DÍL VI. - O svátcích

 

**1099. Které jsou nejdůležitější svátky pravoslavné církve?

Nejdůležitější svátky pravoslavné církve jsou:

1. vzkříšení Páně neboli svatá Pascha,

2. dvanáctero svátků, z nichž osm týká se událostí ze života Pána Ježíše a jeho činnosti, čtyři pak se týkají událostí ze života přesvaté Bohorodice.

**1100. Které z dvanáctera svátků jsou svátky Pána Ježíše?

Z dvanáctera svátků jsou tyto svátky Pána Ježíše:

1. Narození Páně (25. prosince),

2. Obětování Páně neboli setkání Páně se Simeonem (2. února),

3. Zjevení a křest Páně (6. ledna),

4. Proměnění Páně (6. srpna),

5. slavný vjezd Páně do Jerusalema neboli Květná neděle (týden před Paschou),

6. nanebevstoupení Páně (40 dní po vzkříšení),

7. Seslání Ducha svatého neboli Padesátnice a současně svátek nejsvětější Trojice (50 dní po vzkříšení),

8. Povýšení svatého kříže (14. září).

**1101. Na který den připadá svátek vzkříšení Páně neboli svatá Pascha?

Svátek vzkříšení Páně neboli svatá Pascha připadá na první neděli po jarním úplňku měsíce, a poněvadž úplněk měsíce nebývá každého roku v týž den, připadá také paschální neděle na různé dny v prvním nebo druhém jarním měsíci.

**1102. Kdo ustanovil, aby slavnost vzkříšení Páně byla konána v první neděli po jarním úplňku měsíce?

Aby slavnost vzkříšení Páně byla konána v první neděli po jarním úplňku měsíce, ustanovil první všeobecný sněm církevní v r. 325.

**1103. Kdy se konává oslava vzkříšení Páně?

Oslava vzkříšení Páně konává se v našich zemích k večeru v sobotu před nedělí paschální, jinde o půlnoci ze soboty na neděli paschální a jinde časně zrána před svítáním v neděli paschální.

**1104. Jak se koná oslava vzkříšení Páně?

Oslava vzkříšení Páně se koná trojnásobným slavnostním církevním průvodem kolem chrámu, spojeným s jitřní.

**1105. Co se zpívá při průvodě vzkříšení?

Při průvodě vzkříšení zpívá se radostná píseň: „Vzkříšení tvoje, Kriste, Spasiteli, andělé opěvují na nebesích; dejž, abychom i my na zemi čistým srdcem tebe oslavovali“.

**1106. Co se koná po průvodě při oslavě vzkříšení Páně?

Po průvodě při oslavě vzkříšení Páně koná se paschální jitřní.

**1107. Kde se začíná paschální jitřní?

Paschální jitřní začíná se venku před zavřenými vraty chrámu, a pokračuje se v ní pak ve chrámě.

**1108. Která píseň se při paschální jitřní znova a znova opakuje?

Při paschální jitřní se znova a znova opakuje píseň: „Vstal z mrtvých Kristus, smrtí smrt překonal a jsoucím ve hrobech život daroval“.

**1109. Co činí kněz ke konci paschální jitřní?

Ke konci paschální jitřní pozdravuje kněz radostně, a to třikráte věřící: „Kristus vstal z mrtvých“.

**1110. Jak odpovídají věřící na tento pozdrav?

Věřící odpovídají na tento pozdrav taktéž radostně a hromovým hlasem: „Vpravdě vstal z mrtvých“.

**1111. Co se koná po ukončení paschální jitřní?

Po ukončení paschální jitřní koná se svěcení pokrmů, jež věřící k svěcení přinášejí.

**1112. Jak se nazývá velikonoční týden?

Velikonoční týden se nazývá světlým týdnem.

**1113. Čím se viditelně vyznačuje světlý týden?

Světlý týden se viditelně vyznačuje tím, že všechny trojí dveře ikonastasu zůstávají po celý týden i mimo bohoslužby stále otevřeny na znamení, že zmrtvýchvstáním Pána Ježíše jsou nám otevřeny dveře, bychom mohli vejít v radost Pána svého.

**1114. Jak se ještě nazývá paschální neděle?

Paschální neděle se nazývá ještě Velikonoční nedělí, neboť ta noc, kdy Pán Ježíš při svítání vstal z mrtvých, byla velká a slavná pro něho i pro nás.

**1115. Jak dlouho trvá Velikonoční doba?

Velikonoční doba trvá čtyřicet dní.

