Civilizační choroby

08.07.2018 17:09

 

Civilizační choroby je označení pro skupinu nemocí, které se častěji vyskytují ve vyspělých zemích než v zemích třetího světa. Předpokládá se, že jsou důsledkem moderního městského životního stylu. K tomu přispívá například to, že většina z nás kouří, pije alkohol nebo málo relaxuje. V těle se nám pak nahromadí radikály, které urychlují rozvoj mnoha nemocí včetně rakoviny.

 

Choroby často označované jako civilizační:

  • ateroskleróza
  • infarkt myokardu
  • cévní mozková příhoda
  • hypertenze
  • obezita
  • diabetes mellitus
  • rakovina
  • revmatické nemoci
  • předčasné porody a potraty
  • některé vrozené vývojové vady nervového systému novorozenců
  • Alzheimerova choroba
  • chronický únavový syndrom
  • zácpa
  • syndrom vyhoření
  • deprese

 

Za příčiny těchto chorob se považují zejména:

  • konzumace průmyslově vyráběných potravin
  • příjem kaloricky bohatých potravin (zejména tučných a slaných jídel)
  • nadměrná konzumace jídla, alkoholu a cigaret
  • nadměrný a trvalý stres
  • nedostatek fyzického pohybu
  • Nevhodná strava
  • tučná jídla
  • přeslazená jídla
  • přepálená jídla
  • přesolená jídla
  • příliš mnoho živočišných tuků

 

Alergie – stav přecitlivělosti organismu na určitou látku, zvanou alergen (pyl, prach, peří, srst, některé potraviny a léky aj.). Podstatou je porucha řízení imunitního systému, vedoucí k neúměrným (nadměrným) reakcím. Ty se často pojí s vyplavením některých látek (např. histaminu), které poškozují organismus či určité orgány. Projevy: otok, zúžení průdušek, poruchy činnosti cév, zvýšená tvorba hlenu, ničení buněk apod. Alergické choroby: průduškové astma, ekzémy, kopřivka, senná rýma atd. Projevy alergie se tlumí některými léky (antihistaminiky, kalciem, kortikoidy). Jinou možnost léčby některých typů alergie představuje tzv. postupná desenzibilace, v jejímž průběhu postižený ztrácí přecitlivělost na příslušnou látku.

Bulimie – nezvládnutelná chuť k jídlu, obecně označovaná jako „žravost“. Zejména mladé dívky trápí tzv. mentální bulimie. Jde o onemocnění s opakovaným přejídáním, na druhé straně současně neadekvátní snahou zabránit ztloustnutí pomocí nuceného zvracení, užívání projímadel apod. Opakem je anorexie – nechutenství. Běžně (dočasně) vzniká i u horečnatých infekcí, ale může signalizovat i vážnější chorobu.

Cukrovka (diabetes mellitus) – onemocnění, které dlouho nebolí, u nás sužuje přes 800 000 lidí! Charakterizuje ho soubor poruch, způsobených absolutním nebo relativním nedostatkem inzulinu. To vede k poruchám metabolismu sacharidů a mastných kyselin. Rozmanité perorální léky redukují projevy diabetu a jsou prevencí různých komplikací (slepota, někdy až amputace prstů u nohy). U diabetu 1. typu (i děti a mladí lidé) se celoživotně aplikuje inzulin (injekce atd.) Varovné příznaky: mj. stálá žízeň, únava, svědění, zvýšená glykémie (hladina cukru v krvi). Prevence: Ačkoli mnoho případů má genetické pozadí, je vhodná správná životospráva.

Deprese – porucha nálady s laděním do negace. Postižený ztrácí zájmy či radosti v denních činnostech, které mohou souviset s potřebami, např. poruchy spánku a změny chuti k jídlu.
Začínají po 20. roku života. Postihují 4 % mužů a až 10 % žen. Léčí se hlavně kombinací farmak (antidepresiva) a pohovorů s lékařem. Prevence: Snažit se žít s optimismem a dostatkem relaxace.

Encefalitida – zánět mozku, nejčastěji virového původu. (Často jsou zdrojem této infekční nákazy zvířata – klíště se uchytí např. na psu, skotu aj.). Projevuje se horečkami, bolestí hlavy, poruchou mozkových funkcí, v nejtěžších případech i poruchami vědomí, dýchání, obrnami. U nás je nejznámější středoevropská klíšťová encefalitida, která může způsobit až těžké postižení centrálního nervového systému. Prevence: Lze se nechat očkovat.

