Cimburk

Mnoho pověstí se vypráví o čertech, ale ta o čertu na Cimburku je velmi zvláštní. Tak tedy, před mnoha a mnoha roky, ve věku, kdy se na hradě Cimburk vedl bujarý život, žil ve starém opuštěném mlýně nedaleko odtud čert. Byl už starý, většinu pekelných kouzel již zapomněl, ale děti měly z mlýna strach. Často se tam ozývaly hrůzostrašné zvuky.

Jednoho dne šel kolem vysloužilý voják a neznaje zdejší kraj, ukryl se ve starém mlýně před bouřkou. Posadil se na pavučinami opředenou židli a rozhlížel se kolem sebe. Tu spatřil chlupatý ocas, vykukující za malovanou truhlou. Vstal ze židle a tichými kroky se přiblížil a prudce zatáhl za čertův ocas. Luciáš pekelně zaklel, ale voják jej sevřel ještě pevněji.

Vysloužilci se mlýn zalíbil, a tak se rozhodl, že čerta vyžene, usadí se zde a začne pracovat na opravě, aby mlýn začal opět mlít.

Řekl tedy čertovi: "Ty obludo rohatá, mě nevystrašíš a nemysli si, že tady zůstaneš. Ráno už tě tu nechci vidět."

Luciáš se však svého pozemského domova nechtěl tak lehce vzdát a zůstal ve mlýně do rána, ba dokonce několik dní, a snažil se vojáka vystrašit tak, aby odešel. To se mu ale nepovedlo. Neuplynul ani týden a voják vyhnal čerta z mlýna.

Pekelník bloudil krajem, až jednoho dne potkal ševce. Švícko to bylo vykutálené a nikdy nikomu nic dobrého neudělalo. Smluvili se tedy s čertem a putovali spolu krajem. Čertisko vždy vstoupilo do nějakého člověka a ten náhle podlehl těžké chorobě. A švec vždy toho člověka jako zázrakem vyléčil. Tak prošli ti dva celý kraj, získali velký měšec peněz a domluvili se, že své nekalé dílo již nebudou opakovat. Poté se rozešli a každý se vydal svou cestou..

Luciáš nevěděl, co si počít, do pekla se mohl vrátit jen s lidskou duší. Doslechl se tehdá, že na Cimburku žije loupeživý rytíř.

Zaradoval se a zakrátko už byl na hradě a chystal plán, jak rytíře odnést do pekla. Dlouho nemohl na nic přijít, až si usmyslel, že vstoupí do pánova těla, tak jako to udělal už častokrát. Tak se také stalo. Za několik dní měl rytíř na kahánku.

Rytířova loupežnická družina však nechtěla nechat pána zemřít, a proto vyhledala neznámého doktora, který se vždy objevil tam, kde se někdo záhadně roznemohl. Když čert uviděl ševce, polekal se, rychle vystoupil z rytířova těla a zmizel. Jen dým se sirným zápachem po něm na hradě zůstal.

Od té doby se čert na Cimburku ani v jeho blízkosti neobjevil a rytíř, ten byl opět pln života, ale ze strachu z nemoci přestal podnikat své loupeživé výpravy...