**1116. Jak se vyznačuje Velikonoční doba zpěvem a barvou rouch?

Velikonoční doba se vyznačuje zpěvem a barvou rouch tak, že se při každých službách božích zpívá píseň: „Vstal z mrtvých Kristus, smrtí smrt překonal a jsoucím ve hrobech život daroval“, a že se užívá rouch barvy světlé.

**1117. Co předchází Velikonoční době?

Velikonoční době předchází doba velkopostní, v níž se máme připravit na slavnost vzkříšení Páně.

**1118. Čím se máme v době velkopostní připravit na slavnost vzkříšení Páně?

V době velkopostní máme se připravit na slavnost vzkříšení Páně modlitbou, postem a přijetím svatých tajin.

**1119. Kterým dnem začíná doba velkopostní?

Doba velkopostní začíná pondělkem po neděli syropustní.

**1120. Proč se ta neděle nazývá syropustní?

Ta neděle se nazývá syropustní, poněvadž v pondělí po ní nastává už půst od sýra.

**1121. Jak se nazývá neděle před nedělí syropustní?

Neděle před nedělí syropustní nazývá se masopustní, poněvadž v pondělí po ní nastává půst od masa.

**1122. Jak se nazývá neděle před nedělí masopustní?

Neděle před nedělí masopustní nazývá se nedělí marnotratného neboli bludného (tj. nevěrného, zhýralého) syna, protože se při svaté liturgii čte z evangelia podobenství o marnotratném synu, abychom byli upozorněni, že se máme připravovat na pokání, jako onen zbloudilý syn.

**1123. Jak se nazývá neděle před nedělí marnotratného syna?

Neděle před nedělí marnotratného (bludného) syna nazývá se neděli celníka a farizeje, poněvadž se čte z evangelia podobenství o celníku a farizeji, abychom se rozhodli následovat příkladu celníka, který se ke své hříšnosti přiznal, a nechovali se jako farizej, který svých hříchů nechtěl vidět.

**1124. Příslušejí tyto neděle, počínajíc od neděle celníka a farizeje a končíc nedělí syropustní, už k době velkopostní?

Tyto neděle nepříslušejí ještě k době velkopostní, nýbrž mají ten účel, abychom jimi byli upozorněni, že se blíží už doba velkopostní.

**1125. Jak se nazývá první neděle velkého postu?

První neděle velkého postu nazývá se nedělí Pravoslaví, poněvadž se v tu neděli koná oslava pravoslavné víry.

**1126. Jak se nazývá třetí neděle velkého postu?

Třetí neděle velkého postu se nazývá nedělí křížovou, poněvadž se v tu neděli uctívá svatý kříž.

**1127. Kolik nedělí je v době velkopostní?

V době velkopostní je šest neděl.

**1128. Jak se nazývá šestá neděle velkého postu?

Šestá neděle velkého postu nazývá se nedělí Květnou.

**1129. Proč se šestá neděle velkého postu nazývá nedělí Květnou?

Šestá neděle velkého postu nazývá se nedělí Květnou, poněvadž se o ní světí kvetoucí ratolesti.

**1130. Proč se o květné neděli světí kvetoucí ratolesti?

O květné neděli se světí kvetoucí ratolesti na památku slavného vjezdu Pána Ježíše do Jerusaléma před jeho utrpením; při tomto vjezdu vítaly ho velké zástupy lidí s ratolestmi.

**1131. Jak se nazývá sobota před Květnou nedělí?

Sobota před Květnou nedělí nazývá se sobotou Lazarovou, poněvadž se toho dne vzpomíná, jak Pán Ježíš vzkřísil Lazara.

**1132. Jak se nazývá týden od Květné neděle do neděle paschální?

Týden od Květné neděle do neděle paschální nazývá se velkým týdnem, a všechny jeho dny od pondělka až včetně do soboty nazývají se též velkými.

**1133. Proč se týden od neděle Květné do neděle paschální nazývá velkým?

Týden od neděle Květné do neděle paschální nazývá se velkým, poněvadž se v něm uskutečnila veliká a pro nás nejvýš nutná věc, totiž naše spasení skrze dobrovolné utrpení a smrt Pána Ježíše na kříži.

**1134. Co se slouží ve velké pondělí, velké úterý a velkou středu ve chrámě?

Ve velké pondělí, velké úterý a velkou středu slouží se ve chrámě svatá liturgie předem posvěcených darů.

**1135. Co si připomínáme na velkou středu?

Na velkou středu připomínáme si dohodu zpronevěřilého apoštola Jidáše se židovskými zákoníky, že jim zradí Pána Ježíše.