Fobie – chorobný, nepřiměřeně silný, neodůvodněný strach (řecky fobos) před určitou událostí nebo věcí. Častá je např. klaustrofobie (strach z uzavřeného prostoru) či kancerofobie (strach z rakoviny). Fobie, vzniklé v dětství, mohou časem vymizet.

Gastroenteritida – akutní zánět žaludku a střeva, způsobený infekcí nebo dietní chybou (složením, úpravou, množství potravy). Stále častěji k ní dochází při cestování do exotických zemí. Příznaky: zvracení a průjmy po několik dní. Léčí se medikamenty, tlumícími uvedené doprovodné projevy a upravující složení střevní flóry. Je vhodné držet dietu a dostatečně pít vhodné tekutiny. Prevence: pečlivý výběr  stravy.

Hypertenze (vysoký krevní tlak – VKT) – může se stát zabijákem, opakem je nízký KT (hypotenze). Projevuje se zvýšeným tepenným tlakem ve velkém krevním oběhu. Příčinu většinou nelze zjistit, někdy souvisí s jinou chorobou (např. ledvin či nadledvin). Levá srdeční komora musí u VKT čerpat krev proti vysokému tlaku, což vede k jejímu zatěžování, zbytnění (hypertrofii) a postupnému poškození. VKT se nemusí zpočátku nijak nepříjemné projevovat, avšak náhle se mohou dostavit závažné komplikace (srdeční selhání, cévní mozkové příhody, poškození ledvin apod.). VKT je nutné léčit a pravidelně kontrolovat. Při léčbě se uplatňují farmaka na snížení KT (antihypertenziva). Prevence: Vhodná životospráva, mj. nekouřit, málo nesolit, upravit hmotnost, odstranit stres, aktivně odpočívat.

Choroba vředová – chronické onemocnění ve sliznici žaludku či dvanáctníku, na jehož vzniku se podílí žaludeční kyselina chlorovodíková a snížené obranné schopnosti sliznice. K tomuto peptickému vředu přispívají dědičné i psychické vlivy, stres, někdy i určité léky (zejména proti bolestem – kortikoidy). Základní příznakem je bolest – u vředu na dvanáctníku se váže na hlad (např. v noci) a po jídle se zmírňuje. Někdy se objevuje krvácení či prasknutí vředu, což se musí okamžitě léčit. Léčba (a také prevence): dostatek duševního a fyzického klidu, nekouřit.

Infekční (nakažlivé, přenosné) choroby způsobují choroboplodné zárodky (bakterie, viry, chlamydie, plísně, rickettsie), když proniknou do organismu. Děje se tak různými způsoby: kapénkovou nákazou, potravou, poraněním, přenosem krví, přenosem z matky na plod, přenosem kousnutí hmyzem, ba i pohlavním stykem. Většinu infekčních nemocí lidský organismus zvládne díky imunitnímu systému. Některé zárodky však způsobují těžkou újmu na zdraví, někdy až smrt (např. tetanus, mor). Léčba: léky, kterými jsou často antibiotika. Ta však nepůsobí na viry, proti kterým se nasazují antivirotika. Běžné (také jako prevence) je očkování. Typickým infekčním onemocněním se stala chřipka (influenza).

Jaterní cirhóza – závažné onemocnění, kdy dochází ke zmnožení vaziva a uzlovité přestavbě jaterní tkáně. Toto tzv. ztvrdnutí jater přichází při různém poškození či nadměrné konzumaci alkoholu. Příznaky se někdy dlouho neprojevují, pak však může nastat mj. krvácení, mozkové poruchy, nádor jater, jícnové krvácení. Neexistuje léčba, která by cirhózu odstranila, pouze některé léky dokážou zastavit její další rozvoj. Nutno držet přísnou dietu, zcela vyloučit alkohol.

Kardiovaskulární onemocnění (KVO)– týkají se srdce a cév. Uveďme alespoň infarkt myokardu, ischemickou chorobu srdeční, mozkové příhody (viz). U nás mají na svědomí polovinu všech nebožtíků – za rok cca 70 000 osob (počet obyvatel Kladna). Je to přibližně dvojnásobek počtu úmrtí na nádorová onemocnění. Společnou příčinou KVO je ateroskleróza. Nejvýznamnější rizikové faktory aterosklerózy a KVO: porucha metabolismu tuků v krvi (zvýšený cholesterol a homocystein), hypertenze, cukrovka a kouření.

