Dalajlama zvažuje konec svého úřadu

Tibetský dalajlama uvažuje nad další existencí svého úřadu. Oznámil to při diskusi s buddhistickými mnichy během návštěvy východní Indie. Jeho následovníka by měli duchovní lídři zvolit jen v případě, pokud si to Tibeťané budou přát. Odmítl přitom postoj Pekingu, který nařídil, aby poslední slovo při výběru příštího dalajlamy měly čínské úřady.

Dalajlama zavítal do indického státu Arunáčalpradéš v nejvýchodnější části Indie. Navštívil mimo jiné klášter Tawang, svatostánek s pěti sty mnichy, který je jedním z duchovních center tibetského buddhismu mimo Čínou spravovaného Tibetu.

„Nyní je Tibet zabrán Čínou, svoboda náboženského vyznání tu neexistuje. Situace došla do bodu, kdy naše víra bojuje o přežití. V této chvíli má Tawang svůj význam,“ uvedl Sangay Lety, jeden z tamních mnichů.

Téměř dvaaosmdesátiletý dalajlama začal v Tawangu diskusi o svojí reinkarnaci. Stoupenci tibetského buddhismu totiž věří, že duše mnichů se po jejich smrti převtělují do dětí. O tom, kým se narodí příště, by měl rozmlouvat s nejrespektovanějším okruhem mnichů koncem roku. Zmínil i otázku dalšího fungování svého úřadu.

„Jestli bude instituce dalajlamy pokračovat, nebo ne, je na Tibeťanech. Takže diskutujte s lidmi, a pokud budou toho názoru, že už dalajlamu nepotřebují, tak tento úřad automaticky zanikne,“ konstatoval. S rozhodnutím ale chce tibetský duchovní lídr ještě počkat až do svých pozdních osmdesáti nebo devadesáti let.

Čína ale tvrdí, že podle tradice pocházející z dob čínských císařů má právo o dalajlamově nástupci rozhodnout sama. Dalajlamova návštěva státu Arunáčalpradéš navíc vzbudila její nevoli, neboť oblast zvanou Jižní Tibet považuje za své území.

Napjaté vztahy Číny a Tibetu trvají stovky let. První dohoda, že Tibet patří Číně, pochází až z roku 1951
„Indii to nepřinese žádný prospěch. Čína přijme všechna opatření, aby chránila svoji terotoriální suverenitu a práva. Žádáme, aby Indie okamžitě zastavila své chybné využívání dalajlamy k poškozování čínských zájmů,“ komentovala návštěvu mluvčí čínské diplomacie Hua Chunying.

Indie ale čínské požadavky odmítla s tím, že Arunáčalpradéš je jejím územím a v demokratické zemi nemůže vláda bránit náboženským zájmům žádné komunity.

Dalajlama žije od roku 1959 v exilu v indické Dharamsale, kde sídlí neuznaná tibetská exilová vláda. Politického vedení tibetské diaspory se vzdal, požaduje ale pro Tibet autonomii.