**1136. Co si připomínáme na velký čtvrtek?

Na velký čtvrtek připomínáme si poslední večeři Pána Ježíše s apoštoly, jeho modlitbu v zahradě getsemanské a zradu Jidášovu.

**1137. Co se slouží na velký čtvrtek?

Na velký čtvrtek slouží se liturgie svatého Basila Velikého, večer pak velkopáteční jitřní, při níž se čte dvanáctero výňatků z evangelia o utrpení Pána Ježíše neboli tak zvané pašije.

**1138. Co si připomínáme na velký pátek?

Na velký pátek připomínáme si nespravedlivý soud nad Pánem Ježíšem, jeho přehořkou smrt na kříži a jeho pohřbení.

**1139. Co se slouží na velký pátek odpoledne?

Na velký pátek odpoledne slouží se velkopáteční večerní, spojená s vynášením plaštěnice z oltáře do lodi chrámové, kde se klade na zvláštní, květinami vyzdobený stůl.

**1140. Co je „pláštěnice“?

Tzv. „pláštěnice“ jest ikona Pána Ježíše, jak je sňat s kříže a kladen do hrobu.

**1141. Co se zpívá při vynášení plaštěnice?

Při vynášení plaštěnice zpívá se píseň: „Ctihodný Josef s dřeva sňav přečisté tělo tvé, plátnem čistým je ovinul a pokryv je věcmi vonnými, ve hrob nový je položil.

**1142. Jak nazýváme stůl, na němž jest položena plaštěnice?

Stůl, na němž jest položena plaštěnice, nazýváme božím hrobem.

* 1143. Proč se vynáší plaštěnice z oltáře do lodi chrámové?

Plaštěnice se vynáší z oltáře do lodi chrámové,

1. abychom ji uctivě políbili na znamení vděčnosti k Pánu Ježíši, že se za nás obětoval,

2. abychom při pohledu na ni rozjímali o utrpení Pána Ježíše,

3. abychom hříchů svých litovali a ve svých srdcích vzbuzovali lásku k Pánu Ježíši.

**1144. Jak dlouho zůstává plaštěnice v chrámové lodi?

Plaštěnice zůstává v chrámové lodi do slavnosti vzkříšení, před jejímž započetím se přenáší do oltáře a klade se na svatý prestol.

**1145. Jak dlouho zůstává plaštěnice na svatém prestole?

Plaštěnice zůstává na svatém prestole po celou velikonoční dobu, načež před svátkem Nanebevstoupení Páně se uschovává.

**1146. Jsou kromě svátku vzkříšení Páně ještě některé jiné svátky, které nebývají každého roku v týž den měsíce?

Kromě svátku vzkříšení Páně jsou ještě tyto svátky, které nebývají každého roku v týž den měsíce:

1. svátek Nanebevstoupení Páně, který připadá na čtyřicátý den po neděli paschální,

2. svátek Padesátnice, to je svátek seslání Ducha svatého na apoštoly, který připadá na padesátý den po neděli paschální.

**1147. Na který den v týdnu připadá svátek nanebevstoupení Páně?

Svátek Nanebevstoupení Páně připadá vždy na čtvrtek.

**1148. Na který den v týdnu připadá svátek Padesátnice?

Svátek Padesátnice připadá vždy na neděli.

**1149. Jak se nazývá ještě svátek Padesátnice?

Svátek Padesátnice nazývá se ještě jednak svátkem Letnic, jednak nedělí nejsvětější Trojice neboli dnem trojičným.

**1150. Který den je zasvěcen Duchu svatému jakožto třetí božské osobě?

Duchu svatému jakožto třetí božské osobě je zasvěceno pondělí svatodušní; proto se toto pondělí nazývá dnem svatého Ducha.

**1151. Co jest obyčejem ve svátky svatodušní?

Ve svátky svatodušní jest obyčejem zdobit chrámy a příbytky zelení a květinami na znamení, že i duše naše působením svatého Ducha mají se duchovně zazelenat a rozkvést.

**1152. Jak se nazývá neděle, která následuje po neděli paschální?

Neděle, která následuje po neděli paschální, nazývá se jednak Antipaschou neboli doplňkem Paschy, jednak též nedělí Tomášovou, poněvadž této neděle si připomínáme, kterak apoštol Tomáš nechtěl věřit, že Pán Ježíš vstal z mrtvých, ale pak uvěřil a zvolal: „Pán můj a Bůh můj!“; o tom vypravuje i evangelium, předčítané toho dne na svaté liturgii.

**1153. Jak se nazývá neděle, která následuje po Padesátnici?

Neděle, která následuje po Padesátnici, nazývá se nedělí všech svatých, neboť toho dne se v pravoslavné církvi koná památka všech svatých.