Ledvinové poškození – podle nejnovějších údajů České nefrologické společnosti se vyskytuje cca u 10 % obyvatel ČR. Bohužel, až 90 % z tohoto počtu o onemocnění neví. Pacienti, u kterých dojde k selhání ledvin až na 10 % a méně jejich původní funkce, se stanou závislými na dialyzačním přístroji (nyní cca 6000 osob) nebo čekají na transplantaci ledviny.

Mozkové příhody cévní – ohrožují nás v mnoha podobách. Nejznámější nemocí je arterioskleróza, související s poškozením cévní – tepenné – stěny, která ztrácí plasticitu. Nepostihuje jen dříve narozené, ale někdy už i děti. Příčiny vědci ještě neodhalili. Nebezpečné je i krvácení do různých částí mozku a také ischemické infarkty (někdy spojené s embolií). Úspěch léčby závisí na rychlosti lékařské pomoci. Prevence: zdravý životní styl (mj. dbát o vhodnou hladinu cholesterolu.)

Nádory – patologické útvary tvořené tkáněmi, jejichž růst se vymkl kontrole a rostou zcela nezávisle. Maligní (zhoubný) nádor při růstu ničí okolní tkáně, zakládá dceřiná ložiska (metastázy) a má rovněž celkové účinky na organismus. Benigní (nezhoubný) nádor roste ohraničeně a metastázy nezakládá, může však utlačovat okolní struktury (např. v mozku). Nádory zasahují různé části organismu. Léčbou dnes již není jen chemoterapie s možnými negativními účinky.

Obezita – souvisí s nadměrným množstvím tukové tkáně. (V USA nyní postihuje 23 %, 30 % žen, dokonce 15% dětí.) Obezita, která je někdy dědičná, souvisí s jinými civilizačními nemocemi. Prevencí je zdravá životospráva.

Parkinsonova choroba – progresivní degenerativní porucha centrálního nervového systému (CNS), s počátkem ve věku 50–70 let. Její příčiny nebyly jednoznačně objasněny. Někdy se uvádějí virové infekce či toxiny v životním prostředí. Léčí se mj. prekurzory dopaminu apod.

Řídnutí kostí (osteoporóza) – úbytek kostní hmoty, což ve svém důsledku vede ke zmenšení množství normální kostní tkáně. Muži ztrácejí o 1/3 kostního objemu méně než ženy (zejména po tzv. přechodu). Zvyšuje se nebezpečí zlomenin. Prevence: vyšší přísun kalcia (vápníku; cca 1200–1500 g denně), vhodný aktivní pohyb (chůze, aerobik, běh na lyžích).

Schizofrenie – recidivující duševní onemocnění, které se vyznačuje mj. zhoršením v sociálních a pracovních funkcích a v péči o sebe. U I. typu se objevují halucinace, bludy a nedbalost společenského chování. II. typ charakterizuje mj. otupělost a nápadná neupravenost. Užívají se zejména farmaka – neuroleptika, dále lithium, ba i elektrošoková léčba.

Toxikomanie – závislost uživatelů na narkotikách různého druhu. To může vést až k devastaci osobnosti uživatele.

Úzkost – syndrom nadměrné a nerealistické úzkosti nebo strachu, který přetrvává více než 6 měsíců. Do této kategorie náleží i akutní reakce na posttraumatický stres. Úzkostné stavy se zejména objevují od věku 20 let. Patří sem i fobie (viz),

Viróza – infekční onemocnění, způsobená viry. Viróz existuje značné množství (chřipka, dětské infekční nemoci, různé druhy oparu, záněty mozku apod.), proti některým se očkuje.

Záchvat migrény – je způsoben krátkodobým zúžením některých cév, zásobujících jednu polovinu mozku. Křeč může trvat až 30 minut a někdy ji provázejí poruchy zraku. Podle toho, která část mozku je postižena, může se přidružit hučení v uších, necitlivost či slabost v rukou atd. Po uvolnění křeče se rozšíří zase jiné cévy a podráží se nervová zakončení v jejich stěnách, což vyvolává intenzivní bolesti hlavy. K ní se často přidává nevolnost, zvracení, přecitlivělost na ostré světlo. Záchvat trvá od pár hodin po několik dnů. V současnosti již existují uklidňující léky.

Žlučníkové problémy – v malém vakovitém orgánu na spodině jater se mohou tvořit kaménky, které vyvolávají bolest a zánět. Žlučník není nutný k životu, lze ho vyoperovat 

 

Zpět