Čtyři světy Kabaly

Poté kdy se svět vynoří zpoza závoje kryjícího nám nepochopitelný Ajn Sof, proces Stvoření prochází čtyřmi hlavními fázemi. Tou první je Aciluth neboli Emanace; zde vznikají archetypy, jinými slovy — vše co se má či může stát v budoucím světě existuje již zde ve svém potenciálu. Podle W. Wynn Westcotta, v tomto nejvyšším a nejryzejším světě, jímž je Aciluth, dlí deset sefirotů ve svém prvotním stavu jako archetypy (Westcott užívá výrazu Adam Oilah neboli nebeský člověk), dokonalé a neměnné. Westcott píše dále:

Ve druhém světě, jímž je Briah, dlí archandělé v čele s Metatronem, který se vztahuje k sefiře Keter, v celé své zářící nádheře. Metatron je rouchem Al Shadaj, viditelné manifestace Stvořitele; číselná hodnota obou je 314 (Zohar III. 231a). Slovo Metatron značí „Nejvznešenější učitel.“ Je zde zajímavá podoba s řeckým výrazem met thronon, neboli vedle trůnu (Božího), což ale může být dovedeno příliš daleko. Metatron je vůdcem všech archandělů ve vesmíru, kteří se starají o nebeská tělesa a o vývoj bytostí, které je obývají. Podle kabalistů, je Metatron efektivně Bohem na Zemi neboli Demiurgem. Podle Macgregora Matherse, ostatními archanděli jsou Raciel, Cafkiel, Cadkiel, Kamael, Michael, Haniel, Rafael, Gabriel a Sandalfon.

Ve třetím světě, jímž je Jecira, se nachází deset kůrů andělských bytostí, každý z nich přináležících k některé ze sefirotů. Jsou to inteligentní nehmotné bytosti ve světelných rouchách, které mají na starosti některá z nebeských těles, planety a elementární síly, dále roční doby, počasí a podobně. Andělské kůry patřící k jednotlivým sefirotům jsou Chajoth ha kodeš — Aufanim, Arelim, Chashmalim, Serafim, Melakim, Elohim, Beni Elohim, Cherubim a jako desátí Išim, což jsou Blahořešené duše mužů a žen. Jecira je na úrovni formace a zahrnuje sefiroty Chesed, Geburah, Tiferet, Necah, Hod a Jesod.

Čtvrtý svět zvaný Assiah obývají bytosti nejnižších řádů, také zlí démoni Klifotu, tzv. skořápky, rovněž veškeré hmotné předměty. K tomuto světu náležejí také lidé, jejichž duše jsou uvězněné v hmotných lidských tělech. Také tento svět má svých deset stupňů, postupně se vzdalujících od vyšších mocností a forem, každý z nich o něco temnější a více nečistý...

Westcott dále vypočítává temné a nečisté síly, také sedm stupňů pekla včetně jeho vládce Samaela čili Satana anděla smrti, Lilith neblahé pověsti. Celkem to není s našeho hlediska moc pěkný pohled a proto se jím dále zabývat nebudu. Stačí jen říci, že to tady dole na zemi lehké nemáme...

Vpravo máme poněkud jiný pohled na Čtyři kabalistické světy, kde tyto světy, každý s deseti sefiroty, tvoří koncentrické kruhy.

Aciluth, jako svět emanací a archetypů, se v zásadě nachází mimo pole našeho chápání. Máme zde ale klíče v podobě jmen a číselných hodnot, s jejichž pomocí mají ti nejvyspělejší z lidstva možnost jejich mystické významy rozluštit a pochopit. Aciluth odpovídá živlu ohně starověkých filozofů.

Briah: slovo je odvozené z hebrejského výrazu pro „tvorbu, tvořiti,“ je vskutku světem Stvoření a nám se nabízí do něho vstup na úrovni nábožné filozofie. Je to také ten svět, který míní Pythagoras i jiní starověcí filozofové, když hovoří o „hudbě sfér.“ Briah odpovídá živlu vzduchu.

Živel vodní, ovládá Jecirah. Voda je živlem proměnlivým, pohyblivým, vše naplňujícím. Tento svět již začíná být pochopitelný pro ty z nás, kteří ovládáme vyšší formy astrologie (ovšem rozhodně ne toho druhu jaký nám nabízí denní tisk) a posvátné vědy o číslech, rovněž zvané Pythagorejskou numerologií. Slovo Jecirah je odvozené z hebrejského výrazu pro tvorbu, tvořiti. Zde již máme (někteří z nás a ne vždy ti duchovně nejvyspělejší) možnost cestovat v tzv. astrálním těle, jak je popisují teosofové. Astrální tělo neboli tělo touhy, tužeb, je ovládáno lidskými emocemi a míra jeho ovladatelnosti se tudíž řídí tím jak dalece jsme schopni svoje emoce podřídit vůli. Cestovat v astrálním těle ve spánku dokáže víceméně každý člověk, až na to, že téměř nikdy neví kam se dostane. Není to zcela nepodobné tomu kdy se člověk potápí v moři, přičemž si vybere namátkou místo odkud z loďky skočí do vody. Někdy se přitom setká hned pod hladinou s celými hejny ryb a jiných zajímavých tvorů, jindy to může být celkem fádní a nudná záležitost. Navíc je tu nám přirozený sklon k zapomínání toho, co se nám právě zdálo...

Assiah - znamená „udělat,“ ve smyslu hmotném. Assiah je světem hmotných forem, který se projevuje jako aplikace matematických čísel. Odpovídá živlu země a sefiře Malchut, která je ze všech sefirotů nejvíce negativní v tom smyslu, že projevuje největší touhu po tom přijímat. Na tuto žádostivost můžeme potom nahlížet jako na gravitaci; Malchut má kolem sebe silné gravitační pole, aby mohl k sobě přitahovat co nejvíce sil jimiž disponují ostatní sefiroty i světy. V tomto bodě se nacházíme nejdále od původního zdroje, takže bychom mohli očekávat, že pozitivní tvořivé síly zde budou nejslabší. Nicméně, pravdou je opak — tyto jsou vtahovány do víru, který síly touhy zde vytvářejí, aby nakonec vyústily na místě svého určení.

Jeden ze způsobů jak si můžeme síly Malchutu znázornit, je představit si koncentrické kruhy jaké vidíme na diagramu, které s tím jak se blíží ke středu mají neustále se zvyšující tendenci stát se spirálovitými a nakonec téměř přímo lineárními, mířícími do středu víru. Proto se této čtvrté fázi Stvoření někdy také říká lineární fáze, protože silná touha činí emanace, které původně byly přitahovány směrem k Malchutu velice lehce, padat téměř vertikálně dolů.

Zdroj: https://www.kabalacesky.com