Budyně nad Ohří

Zdi budyňského hradu jsou prosáknuty mnoha zajímavostmi. V dobách šestnáctého století, za Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburku, zde byla proslulá alchymistická dílna. V ní působil i jeden z nejvýznamnějších českých alchymistů Bavor mladší Rodovský z Hustiřan, který prý uměl pomocí utajeného postupu získat zlato. Jeho schopností si velice cenil i samotný císař Rudolf II., známý mecenáš české alchymie.

Pan Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburku zemřel roku 1610, aniž by po sobě zanechal nějaký majetek. Všechno své jmění vložil do bádání svých alchymistů. Prý takto utratil více peněz než již zmíněný Rudolf II. Pověsti o něm však tvrdí něco zcela opačného...

"Zlato, zlato, konečně zlato....", ozvalo se z dílny krátce po nedělním poledni, "... objevil jsem zlato...", ozývalo se vzrušeným hlasem po celém hradě. Zakrátko se již na budyňském hradě konala velkolepá hostina na počest významného objevu.

Hostiny se účastnil i sám pán Zajíc z Hazmburku. Ten nechal ihned ze získaného zlata ulít několik zlatých soch. Vzniklý poklad nechal poté ukrýt v těžko přístupném podzemí budyňského hradu.

Poté nechal pán z Hazmburku umístit sochu alchymisty tak, aby mohla svým bedlivým pohledem střežit ukrytý poklad. Socha z pískovce, velká necelý jeden metr, však nehledí směrem k úkrytu dávného pokladu dodnes. Jedno z křídel budyňského sídla bylo zbořeno, a tak se Kvasnička (jak je dnes pískovcový mužík nazýván) musel přestěhovat.

Dnes jej můžete spatřit v nevelkém výstupku arkýře, přímo proti hlavní vstupní bráně. Možná právě vám poví, kde se velkolepý poklad pana Zajíce nachází dnes...