Bhagavadgítá XVIII-4 - Závěr - dokonalost odříkání

 

SLOKA 61

isvarah sarva-bhutanam hrd-dese 'rjuna tisthati
bhramayan sarva-bhutani yantrarudhani mayaya

isvarah - Nejvyssi Pan; sarva-bhutanam - vsech zivych bytosti; hrt-dese - v srdci; arjuna - o Ardzuno; tisthati - dli; bhramayan - pricina pohybu; sarva-bhutani - vsechny zive bytosti; yantra - do stroje; arudhani - zasazeny; mayaya - pod vlivem hmotne energie.

Svrchovany Pan dli v srdci kazdeho, o Ardzuno, a ridi putovani vsech zivych bytosti, jez jsou jakoby zasazeny do stroje skladajiciho se z hmotne energie.

VYKLAD: Ardzuna neni vsevedouci a jeho predsevzeti nebojovat bylo omezeno vlastnim usudkem. Sri Krsna take rika, ze jednotlivec neni vsim na svete, nybrz ze On sam se v podobe lokalizovane Nadduse nachazi v srdcich vsech, odkud vede vsechny zive bytosti. Pri nabyti noveho tela zapomene ziva bytost na sve drivejsi ciny, ale Nadduse, ktera zna minulost, pritomnost i budoucnost, je svedkem vsech jejich cinu. Timto zpusobem jsou vsechny bytosti vedeny Naddusi. Ziva bytost dostane, co si zaslouzi, a pod vedenim Nadduse je umistena do tela stvoreneho hmotnou energii. Jakmile ziva bytost dostane urcite telo, je nucena jednat v souladu s timto telem. Clovek v zavodnim aute muze jet rychleji nez clovek v obycejnem aute, prestoze ridici, zive bytosti, jsou si rovni. Podobne tvori hmotna priroda na pokyn Nadduse ruzna tela tak, aby ruzne bytosti mohly jednat podle svych prani. Ziva bytost neni nezavisla. Nikdo nemuze rici, ze neni zavisly na Nejvyssim Panu. Kazdy je neustale pod Jeho kontrolou. Proto povinnosti kazdeho je odevzdat se Bohu, k cemuz sam nabada v nasledujicim versi.

SLOKA 62

tam eva saranam gaccha sarva-bhavena bharata
tat-prasadat param santim sthanam prapsyasi sasvatam

tam - Jemu; eva - zajiste; saranam gaccha - odevzdat se; sarva-bhavena - ve vsech ohledech; bharata - o Bharatovce; tat-prasadat - Jeho milosti; param - transcendentalniho; santim - miru; sthanam - pribytku; prapsyasi - dosahnes; sasvatam - vecneho.

Odevzdej se Mu zcela, o Bharatovce. Jeho milosti dosahnes transcendentalniho miru a nejvyssiho vecneho pribytku.

VYKLAD: Ziva bytost by se mela odevzdat Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, ktera sidli v srdcich vsech, a to ji vysvobodi od vsech strasti hmotneho byti. Odevzda-li se clovek uplne, nevysvobodi se jen od vseho utrpeni, nybrz dospeje nakonec i k Nejvyssimu Panu. Ve Vedach je transcendentalni svet popsan jako tad visnoh paramam padam (Rg Veda 1.22.20). A ponevadz je veskere stvoreni Bozim kralovstvim, je vlastne vsechno hmotne ve skutecnosti duchovni. Paramam padam vsak poukazuje zvlaste na Panuv vecny pribytek, ktery se nazyva duchovni svet neboli Vaikuntha.

V patnacte kapitole Bhagavadgity (15.15) se pise: sarvasya caham hrdi sannivistah. ,,Pan sidli v srdci vsech.`` Kdyz je tedy doporucovano odevzdat se Naddusi v srdci, znamena to odevzdat se Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, Krsnovi. Ardzuna prijal Krsnu jako Nejvyssiho. V desate kapitole o Nem rika, ze je param brahma param dhama. Ardzuna prijal Krsnu jako Nejvyssi Osobnost Bozstvi a jako utociste vseho tvorstva nejen ze sve vlastni zkusenosti, ale i na zaklade svedectvi takovych velkych autorit, jako jsou Narada, Asita, Devala a Vjasa.

SLOKA 63

iti te jnanam akhyatam guhyad guhyataram maya
vimrsyaitad asesena yathecchasi tatha kuru

iti - tak; te - tobe; jnanam - poznani; akhyatam - vyjevil; guhyat - duverne; guhya-taram - jeste duvernejsi; maya - Mnou; vimrsya - promysli si; etat - takto; asesena - dukladne; yatha - jako; icchasi - prejes si; tatha - tak; kuru - cin.

Vyjevil jsem ti zde jeste duvernejsi poznani. Dukladne si je promysli a pak jednej, jak je ti libo.

