Co je Kabala?

Odpověď zní, že kabala může mít mnoho různých významů pro mnoho různých lidí. Možná, že by proto bylo lépe se hned na začátku zeptat, co není kabala? Když si ve chvíli kdy toto píši na počítači naťukám v Google slovo kabala a přidám k tomu doménu národní úrovně, v tomto případě cz, jsem automaticky převeden na jinou doménu, která si říká Horoskop. Jakýsi podnikavec si zřejmě doménu „kabala“ kdysi koupil, společně s řadou jiných podobně stažených ve stejné smyčce si je sem převádí a pokouší se na tom vydělat. Stačí si přečíst několik vět, abyste poznali, že se nacházíte na komerčně laděné internetové stránce, kde kromě horoskopů si můžete za patřičný honorář také zjednat jasnovidce nebo kartářku, koupit vše možné i nemožné co má či nemá co dělat s tzv. esoterikou. Tohle kabala rozhodně není. Když se zpěvačka Madona rozšiřuje o tom, že studuje kabalu, můžete si také být téměř úplně jisti tím, že si to buď jenom namlouvá nebo že se jedná o nějaký reklamní kousek, na který nejspíš přišel její agent. Říkám „téměř úplně jisti“, protože kabala vám vždycky ponechá nějaký prostor k tomu, abyste svůj rigidní názor mohli po případě změnit nebo aspoň poopravit. Co kdyby se totiž z Madony nakonec opravdu vyklubal kabalistický génius?

Co tedy je kabala? V zásadě je to věda nebo, chcete-li, religiózní filosofie, zabývající se životem. Samotné slovo kabala značí příjem, předání, také ale přijetí. Tam kde se něco předává či přijímá, dochází nutně k nějakému styku a s ním souvisejícímu převodu informací. Takže výsledně zde máme otevřený průchod jímž něco prochází, je předáváno a také přijímáno. V tomto případě se předávají vědomosti, které jedna osoba má a přeje si (potřebuje nebo snad i cítí, že má tu povinnost) předat jiné osobě. To, co se zde předává, je to hlavní a nejzákladnější; je to filosofie života, která se zabývá otázkou Stvořitele světa a pochopitelně také tím, jaké místo ve vesmíru zastává člověk.
Když se jedná o knihu na toto téma, to co jste si právě přečetli o předávání informací má dosti značný, pro laika netušený, dopad. Psát o kabale knihu znamená skoro totéž jakoby se člověk rouhal. Tradičně se totiž kabalistické vědomosti předávají osobně, přímo jedním člověkem druhému. To je ta ryzí kabala; ve skutečnosti by snad ani žádná jiná kabala neměla existovat, pouze ta kabala, která je založená na orální komunikaci. Jsou zde i další podmínky. Například, podle tradice by učitel neměl přijmout žáka, pokud by tento nedosáhl věku čtyřiceti let nebo, podle jiných, dokonce i čtyřiceti dvou let. To býval ten minimální požadavek; před tím než dosáhl tohoto věkového limitu by byl žák býval považován za neschopného toho dostatečně absorbovat životní zkušenosti jichž nasbíral a nedokázal by tudíž pochopit některé z pojmů, duchovního či moralistického ražení, s nimiž se má setkat. Tohle sice zní moc pěkně, dokud si neuvědomíme, že jeden z nejslavnějších exponentů kabaly Isaac Luria (1534-1572) se dožil pouhých 38 let. Kdyby byli jeho učitelé dodržovali toto pravidlo, neexistovala by dnes tzv. Luriánská kabala, jedno ze základních učení, které ovlivnilo snad víc kabalistů než jakékoli jiné. Nebylo by nejspíš ani chasidismu, hnutí které z tohoto zdroje značně čerpalo a které později stálo pevně na straně těch, kteří propagovali vytvoření státu Izraele, jehož by nejspíš také nebylo. Svět by asi vypadal hodně jinak.

Dále, snad jste si všimli, že píši „žák“ a ne žákyně. To proto, že studium kabaly bylo od počátku vyhrazeno pouze žákům mužského pohlaví. I když víme, že samotná kabala je pružná a citlivá na společenský vývoj, musíme si uvědomit, že přece jen byla po staletí do značné míry závislá na židovské víře a tradicích, přičemž jistá diskriminace podle pohlaví zde stále ještě existuje, tak jak je tomu snad u všech národů na středním východě. Na tom se momentálně asi dá těžko něco měnit, i když s tím třeba nesouhlasíme. Povzbuzující je, že alespoň některé z těchto restrikcí se zdají být pomalu překonávány, o což se také zasluhují ti z řad progresivnějších exponentů kabaly. Jeden z nejprominentnějších kabalistů současnosti a autor více než dvaceti knih o kabale mě na příklad ujistil, že věk třiceti let už v dnešní době dostačuje k tomu, aby člověk mohl kabalu vážně studovat, protože lidé se přes rané fáze života přenášejí rychleji než jak tomu bývalo v minulosti. Mne se to tehdy již netýkalo, protože mi v té době už čtyřicet let bylo, na jeho přednášky zde ale přišli i lidé podstatně mladší než třicet. Také tam byly k vidění ženy, které se zajímaly o kabalu, řekl bych dokonce, že snad i převládaly. Přitom v té době se do našich životů ještě ani nedostal plně internet, takže dnes to bude v těchto směrech jistě ještě podstatně liberálnější.

Přes to vše co bylo právě řečeno, tradičním způsobům předávání a přijímání kabalistických vědomostí jistě stále dají mnozí přednost; proto by bylo nemoudré tvrdit, že někdo vás může naučit vše o kabale, či třeba i hodně, a to jen tím způsobem, že dá nějaká slova na stránky knihy. Po více než třiceti letech studia kabaly a jiných, k ní se vztahujících předmětů, čtení knih, chození na přednášky, vlastního přednášení, atp., mohu stejně doufat jen v to, že vám budu moci kabalu trochu přiblížit, ukázat vám jaký mám na ni sám náhled, trochu vás i snad inspirovat. Co hodlám také učinit je postavit vedle ní jiné věci, které mě naučil život, strávený většinou v Austrálii, ve společnosti podobně uvažujících lidí a také v blízkosti malířských pláten, divadelních jevišť, rozhlasových studií a spousty a spousty knih. V každém případě mějte prosím při čtení na mysli, že to co máte před sebou není a nikdy nemůže být ryzí kabala, nýbrž pouze něco co z kabaly vychází a co jsem měl to štěstí po všechna ta léta sbírat a snažit se v sobě pěstovat.

Zdroj: https://www.kabalacesky.com