Důkazy, že Hippolytův „Basilides“ je také sestaven z výroků Simona Mága

Společná témata a fráze:

a / stejná literární fráze

„Basilides“ 22,1:
„V tomto semeni bylo již uloženo vše, co se může jmenovat, nebo když se to nenalezne, také přejít..“

srovnej se Simon Mág, Megale apofasis 9,7:
„A to zjevné toho ohně má v sobě vše, co je možné ze zjevných věcí vidět, nebo, aniž by si toho člověk všiml, to přejde..“

b/ téma: zachytávání viditelného světa smyslovým vnímáním

Basilides VII 21,1: „Když tu tedy nic nebylo, žádná substance, ani nic bezsubstantního, nic jednoduchého ani nic složeného, ani nic nesloženého, nic předmětného ... vůbec nic, co by se dalo nazývat nebo zachytit smyslovým vnímáním, nic z duchovních věcí a také nic z toho, co by se dalo popsat.“

srovnej se Simon Mág: Megale apofasis VI 9,7:
„A to zjevné toho ohně má v sobě vše, co je možné ze zjevných věcí vidět, nebo, aniž by si toho všiml, to člověk přejde, a to skryté má v sobě vše, co je možné získat vhledem ...“!

c/ téma: semeno světa

„Basilides“ VII 21,2:
„Svět – tím nemíním to, co se dá dělit podle ploch a částí, to, co se později rozdělilo, nýbrž semeno světa. Toto semeno mělo v sobě vše, stejně jako hořčičné semínko na maličkém prostoru také zároveň obsahuje vše – kořeny, kmen, větvě, listy i nespočetná semínka, která vznikají z rostliny a která zase dávají vznikat novým rostlinám.“

a „Basilides“ VII 22,4:
„Z Nejsoucího, říká, bylo učiněno semeno světa, slovo, které bylo vysloveno: „Budiž světlo“... To si bere počátek a je osvíceno z onoho semene. To je to símě, které v sobě obsahuje směs veškerých semen.“

srovnej se Simon Mág: Megale apofasis str. 138, odst. 14,6:
"Jestliže se ale vzdělá a povstane z jednoho nedělitelného bodu, jak je psáno ve Výkladu, pak se malé stane velkým, to velké ale bude po všechny časy a nezměnitelné a nevstoupí už znovu do procesu stávání se."

a Hippolytovými „Naasejci“ str. 76, odst. 9,5-6:
"Neboť toto existující "nic", říká, a z tohoto "nic" stavší se bod, když je nerozdělený, postupně narůstá do jakési nepochopitelné velikosti. To je, říká, království nebeské, hořčičné semínko, ten nedělitelný bod, který je v těle, který nezná, říká, nikdo jiný než pneumatik."

a Hippolytovými „Peraty“ str. 86, odst. 12,5:
"Neboť, on říká, že ze dvou nadzemských světů, z toho Věčněnezrozeného a z toho Sama ze sebe zrozeného sem dolů do našeho světa, ve kterém jsme, sestoupila semena všech možných sil."

a ještě „Naasejci“ str. 71, odst. 8,28:
"Cíle jsou podle něj semena, která jsou od Nespatřitelného zaseta do tohoto světa, skrze která dosahuje svět svého cíle (tj. dokončenosti), neboť skrze ně také postal."

d/ téma: vzdělání „lidského plodu“ v člověku

Basilides VII 25,2:
„Synové, říká, to jsme my, pneumatici, kteří jsme zde zůstali, abychom uspořádali, vzdělali a ospravedlnili a dokončili ty duše, jejichž přirozeností je zůstávat dole v tomto stavu.“

Srovnej se Simon Mág: Megale apofasis 9,10:
„Plod toho stromu ale, když je vzdělán a přerodí se do sobě vlastní podoby, se dostane do stodoly, ne do ohně.“

nebo také Simon, MA, 12,4:
„Když ale zůstane pouze u možnosti v těchto šesti silách a nevzdělá se, pak zmizí, říká, a zaniká, stejně jako gramatické a geometrické znalosti v lidské duši.“

a Hippolytovými „Naasejci“ 8,28:
„My jsme ti „cílníci“ (dokončovači), kteří ze všeho přijímají to poslední (tj.dokončenost), ti „cílníci“, ke kterým dospělo to poslední (tj. cíl) světa.“

e/ téma: hořící nafta

Basilides VII 25,6:
„(Zjevení) přišlo skutečně, ačkoliv nic (tj. materiálně) seshora nesestoupilo, ani neopustilo blažené synovství onoho neznámého, blaženého a nestávajícího se boha, daleko spíše jako indická nafta, když je viděna z dálky, začíná hořet, tak povstávají zespodu, z bezformí houfu, síly až nahoru k synovství.“

Srovnej Peraté 17:
„Syn povstává podle Otce nevyslovitelným, mlčenlivým a nezměnitelným způsobem... On je (tj. Syn Otcovské znaky) ale přenese, podobně jako nafta k sobě přitahuje oheň.“