Česko prochází jedním z nejsušších období za 500 let

Celé území České republiky zažívá jedno z nejsušších období za posledních 500 let. Sucho může pokračovat i v dalších letech a společnost by tak měla přijmout náležitá opatření. Vyplývá to z publikace Sucho v českých zemích, kterou vydala Akademie věd a pracovalo na ní 45 vědců.

Publikace je nejpodrobnější prací věnovanou vývoji sucha ve střední Evropě. Vědci při její tvorbě vycházeli z meteorologických a hydrologických záznamů a ze zápisů v archivech. Nejstarší záznam o suchu je z Kosmovy kroniky, kde se píše o tom, že zima v letech 1090 a 1091 byla teplá a bez sněhu. Suchá období se objevují v každém století, přičemž podle vědců v nich nelze hledat pravidelnost.

„V zásadě můžeme uplynulých 50 let řadit mezi ty nejsušší v posledních 500 letech. Pracovali jsme hlavně s 50letými obdobími a z metodických důvodů jsme končili kolem roku 2000. Od roku 1951 do roku 2000 bylo zhruba 26 suchých epizod a druhá nejsušší padesátiletka byla od roku 1751 do roku 1800. Před 200 lety bylo 25 suchých epizod,“ uvedl pro iDNES.cz vedoucí výzkumné sekce Klimatických analýz a modelování Miroslav Trnka.

„Epizoda 2015 z evropského pohledu není tak výrazná jako ta v roce 2003. Hlavně proto, že přišla později, kdy už nenapáchala takové škody. Dalším důvodem je, že suchá epizoda zastihla vegetaci ve velmi dobré kondici s dobrou zásobou vody v půdním profilu. Rostliny se poměrně dlouho zvládaly vypořádat s následky nedostatku vláhy tím, že čerpaly ze zásob,“ dodal Trnka.

„Například po roce 2000 začalo u nás velmi suché období. Bezesporu je to i důsledkem zesilování skleníkového efektu. Epizody sucha a extremity počasí s tím spojené budou nyní zřejmě častější,“ uvedl Rudolf Brázdil, který působí v geografickém ústavu Masarykovy univerzity v Brně a pracuje i v Centru výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které má sídlo v Brně.

Suchá období postihovala střední Evropu i v minulosti. Například po druhé světové válce byla léta 1947 až 1953 velmi suchá. Takzvané megasucho postihlo české země v roce 1540, kdy ve střední Evropě panovalo téměř středomořské klima.

Autoři publikace nejen mapují sucho, ale upozorňují i na to, že je nutné se na něj v budoucnu připravit. Cílem by mělo být udržet vodu v krajině, a to nejen pro závlahy zemědělců, ale i zachování přírody.

„Jestli je řešením budování přehrad, obnova mokřadů, péče o lužní krajiny, kde se řeky pravidelně rozlévají, to už je na jiných,“ uvedl Brázdil. Nová kniha může být podle něj cenným podkladem při tvorbě těchto opatření.

Zdroj: https://zpravy.idnes.cz