**1154. Proč se v pravoslavné církvi koná památka všech svatých v souvislosti se svátky svatodušními?

V pravoslavné církvi koná se památka všech svatých v souvislosti se svátky svatodušními, poněvadž svatí stali se dokonalými milostí Ducha svatého.

**1155. Jak nazýváme svátky, které se časově řídí podle neděle paschální, to jest podle prvního jarního úplňku měsíce?

Svátky, které se časově řídí podle neděle paschální, to jest podle prvního jarního úplňku měsíce, nazýváme svátky pohyblivými.

**1156. Jest některý svátek Pána Ježíše i mimo dvanáctero svátků?

Mimo dvanáctero svátků jest jeden svátek Pána Ježíše, a to dne 1. ledna svátek Obřezání Páně, s nímž se současně koná též památka svatého Basila Velikého a oslavuje se začátek nového občanského roku.

**1157. Které z dvanáctera svátků jsou svátky přesvaté Bohorodice?

Z dvanáctera svátků jsou tyto svátky přesvaté Bohorodice :

1. Narození přesvaté Bohorodice (8. září),

2. Uvedení přesvaté Bohorodice do chrámu (21. listopadu),

3. Zvěstování přesvaté Bohorodice (25. března),

4. Zesnutí přesvaté Bohorodice (15. srpna).

**1158. Kolik bohorodičných svátků jest mimo dvanáctero svátků?

Mimo dvanáctero svátků jest jeden bohorodičný svátek, a to Záštita (ochrana) přesvaté Bohorodice 1. října.

**1159. Kdy je svátek apoštolů Petra a Pavla?

Svátek apoštolů Petra a Pavla je dne 29. června.

**1160. Kdy je svátek narození svatého Jana Křtitele?

Svátek narození svatého Jana Křtitele je dne 24. června.

**1161. Kdy je svátek stětí svatého Jana Křtitele?

Svátek stětí svatého Jana Křtitele je dne 29. srpna.

**1162. Kdy je památka svatého Mikuláše Divotvorce?

Památka svatého Mikuláše Divotvorce je dne 6. prosince.

**1163. Kdy je svátek sbor přesvaté Bohorodice?

Svátek sbor přesvaté Bohorodice je dne 26. prosince.

**1164. Kdy je svátek svatého arcijáhna a prvomučedníka Štěpána?

Svátek svatého arcijáhna a prvomučedníka Štěpána je dne 27. prosince.

**1165. Kdy je památka betlémských mláďátek?

Památka betlémských mláďátek je dne 28. prosince.

**1166. Které jsou národní svátky naší církve?

Národní svátky naší církve jsou:

1. svátek učitelů a apoštolů slovanských svatých Cyrila a Metoděje (11. května a 5. července),

2. svátek svatého Václava (28. září).

**1167. Kterých národních světců vzpomínáme ve všední dny?

Ve všední dny vzpomínáme těchto národních světců:

1. učedníků svatého Metoděje: svatých Gorazda, Angelára, Klimenta, Nauma a Sávy (27. července),

2. svaté Ludmily (16. září),

3. svatého Ivana Českého (současně se svátkem narození svatého Jana Křtitele dne 24. června),

4. svatého Prokopa Sázavského (4. července).

**1168. Kteří jsou nejznámější světci pravoslavných národů?

Nejznámější světci pravoslavných národů jsou:

1. ruští: Vladimír (15. července), Olga (11. července) a mučedníci Boris a Gleb (24. července);

2. srbští: Sáva (14. ledna) a Lazar (15. června);

3. bulharští: Boris (2. května) a Jan Rylský (19. října);

4. rumunský: Jan Sučavský (2. června).

Poznámky:

** I. Ve svátek svaté Padesátnice jest v některých krajích zvykem rozdávat po svaté liturgii věřícím kytičky.

** II. Ve svátek povýšení svatého kříže připomínáme si dvě události, a to: 1. nalezení svatého kříže, na němž umřel Pán Ježíš, císařovnou Helenou v roce 326 a jeho oslavení, 2. navrácení svatého kříže, který byl v roce 614 perským králem Chosrojem uloupen cařihradskému císaři Fokovi a pak v roce 628 vrácen císaři Herakliovi. Ve svátek povýšení svatého kříže vynáší se naprestolní kříž z oltáře na analoj doprostřed chrámu, kde jest uctíván poklonou a políbením. Tu zůstává po celých sedm dní.

** III. Ve svátek uvedení přesvaté Bohorodice do chrámu připomínáme si, kterak přesvatá Bohorodice v útlém věku byla od svých rodičů svatého Jáchyma a svaté Anny uvedena do chrámu jerusalemského.

