Co mají pyramidy společného s časem 10450 let př.n.l.
R. Bauval - belgický stavební inženýr se zájmen o astronomii zjistil následující. Tři pyramidy v Gize jsou neuvěřitelně přesnou pozemskou mapou tří hvězd Orionova pásu, dokonale vyjadřují úhly mezi nimi a dokonce prostřednictvím svých vlastních velikostí naznačují individualní velikost hvězd. Tento grandiozní model hvězdné oblohy se prostírá dál na jih a sever a zahrnuje další stavby na pošině v Gize a opět s maximální přesností ! Ovšem největším překvapením je, že monumenty v Gize jsou uspořádány tak jak hvězdná obloha vypadala (pouze a jedině) kolem roku 10 450 př.n.l.
Badatelé Robert Bauval a Graham Hancock upozorňují na zajímavou korelaci mezi oblohou a stavbami v Gíze, která nastala v dobách okolo r. 10 500 př.n.l. Souhvězdí Lva bylo za jarní rovnodennosti domem Slunce. Krátce před úsvitem se nad východním obzorem majestátně usadil nebeský Lev, jakoby připravoval místo pro východ Slunce. Sfinga se lvím tělem tak hleděla přímo na souhvězdí Lva, svůj nebeský protějšek. Přesně po její pravici, nad jižním obzorem, kulminovaly hvězdy pásu Oriona ve své nejnižší poloze za posledních 13 000 let. Okolo r. 10 500 př.n.l. se Orion nacházel, při svém 26 000 let trvajícím cyklu, ve svém nejnižším postavení na obloze. A právě díky tomuto cyklu se hvězdy Orionova pásu dostaly v období okolo r. 10 500 př.n.l. , při své kulminaci nad jižním obzorem, do postavení co nejvíce odpovídajícímu rozmístění pyramid v Gíze.
Několik pyramid chybí ?
Podle současných představ o hlavních hvězdách souhvězdí Orionu, při porovnání s pyramidami v Gíze nalezneme na první pohled nesoulad. Několik pyramid chybí nebo také několik hvězd přebývá. Není pravděpodobná tak rychlá změna na noční obloze, ale můžeme se zato podívat, kde jsou chybějící pyramidy. V Gíze se tyto pyramidy nenachází, ani jejich pozůstatky. Nezbývá proto, než zaměřit pátrání do historie, a tady narážíme na velmi zajímavý popis řeckého dějěpisce Heródóta.
O první fázi výstavby hovoří kapitoly 2. knihy:
[124] Až do krále Rampsinita prý panoval v Egyptě dokonalý zákonný pořádek a Egypt velice vzkvétal. Po něm jim kraloval Cheops ten prý Egypťany přivedl do veliké bídy. Nejprve dal zavřít všechny chrámy a zbavil je obětí, potom přikázal všem. aby pracovali pro něho. Jedněm poničil, aby přivlékali k Nilu kameny z lomů v Arabských horách; když přivezli po lodích kameny přes řeku, nařídil jim, aby je převzali a vlekli je k pohoří Libyjskému. Pracovali ve skupinách po sto tisících lidí, každá vždy tři měsíce bez přestání.
[126] Cheops dospěl až k takovému stupni špatnosti, že dal v peněžní tísni svou dceru do nevěstince a přikázal jí, aby opatřila co nejvíce peněz. Kolik, to mi neřekli. Ona otcův příkaz splnila, sama pak se rozhodla, že po sobě zanechá památník. Od každého svého návštěvníka požadovala, aby jí daroval jeden kvádr. Z těchto kvádrů prý pak byla postavena prostřední ze tří pyramid, které stojí před velikou pyramidou. Každá její strana měří půl druhého plethra.
