Čeští egyptologové objevili v Súdánu jedno z největších pohřebišť

České vědecké expedici pod vedením Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se podařilo ve středním Súdánu učinit objev jednoho z největších pohřebišť lovců-sběračů v severní Africe. 

Čeští egyptologové z Univerzity Karlovy objevili v pohoří Sabaloka ve středním Súdánu jedno z největších severoafrických pohřebišť pravěkých lovců-sběračů. Podle odhadů se v něm nachází 400 až 450 pohřbených lidí. Poslední súdánské objevy české expedice zásadním způsobem doplňují a obohacují poznání vědců o nejstarším civilizačním vývoji oblasti Nilu a severovýchodní Afriky, informovala  ČTK Lenka Suková z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK.

„Přesto, že projekt nadále pokračuje, již nyní ho lze označit za primární vědecký výzkum zásadního významu,“ uvedl ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. Pohřebiště z období mezi 8. až 6. tisíciletím před naším letopočtem se nachází v pohoří Sabaloka zhruba 80 kilometrů severně od Chartúmu, hlavního města Súdánu. 

Oblast pohoří ještě do roku 2009, než přišli čeští vědci, nebyla archeologicky prozkoumána. Výzkum pravěkého osídlení, na němž se podílí i další odborníci, proto může poskytnout cenné doklady způsobu života a ekonomiky lovců, sběračů a rybářů i poznatky o nástupu chovatelství dobytka. V současnosti však lokalitu ohrožuje plánovaná stavba přehrady na šestém nilském kataraktu, píše se v tiskové zprávě.

Řadu afrických nálezů zkoumají vědci i přímo v České republice. Zatím vyzdvihli zhruba 30 kosterních pozůstatků, díky nimž mohou zkoumat zdravotní stav pravěkých Afričanů i životní podmínky, v nichž lovci a sběrači žili. Mezi předměty vyniká vzácný soubor ozdob lidského těla – korálky a přívěsky z mušloviny, skořápky pštrosích vajec a kosti – a zlomky rytých motivů zdobených jehlic a kosmetického náčiní z kosti a patrně též zvířecích rohů.

Kromě pohřebiště se podařilo objevit a částečně prozkoumat také síť sídlištních lokalit. Svou hustotou a bohatstvím pozůstatků se zařadila mezi nejvýznamnější naleziště z období před nástupem zemědělství v severovýchodní Africe.

Rozprostíralo se okolo již neexistujícího jezera, objeveného českou expedicí, které bylo zdrojem potravy a díky dochovaným sedimentům je zároveň mimořádným pramenem pro poznání proměn přírodního prostředí a klimatu v severovýchodní Africe.

Svým způsobem vědecký poklad představují právě kosterní pozůstatky zatím bezmála třiceti jedinců vyzdvižených z nově objeveného pohřebiště, které poskytují unikátní informace o zdravotním stavu a životních podmínkách místních lovecko-sběračských populací.

Čeští egyptologové mají ve světě velmi dobrou pověst. Expedice Karlovy univerzity úspěšně působí také v Egyptě a je největší českou vědeckou expedicí pracující v zahraničí.

zdroj: https://www.national-geographic.cz