Doklady, že Hippolytovi „Sethiáni“ jsou rovněž Hippolytem uměle sestaveni na základě Simonových myšlenek

26.04.2014 14:36

 

 

Hippolytus při popisu myšlenek Sethiánů hned od 2. odst. popisu jejich „učení“ (!) začíná znovu používat frázi "on říká":
"Podstatou těchto principů, říká, jsou světlo a tma, uprostřed mezi nimi je nesmíšené pneuma."

Společná témata a fráze:

a/ téma: tři principy světa

Srovnej Simon: Megale apofasis str. 143, odst. 18,2:
"Tím, že oba principy stojí vzájemně proti sobě, tvoří pár, vytvářejí prostor (mezi sebou), neuchopitelný vzduch, který nemá ani počátek ani konec. V něm je Otec, který nese a vyživuje všechno to, co má začátek a konec. To je „Ten, který stojí, stál a bude stát“, mužskoženská síla ..."

s Hippolytovými „Sethiány“ str. 100, odst. 19,1:
"Domnívají se, že kosmos se skládá ze tří zvláštních principů, ze kterých má každý nekonečnou sílu ... Podstatou těchto principů, říká, jsou světlo a tma, uprostřed mizi nimi je nesmíšené pneuma. Pneuma, které má své místo mezi temnotou dole a světlem nahoře, není dechem, jako je síla větru ... nýbrž jemná, pronikavá, smysly nezachytitelná síla, s netušenou, slovy nevyjádřitelnou a příjemnou vůní."

b/ téma: myšlením něco přejít

Srovnej Simon: Megale apofasis str. 135, odst. 9,7:
"A to zjevné toho ohně má v sobě vše, co je možné ze zjevných věcí vidět, nebo aniž bys si toho všiml, to člověk přejde, a to skryté má v sobě vše, co je možné získat vhledem (tj. pochopit) ohledně inteligibilních věcí, které jsou mimo smyslové vnímání, anebo je také přejde, protože o nich nepřemýšlí."

se Hippolytovými „Sethiány“ str. 100, 4. řádka, odst. 19,1:
"Všechno, co v myšlení poznáváš, nebo také aniž bys na to také myslel, přejdeš, to se může stát jedním z těchto principů ..."

c/ téma: gramatické a geometrické znalosti

Srovnej Simon: Megale apofasis str. 137, odst. 12,4 :
"Když ale zůstane pouze u možnosti v těchto šesti silách a nevzdělá se, pak zmizí, říká, a zaniká, stejně jako gramatické a geometrické znalosti v lidské duši."

s Hippolytovými „Sethiáni“ str. 100, odst. 19:
"Všechno, co v myšlení poznáváš, nebo také aniž bys na to také myslel, přejdeš, to se může stát jedním z těchto principů jako v lidské duši každé vyučené umění. Jako např. toto dítě, které se po jistý čas vyučuje hře na flétnu, až se stane flétnistou, anebo výukou geometrie se stane geometrem, nebo výukou gramatiky filologem, nebo výukou řemesla řemeslníkem, nebo bližší znalostí nějakého takového umění něčím podobným."