Čínská občanská válka

Čínská občanská válka (v širším smyslu) je označení pro sérii občanských a revolučních bojů v Číně v první polovině 20. století, jejichž nejdůležitějšími „hráči“ byli Kuomintang (KMT; Čínská národní strana/nacionalisté) a Komunistická strana Číny. Skončily roku 1949, kdy komunisté obsadili pevninu a Kuomintang ustoupil na Tchaj-wan a jiné ostrovy.

Začátek čínských občanských válek závisí na interpretaci. Udává se rok 1911 (pád dynastie Čching), 1924 (začátek občanské války za národní sjednocení Číny) nebo 1926 (nástup Čankajška k moci). Pojmem čínská občanská válka (v užším smyslu) se nejčastěji chápe jen válka v letech 1945/1946-1949 (čínská revoluce II).
Průběh souvisejících událostí

• 1911-1912: Svržení mandžuské dynastie Čching (Qing) a vznik Čínské republiky.
• 1928 Čínští nacionalisté (Kuomintang) dobývají Šanghai a začíná válka s komunisty.
• 1934-1935 Mao Ce-tung a část Rudé armády podnikají „dlouhý pochod“, strategický vojenský přesun z jihu do Je-nanu na severu (asi 9660 km).
• 1937 Japonsko ovládá severní Čínu a nacionalisté spolu s komunisty bojují proti Japoncům.
• 1949 Komunisté silou potlačují i poslední odpor nacionalistů. Mao Ce-tung se stává vůdcem Čínské lidové republiky. Nacionalisté jsou nakonec vytlačeni na Formosu (Tchaj-wan).
   

Čínská občanská válka (1927–1950) byla občanská válka mezi silami loajálními vůči vládě Čínské republiky vedené nacionalistickou stranou Číny Kuomintang (KMT) a silami komunistické strany Číny. Válka začala v dubnu 1927 při Severním pochodu a v podstatě skončila, když v roce 1950 hlavní aktivní boje ustaly. Konečným výsledkem tohoto konfliktu byly dva státy–Čínská republika na Tchaj-wanu a Čínská lidová republika v pevninské Číně, kdy se oba státy prohlašovaly za legitimní vládu Číny.

Tato válka představovala ideologický rozpor (levice versus pravice) mezi nacionalismem KMT a komunismem komunistické strany Číny. V dnešní pevninské Číně jsou poslední tři roky občanské války (1947–1949) známé jako Válka osvobození, nebo Třetí interní revolucionářská válka (第三次国内革命战争). Na Tchaj-wanu se válce před rokem 1991 říkalo Válka s povstalci proti komunistům (反共戡亂戰爭), a na obou stranách je též označována, jako Nacionalisticko-komunistická válka (國共內戰).

Občanská válka přerušovaně pokračovala až do roku 1937, kdy obě strany vytvořily Druhou sjednocenou frontu, aby čelila japonské invazi. Čínská občanská válka se opět v plném rozsahu rozběhla v roce 1946, rok potom, co skončily nepřátelské konflikty s Japonskem. Po dalších čtyřech letech, v roce 1950, hlavní boje ustaly a zůstaly nově založená Čínská lidová republika ovládající pevninskou Čínu (a Chaj-nan) a jurisdikce Čínské republiky omezená na Tchaj-wan, Pescadorské ostrovy, okres Ťin-men, souostroví Ma-cu a několik odlehlých ostrovů.

Porážka strany Kuomintang je přisuzována několika faktorům: korupce - Čchiang si v červnu 1948 zapsal do svého diáře, že za jejich selhání nemohou nepřátelé zvenčí, nýbrž hniloba uvnitř.; Počáteční silná podpora U.S.A. se zmenšila a později ustala. (Zčásti kvůli korupci KMT a antidemokratickému režimu, zčásti kvůli Americké cizinecké policii, která byla poněkud nejistá kvůli komunismu v letech 1945–1950).

Dodnes nebyla podepsána žádná mírová smlouva ani uzavřeno příměří a vedou se diskuse, jestli občanská válka vůbec oficiálně skončila. Vzájemné vztahy mezi oběma státy jsou ohrožován vojenským napětím a politickým a ekonomickým tlakem. Zčásti přes politiku Tchaj–wanu oba státy oficiálně uznávají politiku jedné Číny. Čínská lidová republika stále prohlašuje, že Tchaj–wan je její území, a pokračuje ve vyhrožování Čínské republice vojenským konfliktem v případě, že by se jeho vláda rozhodla oficiálně deklarovat nezávislost změnou názvu jejího území a získání mezinárodního uznání nezávislosti, jako Tchaj-wanská republika. Čínská republika si také nárokuje pevninskou Čínu, a oba státy pokračují v boji o mezinárodní uznání.