** IV. Ve svátek zjevení Páně připomínáme si pokřtění Pána Ježíše v řece Jordáně a zjevení nejsvětější Trojice. Toho dne světí se v přírodě nebo ve chrámě voda, kterou podle příkladu našich předků z dob svatých Cyrila a Metoděje nazýváme bohojavlenskou, neboť zjevení Boha nazývali naši předkové staroslovansky Bogojavlenie. – Bohojavlenské vody se používá ke kropení při žehnání a svěcení, jakož i k pití. V prvních dobách křesťanských byli bohojavleuskou vodou křtěni katechumeni. Také římská církev světí v českých zemích v předvečer zjevení Páně vodu, kterýžto zvyk převzala od církve pravoslavné z dob svatého Cyrila a Metoděje.

** V. Po neděli křížové zůstává naprestolní kříž na analoji uprostřed chrámu do pátku, kdy se po zaambonové modlitbě liturgie předem posvěcených darů opět vnáší do oltáře.

** VI. V římské církvi začíná velkopostní doba v popeleční středu, tedy o dva dny později, než v církvi pravoslavné.

** VII. Svátky Velikonoční jsou středem celého církevního roku, neboť zmrtvýchvstání Pána Ježíše bylo největší událostí. Proto svátek vzkříšení je největším pravoslavným svátkem a nazývá se svátkem všech svátků a slavností nade všecky slavnosti.

** VIII. Dvě neděle před svátkem narození Páně nazývají se: neděle svatých praotců a neděle svatých otců. Neděle svatých praotců je věnována památce všech starozákonních patriarchů, počínajíc od Adama, a následující neděle svatých otců jest věnována památce předků Pána Ježíše podle těla.

** IX. Den před svátkem narození Páně jmenuje se štědrým dnem podle štědrého večera, ve který vzpomínáme příchodu přesvaté Panny Marie i svatého Josefa do Betléma a uchýlení se do jeskyně, v níž se té noci narodil Pán Ježíš. Večer ten nazývá se štědrým ze dvojího důvodu, a to jednak proto, že narozením Vykupitele projevila se nesmírná štědrost a láska boží k nám, jednak též, že i křesťané, dojati štědrostí a láskou boží, toho večera prokazují štědrost a lásku svým bližním, zvláště těm, kteří potřebují pomoci, ano i zvířatům. Na venkově jsou chudí lidé, kteří přicházejí k majetnějším rodinám se zpěvem koled a s vánočním blahopřáním, podělováni štědrými dary, hlavně pokrmy, a ve městech vkládají dobří lidé peněžité dárky pro chudé do pokladniček u vánočních stromů, postavených na náměstích. Štědrý den je den přísného postu, ale zakončuje se bohatou večeří, při níž si členové rodiny přejí vzájemně radostných vánočních svátků a překvapují se vzájemnými dárky.

** X. V pravoslavné církvi je zvykem, že v souvislosti s některými velkými svátky koná se následujícího dne památka toho světce, který při události svátku byl přímo zúčastněn. Tak po svátku narození Páně, to jest dne 26. prosince, je „sbor přesvaté Bohorodice“, neboť ona byla při narození Pána Ježíše přímo zúčastněna, jsouc jeho matkou; po svátku zjevení Páně (křtu Pána Ježíše) je 7. ledna „sbor svatého Jana Křtitele“, neboť on to byl, který Pána Ježíše pokřtil; po svátku zvěstování přesvaté Bohorodice je dne 26. března „sbor svatého archanděla Gabriela“, neboť on přinesl Panně Marii zvěst, že se má stát matkou syna Božího; po svátku apoštolů Petra a Pavla je dne 30. června „sbor dvanácti apoštolů“, neboť nebyli apoštoly jen svatý Petr a svatý Pavel, nýbrž i ostatní. (Mimo to vzpomíná pravoslavná církev ještě každého apoštola zvláště, každého v jiný den, neboť oni si toho zasluhují pro svou velikou horlivost, obětavost, nesmírnou práci i hrozná utrpení, jež jim bylo snášet při rozšiřování křesťanské víry.) – Slovo „sbor“ zde znamená tolik, co bohoslužebné shromáždění na památku toho určitého světce. – Avšak i bez souvislosti s velkým svátkem konají se některé „sbory“; tak dne 4. ledna „sbor ke cti 70 učedníků Páně (v širším smyslu slova apoštolů) a dne 8. listopadu „sbor svatého archanděla Michaela a všech andělů neboli beztělesných mocností“.