Karmapy, který dohlížel na jeho výchovu od samotného začátku, počínaje čtením, psaním a učením se textů. Ve třinácti letech obdržel od Jeho Svatosti 16. Karmapy vysvěcení na gecchula spolu se Šamarem rinpočhem a Tai Situ rinpočhem 15. den Saga Dawy (čtvrtý tibetský měsíc) mužského roku Ohně a Koně v Karma Čhökhor Lingu (Centrum Dharma Čakra) v Rumteku. Tehdy také dostal jméno Džamgön Kongthul Karma Lodö Čhökji Senge Tenpä Gočha Ngedon Gjurme Thinlä Kunkhjab Palzangpo.
Džamgön Kongthul rinpočhe potom studoval velké množství textů, obecných i speciálních, u Khenčhena Thrangu rinpočheho, velkého učence a držitele vináje. Dále studoval všechny tantry Marpovy tradice, obzvlášť tantry z linie Karma Kamcchang, a tance lamů, přípravu mandal, rituální zpěvy a hudební nástroje příslušející k praxím Padmasambhavy, Vadžrakiláje a jiných. Džamgön Kongthul rinpočhe obdržel od Khjabjä Kalu rinpočheho, mistra siddhy a emanace aktivity Džamgöna Kongthula Lodö Thajeho, učení v rozsahu od Přípravných praxí mahámudry tradice Kamcchang až po zmocnění, čtené přenosy a vysvětlení pro následující praxe: Gjalwa Gjamccho, Demčhog, Dordže Phagmo a zejména Šest učení Náropy, mahámudru, Pět zlatých nauk tradice Šangpa Kagjü, velká zmocnění Kálačakry a Rinčhen Terdzö a při různých příležitostech nesčetná jiná učení nových i starých tradic.
Ve dvaceti letech, 15. den prvního měsíce (měsíce zázraků) v ženském roce Vody a Vola, obdržel úplné vysvěcení gelonga v Centru Dharma Čakra od Jeho Svatosti 16. Gjalwanga Karmapy, který působil pro tuto příležitost jako khenpo (opat), protože byl mistrem kvalit disciplíny a učení se, dobře zveršovaných v pitakách, druhý Šákjamuni této štědré doby a velký vůdce všech, kteří jsou držitelé vysvěcení. Džamgön Kongthul rinpočhe přijal sliby gelonga spolu s Džamgönem Situ rinpočhem a Khjabjä Gjalcchabem rinpočhem a za asistence mistra procedury a dalších mnichů, aby byl doplněn nutný počet. Džamgön Kongthul rinpočhe věřil, že cenná pravidla vináje jsou skutečným základem dharmy, a vždy je pečlivě střežil a chránil je jako oko v hlavě. Předal vysvěcení gecchula a gelonga asi třem tisícům mnichů v Indii, Nepálu a Tibetu, východnímu i západnímu světu, a stal se tak velkým držitelem vináje.
Od Jeho Svatosti Gjalwy Karmapy obdržel Džamgön Kongthul rinpočhe sliby bódhisattvy, které jsou základem stezky mahájány z tradice Nágardžuny i Ásangy. Ustavičně praktikoval mnoho aspektů stezky bódhisattvy - šest páramit, čtyři způsoby shromažďování žáků a tak dále - trénoval se v rozsáhlé aktivitě bódhisattvy a manifestoval se jako velký člověk.
Džamgön Kongthul rinpočhe měl velkou víru, úctu a oddanost ke svým duchovním učitelům, kteří jsou zdrojem cesty a praxe, a obdržel od nich mnohá učení tradice súter a tanter. Zejména jeho vztah ke Gjalwovi Karmapovi, ztělesnění všech útočišť, byl plný oddanosti, úcty a čistého pohledu, jež byly ještě větší než k samotnému Buddhovi. Rinpočhe dokonale sloužil Jeho Svatosti a obdržel od něj všechny hluboké ústní pokyny, jako např. Pět velkých pokladnic, všechna zmocnění, čtené přenosy a vysvětlení tradice Kamcchang Kagjü, kořenový text mahámudry a tak dále. Zvláště na něj byla přenesena realizace mahámudry, což je nejhlavnější požehnání nejvyšší linie, a on se stal velkým siddhou.
