Buddhismus v Americe

Právě v takové podobě našel mnoho příznivců mezi hollywoodskými celebritami od nejznámějšího Richarda Gera, který je dlouholetým přítelem současného dalajlamy, přes herce Stevena Seagala, zpěváka Michaela Stipea, režisérů Olivera Stonea a Martina Scorseseho až po herečku Umu Thurman, mimochodem dceru významného amerického tibetologa Roberta Thurmana.

Ostatně také na malé české scéně nalezneme příznivce buddhismu. Stránky bulváru svého času plnil pečlivě plánovaný výlet Daniela Hůlky do Tibetu, motiv „tibetské“ mnišky můžeme najít v klipu kapely Wanastovy Vjeci k písni Tajemství a svými sympatiemi k buddhismu se netají ani Marek Vašut či Igor Chaun. Zatímco u nás jde o první vlaštovky, v Americe to lze již pokládat za dlouhodobý trend.

Mezi slavnými osobnostmi je mnoho těch, kteří se přiklánějí k některé z buddhistických škol. Proč právě tibetský buddhismus zachvátil Hollywood? Důvodů je jistě více, podstatným faktorem je dlouho pěstovaná představa Tibetu jako bájné Šangri-la, za další z možných lze pokládat také „estetický faktor“ - totiž bohatou ikonografii, která podle některých badatelů tibetský buddhismus jaksi zvýhodňuje oproti „minimalistickému“ zenu či théravádě. Velmi silný vliv má však také osobnost současného dalajlamy. Svým pojetím buddhismu, který prezentuje jako určitý postoj v každodenním životě, do značné míry vychází vstříc západnímu světu, stejně jako svým pozitivním přístupem k vědě. Právě díky tomuto nenáboženskému „maskování“ získává tibetský buddhismus své příznivce. Takový přístup k buddhismu a jeho přijetí jako určitého životního postoje, aniž by byl nutně zařazen do kategorie „náboženství“, vyjadřuje například skladatel Philip Glass v rozhovoru pro časopis Tricycle (2/2002):

„Skutečný důsledek buddhistické praxe má vliv na to, jak žijete svůj každodenní život, ne na vaše umělecké dílo. To, jak žijete den za dnem, okamžik za okamžikem. Účinek buddhismu není teoretický, jako v tom, jak malujete nebo píšete román. To je sotva tak zajímavé jako to, jak žijete svůj život na každodenním základě, nemyslíte? Aspekty buddhistické nauky jako rozvíjení soucitu, vyrovnanosti a pozornosti jsou praktické stránky denního života.“