[127] Egypťané pravili, že tento Cheops kraloval padesát let a po jeho smrti zdědil vládu jeho bratr Chefrén. Jednal prý stejné jako Cheops a také dal postavit pyramidu, která však nedosahuje rozmění Cheopsovy pyramidy. O tom jsme se ostatně přesvědčili změřením. Nemá podzemních komor ani do ní nevede kanál z Nilu jako do té druhé, v níž obtéká uvnitř vyzděným potrubím ostrůvek, na kterém Cheops spočívá. Základy pyramidy dal Chefrén postavit z barevného kamene aithiopského. a to o čtyřicet stop menší, a postavil ji stejné vysokou, jako je veliká pyramida. Obé stojí na témž návrší, vysokém asi sto stop. Chefrén prý vládl šestapadesát let.
[128] To dává dohromady jedno sto šest let, v nichž zakoušeli Egypťané nej vyšší bídu, a tak dlouho se neotevřely chrámy, které byly uzavřeny. Egypťané ty krále z nenávisti nechtějí ani jmenovat jejich jmény; i pyramidy nazývají pyramidami pastýře Filita. kteiý v té době pásl dobytek na těch pozemcích.
[129] Po Chefrénovi prý se stal v Egyptě králem Cheopsův syn Mykerinos. Tomu se dílo otcovo nelíbilo; dal zase chrámy otevřít a lid, kteiý byl na nejvyšší mim zbídačelý, propustil k jeho vlastní práci a k obětem. Ze všech králů prý je soudil nejspravedlivěji. Kvůli tomu dochází největší pochvaly ze všech králů, kolik jich kdy v Egyptě bylo. I jiné pře rozhodoval dobře; jednou piý si kdosi dodatečně stěžoval na zadostiučinění, kterého se mu od něho dostalo, a on ho upokojil tím, že mu poskytl další náhradu. Ač byl Mykerinos k občanům mírný a tak pečlivě je spravoval, přece ho jako pivní neštěstí postihlo, že mu zemřela dcera, která byla jeho jediným dítětem v celém domě. Měl nesmírný žal nad tím, co se mu přihodilo, a chtěl dceru pochovat zcela jiným způsobem, nežli se pohřbívají jiní lidé. Dal proto zhotovit?dutou dřevěnou sochu krávy, dal ji pozlatit a do ní dal uložit svou zemřelou dceru.
[133] Po zármutku s dcerou stihla tohoto krále druhá rána. Z města Butó mu přišla věštba, že bude žít jen šest let a sedmý rok že zemře. Mykerinos to těžce nesl a poslal prý do věštírny bohu potupný vzkaz, jímž mu vyčítal, že jeho otec a stiýc dali zavřít chrámy a bohů nedbali a i lidi přiváděli do záhuby- a přesto žili velmi dlouho, on však že je zbožný, a přece má tak brzo zemřít. Z věštírny pak obdržel další věštbu, podle které prý právě i toto urychluje jeho konec; neboť prý nekonal, co bylo třeba konat. Egyptu prý se totiž musí sto padesát let dařit špatně a oba králové, kteří vládli před ním, to věděli, on však ne.
Když Mykerinos vyslechl, že je již o jeho osudu rozhodnuto, dal zhotovit množství lamp, a jakmile nastala noc, dal je rozsvěcet; popíjel a hodoval ve dne v noci, toulal se po bažinách a po lesích a všude tam. kde se doslechl, že jsou nejpříjemnější místa pro potěšení. Vymyslel si to proto, aby dokázal, že věštba nemá pravdu, neboť ze šesti let se stane dvanáct, když se z nocí stanou dny.
[134] I on po sobě zanechal pyramidu, daleko menší než jeho otec, se čtvercovou základnou o straně o dvacet stop menší než tři plethra, z poloviny postavenou z aithiopského kamene.
Z Herodotova popisu vyplývá, že třetí faraon Mykerinos nedokončil práci, kterou se mu kněží snažili pod hrozbou (věštbou) smrti vnutit. Podle věštby je zřejmé, že práce neřídili faraónové, ale kdosi v pozadí, kdo pokládal jejich dokončení za velmi důležité ...