V roce 1976 a 1980 doprovázel Džamgön Kongthul Gjalwu Karmapu na jeho turné po četných místech v Americe, Evropě a jihovýchodní Asii. Po odchodu Jeho Svatosti do parinirvány pokračoval Džamgön rinpočhe v putování po Evropě a Asii a v mnoha zemích založil pobočku Nadace Rigpä Dordže (Rigpe Dorje Foundation). V Indii založil Charitativní fond Páramita (Paramita Charitable Trust) na podporu jeho aktivit v sociálním rozvoji k užitku druhých. Prostřednictvím zmocnění, vysvětlení a rad rozdával štědře učení pro tři druhy žáků v souladu s jejich potřebami. Byl tak jako lék, který uzdravuje učením a léčí cítící bytosti.
V roce 1983 dal Džamgön rinpočhe postavit stúpu Sidok se správnými mírami, mantrami, dháraní a vysvěcením, aby překonal překážky bránící rychlému návratu Jeho Svatosti Karmapy. Ze stejného důvodu inicioval praxi 100 miliónů opakování recitací mantry Vadžrasattvy, konaných každoročně při příležitosti Saga Dawy (čtvrtého tibetského měsíce). V roce 1984 zahájil stavbu nové budovy institutu Karma Šrí Nálanda, aby splnil přání Jeho Svatosti. Institut byl otevřen v červnu 1987. Nejen že Džamgön Kongthul rinpočhe zajistil veškeré vybavení celé budovy, včetně soch a dalších předmětů pro sál svatyně, ale také nalezl způsob podpory asi 150 studentů, rekrutujících se z mnoha tulkuů, lamů a mnichů.
Džamgön rinpočhe navštívil v roce 1984 Tibet a v klášteře Palpung předal zmocnění a učení ohromnému shromáždění mnichů i laiků a vysvětil asi 500 mnichů, kterým předal sliby gecchula a gelonga. Poté navštívil Lhasu a klášter Cchurphu (sídlo Jeho Svatosti Gjalwy Karmapy), kde předal zmocnění a učení mnichům a laikům a asi jednomu stu mnichů vysvěcení na gecchula a gelonga. Navíc se mu podařilo získat povolení k rekonstrukci kláštera Cchurphu, na niž věnoval všechny dary, které na své cestě dostal.
V roce 1988 dal rinpočhe postavit nový klášter v Lavě poblíž Kalimpongu, v západním Bengálsku, kde v současné době pobývá asi 108 mnichů, z nichž deset se účastní tříletého odosobnění podle tradice zlaté dharmy ve škole Šangpa Kagjü. Podobně v roce 1988 zahájil stavbu retreatového centra Pullahari v Nepálu, kde dnes praktikuje asi patnáct mnichů. V roce 1990 předal velké zmocnění Kálačakry mnichům a laikům z Rumteku a věnoval finanční prostředky na zahájení každoročního vedení púdžy Kálačakra na tomto místě.
V roce 1991 se Džamgön Kongthul rinpočhe vrátil do Tibetu a navštívil Derge Gončhen, kde předal zmocnění, znovu vysvětil starou i novou Dergeskou tiskárnu a složil jim dary. Poté odcestoval do kláštera Palpung a předal tam velkou iniciaci Kálačakry asi 550 tulkuům a lamům tohoto kraje, včetně Sanggjä Tändzina z Japa Gonžab Zurmang Tenthulu, Dodaga tulkua a mnoha dalších a dále tam byl zástup asi 10 000 laiků. Také předal asi 550 lidem vysvěcení na gecchula a gelonga. Dále odcestoval do kláštera Damkar v Nangčhenu, kde znovu předal zmocnění na Kálačakru asi 10 000 členům sanghy, včetně lamů a tulkuů, jako např. Šangu tulkuovi, Khjodagovi Tändzinovi, Salgovi, Dugpa tulkuovi, Demonovi tulkuovi a mnoha dalším.
V únoru 1992 předal zmocnění Kagjü Ngagdzo mnichům, mniškám a laikům z Rumteku a četným členům sanghy z Východu i Západu. Také vysvětil novou budovu Karma Džamjang Khangu, základní školy pro mnichy, pro kterou zajistil finanční prostředky a podílel se na projektování a stavbě. Posledním počinem Džamgöna rinpočheho bylo, že poskytl mantry a dháraní pro naplnění nové sochy Buddhy v hlavní svatyni kláštera Rumtek. Díky jeho čisté samaji s Jeho Svatostí mohl pokrýt celou sochu zlatem. Jakmile Džamgön rinpočhe vysvětil sochu, řekl svým posluchačům: "Nyní jsem splnil přání Jeho Svatosti."
Krátce řečeno, na Džamgöna rinpočheho se hodí následující citát:
Modlím se k tobě, pramene všech kvalit, bohaté víry, disciplíny, vzdělání, štědrosti, inteligence, skromnosti a pokory.
