Česko i nadále trápí sucho

Od roku 2015, kdy se sucho začalo výrazně projevovat, v Česku stále narůstá vodní deficit.

„Nedávno jsme si dělali souhrnnou analýzu. Když vezmeme deficit srážek s tím, jak kvůli vyšším teplotám a slunečnému počasí stoupá výparná schopnost krajiny, tak nám v průměru na každý metr čtvereční za posledních pět let chybí oproti dlouhodobému průměru nějakých 870 litrů vody,“ upozorňuje Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a spoluautor projektu Intersucho. Voda chybí především proto, že se změnil poměr srážek a výparu vody. V posledních letech je nejen nezvykle vysoký výpar a transpirace rostlin, ale současně i výrazně méně srážek.

Celé je to proto vlastně začarovaný kruh. Půda je méně vodou nasycená, a když je půda příliš suchá, vodu odpuzuje a ta po ní stéká pryč. Odtok ale urychluje i utužení půd a jejich nevyhovující struktura a na zemědělských pozemcích i jednolitost kultur. Vzhledem k rostoucím teplotám se víc vody i vypaří.

Podzemním vodám nepřidal ani nestandardní průběh zimy. „Zima nebyla na srážky nijak extrémně chudá, ale většina srážek přišla ve formě deště. A zima byla zároveň velice teplá. Většina srážek se proto buď hned vypařila, nebo odtekla povrchově, případně ji využily rostliny. Do hlubší vrstvy se jí vsáklo velmi málo, takže nemáme ani nasycené mělké a díky dlouhotrvajícímu suchu i hloubkové zásobníky,“ vysvětluje Trnka. Pro běžný život to znamená, že lidi závislé na studnách a žijící zejména v sušších oblastech nejspíš opět čekají letní dny, kdy se budou muset spolehnout na cisterny s pitnou vodou, protože ze své studny nevydolují ani kapku.

Vodu si v následujících dnech a týdnech bude výrazně nárokovat i bující zeleň, tak typická pro současné období. „Zatím jsme byli v situaci, kdy stromy a rostliny braly relativně málo, protože listová plocha je malá. Ale zhruba během týdne až dvou se listová plocha vegetace zvětší možná pětinásobně, čímž dramaticky vzroste transpirace,“ vysvětluje Trnka a dodává, že sucho se dotkne i výrazně oslabených lesů, které už roky bojují nejen o každou kapku vody, ale také s kůrovcem, který ničí statisíce hektarů porostů, jež lesníci potřebují neustále obnovovat, aby Česko o své lesy nepřišlo.

Podle zprávy, kterou Český hydrometeorologický ústav vydal v minulém týdnu, došlo na počátku dubna ke zhoršení stavu podzemních vod u hladin mělkých vrtů na silně podnormální úroveň. U 80 procent vrtů v Česku byly hladiny – slovníkem hydrometeorologů – silně nebo mimořádně podnormální. „To je nejvyšší počet za poslední tři roky v tomto období roku,“ upozornili pracovníci ČHMÚ. Výrazně horší než v uplynulých dvou letech jsou podle nich i stavy povrchových vod. Jako příklad dali profil Vltavy v pražské Chuchli, kde byl loňský dubnový průtok na 117 kubících vody za vteřinu, letos do 50 metrů krychlových. Labe v Ústí nad Labem pak z loňských 250 metrů krychlových za vteřinu kleslo na 142 metrů krychlových.