Červená Lhota

Již dlouhá staletí nad hladinu jezera ční drobný zámek Červená Lhota. Své jméno zámeček získal poté, co byl přebarven na červeno. A právě o tom, proč se tak stalo, je naše pověst. Na zámku pobýval za časů, které jsou již dávno minulostí, pán z šlechtického rodu se svou dcerou. Za těch dávných časů lidé pevně věřili v Boha, a proto náboženství kvetlo na všech panských sídlech. I na Červené Lhotě tomu tak bylo.

Avšak stala se zvláštní věc. Mladičká šlechtična počala pochybovat o své víře i boží spravedlnosti. Poprvé přemýšlela o svém přesvědčení po smrti milované matky.

Dlouhé měsíce byla dívka ponořena do těchto myšlenek. Často se dlouhé hodiny procházela kolem jezera a její mysl se utápěla v děsivém pocitu bezradnosti.

Její otec si zanedlouho všiml, jaká se s dcerou udála změna a dělal si o ni starosti. Ale netušil, jaké myšlenky dceru trápí. A kdyby se snad náhodou dozvěděl, dívku by jistě zavrhl. Sám pevně věřil a nemohl pochopit tyto pochybnosti.

Až jednoho dne pocítila zámecká slečna odpor ke všemu křesťanskému. Toho rána sejmula ze stěny své komnaty kříž a oknem ho vyhodila do jezera. Náhle se začaly dít podivuhodné věci.

Obloha ztemněla, jakoby se navrátila noc a v dívčině komnatě se objevil rohatý, špinavý čert. Chytil pánovu dceru a odnesl ji do pekla. Na zámku po něm zůstal dým a zápach kouře.

A ještě něco po sobě čert zanechal. Na zeď zámku, nad nejvyšším oknem, namaloval lidskou krví kříž.

Od této památné události se již mnohokrát snažili lidé kříž překrýt barvou, ale marně. Proto nakonec zámek získal novou barvu, červenou. Ale stejně je na zdi ďábelské znamení vidět.