Již od dětství měl přirozeně všechny vlastnosti ušlechtilé bytosti. Jeho víře a čistému pohledu na jeho učitele se nic nevyrovnalo a obzvlášť jeho oddanost svému kořenovému lamovi, Vadžradharovi Gjalwovi Karmapovi, se plně vyrovnala oddanosti všech předchozích držitelů linie tradice Kagjü. Od té doby, co Jeho Svatost onemocněla, až do okamžiku, kdy rozpustila svou mysl v dharmadhátu, Džamgön Kongthul rinpočhe nebyl od něj ani na chvíli oddělený. Nebyl nikdy ani na okamžik unavený ani bezstarostný, když dohlížel na fyzické potřeby či vyplňoval pokyny a přání svého lamy. S velkou úctou sloužil Jeho Svatosti až do té míry, že čistil osobní koupelnu Jeho Svatosti a umýval podlahu, kdykoli bylo třeba. Jeho život byl učením pro lidi, jako jsme my, kteří mají tendenci posuzovat dharmu a lamy jako vodu u cesty, kterou si nabereme, kdykoli potřebujeme, ale nemáme k ní úctu ani jí neprojevujeme oddanost z našeho srdce.
Džamgön rinpočhe studoval nespočetné sútry, tantry, příslušné komentáře a ústní pokyny, z určitých konkrétních tradic i obecně. Jako znamení toho, že tato učení opravdu zrealizoval, projevoval kvality víry, čistého pohledu, milující laskavosti a opravdového zájmu o blahobyt druhých, jež byly natolik jeho součástí, že se staly neoddělitelné od jeho jména. Ustavičně vyplňoval přání druhých tak, že rozdával všechno, co mu bylo nabízeno, na stavbu klášterů, zakládání center studia a praxe, na vytváření reprezentací Buddhova těla, řeči a mysli, na podporu sanghy a chudých a potřebných.
S čistou moudrostí světa a dharmy utišoval utrpení jiných, protínal síť jejich pochyb a vedl je na správnou stezku pomocí přímých i nepřímých prostředků. Svým posluchačům a všem, vysoce i nízko postaveným, ke kterým měl vztah, Džamgön rinpočhe vždy ukazoval vlastnosti, jako je stálé přátelství, skromnost, pokora a štědrost; dovedl k dokonalosti všechny tyto vlastnosti, které jsou ve světě vážené. My, jeho žáci, bychom neměli nikdy zapomenout na tento dokonalý životní příběh našeho nejvyššího průvodce a měli bychom se snažit jej napodobit s vírou, úctou a čistým pohledem.
Ve věku třicet devět let (podle tibetského kalendáře) Džamgön Kongthul rinpočhe náhle zemřel, kvůli překážkám nastaveným buddhismu i lidem obecně a zejména tradici Kagjü. Pokud jde o jeho věk, znalosti, vlastnosti, usilování a aktivity, byla jeho smrt nesnesitelně smutnou událostí pro jeho žáky i pro všechny, kteří ho znali. Přesto jako obyčejní lidé s omezeným chápáním a realizací toho, jak se věci skutečně mají, nemůžeme znát hluboké metody k prospívání cítícím bytostem v pravý čas a na pravém místě. Měli bychom tedy vždy pohlížet na jeho život s čistým pohledem, velkou vírou a oddaností a snažit se dosáhnout během našeho života nejvyššího uskutečnění mahámudry prostřednictvím přijímání v našem myšlenkovém proudu požehnání jeho těla, řeči a mysli. Měli bychom stále zaměřovat mysl na přání, aby se jeho dokonalá inkarnace rychle vrátila a aby byly jeho život a aktivity přivedeny k dokonalosti v souladu s usilováním, které vynakládal na dharmu a cítící bytosti.
Nejvyšší lamo, od teď až do dosažení osvícení,
Kéž ti vždy sloužíme a spoléháme na tebe.
Kéž vytrváváme v praxi a dovršíme stezku,
Přičemž se vzdáme všeho, co je negativní,
A dovedeme k dokonalosti vše pozitivní.
Tento text sepsal 5. května 1992 Bokar Tulku, Karma Ngedon Čhökji Lodö, jehož oddanost je inspirována životem lamy Džamgöna, na žádost Džamgön rinpočheho žáků Tändzina Dordžeho a Sönama Čhöpala v rumteckém retreatovém centru Jiwang Samtän Čhökhor Ling. Sarva Mangalam. Přeložili Ringu Tulku a Michele Martinová v květnu 1992 v Sikkimu.
překlad: Vladimír Pleva