VYKLAD: Sri Krsna jiz vysvetlil Ardzunovi poznani o brahma-bhuta. Kazdy, kdo se nachazi ve stavu brahma-bhuta, je vesely, nikdy nehorekuje a nikdy po nicem netouzi. Je tomu tak diky jeho duvernemu poznani. Krsna take vyjevil poznani o Naddusi, ktere tez zahrnuje poznani o brahma, avsak je vyssi.

Slova yathecchasi tatha kuru - ,,Muzes jednat, jak je ti libo`` - naznacuji, ze Krsna se nevmesuje do male nezavislosti zive bytosti. V Bhagavadgite Krsna dopodrobna vylozil, jak se clovek muze povznest na vyssi zivotni uroven. Nejlepsi rada, kterou Ardzuna dostal, byla, aby se odevzdal Naddusi ve svem srdci. Spravne rozlisovani se vyznacuje tim, ze clovek jedna podle prikazu Nadduse. To cloveku pomuze byt si vzdy vedom Krsny, coz je nejvyssi dokonalost lidskeho zivota. Ardzuna dostal prikaz k boji primo od Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Odevzdat se Bohu ma byt nejvyssim zajmem kazde zive bytosti. Je to v zajmu Nejvyssiho. Nez se Bohu odevzda, ma kazdy naprostou volnost vse si radne promyslit natolik, nakolik staci jeho inteligence; to je nejlepsi zpusob, jak prijimat pokyny Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Takove instrukce muzeme obdrzet i od Krsnova zastupce - duchovniho ucitele.

SLOKA 64

sarva-guhyatamam bhuyah srnu me paramam vacah
isto 'si me drdham iti tato vaksyami te hitam

sarva-guhya-tamam - nejduvernejsi ze vsech; bhuyah - znovu; srnu - slys; me - ode Mne; paramam - nejvyssi; vacah - pokyny; istah asi - jsi drahy; me - Mne; drdham - velmi; iti - tak; tatah - proto; vaksyami - rikam to; te - k tvemu; hitam - prospechu.

Protoze jsi Muj velice drahy pritel, vyjevim ti Muj nejvyssi pokyn, nejduvernejsi poznani ze vsech. Vyslechni ho ode Mne, nebot je ti ku prospechu.

VYKLAD: Sri Krsna vyjevil Ardzunovi duverne poznani o neosobnim brahma, duvernejsi poznani o Naddusi, jez sidli v srdcich vsech, a nyni mu sdeli nejduvernejsi cast poznani, odevzdani se Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Na konci devate kapitoly Krsna rika: man-manah. ,,Neustale na Mne mysli.`` Stejne nabadani se opakuje i zde, aby se zduraznilo jadro uceni Bhagavadgity. Toto uceni nemohou obycejni lide pochopit, na to musi byt clovek Krsnovi velice drahy a musi byt Krsnovym cistym oddanym. To je nejdulezitejsi pouceni cele vedske literatury. To, co zde Krsna rika, tvori nejpodstatnejsi cast poznani, a vsechny zive bytosti, nejenom Ardzuna, by se tim mely ridit.

SLOKA 65

man-mana bhava mad-bhakto mad-yaji mam namaskuru
mam evaisyasi satyam te pratijane priyo 'si me

mat-manah - mysli na Mne; bhava - stan se; mat-bhaktah - Mym oddanym; mat-yaji - Mym uctivacem; mam - Mne; namaskuru - prokazuj uctu; mam - ke Mne; eva - zajiste; esyasi - prijdes; satyam - pravdive; te - tobe; pratijane - slibuji; priyah - drahy; asi - jsi; me - Mi.

Vzdy na Me mysli a stan se Mym oddanym, uctivej Mne a klan se Mi. Takto bezpochyby prijdes ke Mne. Slibuji ti to, protoze jsi Muj velice drahy pritel.

VYKLAD: Nejduvernejsi casti poznani je to, ze clovek ma byt cistym oddanym Krsny, neustale ma na Neho myslet a pro Neho jednat. Byt nejakym modernim meditatorem nema zadny smysl. Kazdy by si mel uzpusobit zivot tak, aby mohl neustale myslet na Krsnu a aby vsechny jeho ciny mely vzdy neco spolecneho s Krsnou. Kazdodenni zivot bychom si meli zaridit tak, abychom po celych ctyriadvacet hodin nemohli myslet na nic jineho nez na Krsnu. Sri Krsna take slibuje, ze ten, kdo si Ho je takto vedom, se navrati do Jeho sidla a tam muze pobyvat v Jeho spolecnosti tvari v tvar. Krsna tuto nejduvernejsi cast poznani vyjevuje Ardzunovi, protoze Ardzuna je Jeho drahy pritel. Ti, kteri budou nasledovat Ardzunu, se take mohou stat prateli Krsny a dosahnout stejne dokonalosti jako Ardzuna.

Je dulezite, abychom soustredili svou mysl na Krsnu, na chlapce namodrale pleti s prekrasnou tvari a pavimi pery ve vlasech, ktery drzi v rukou fletnu. Popis Krsny muzeme najit v Brahma-sanhite a jinych pismech. Meli bychom upnout svou mysl na puvodni podobu Krsny a nemeli bychom ani pomyslet na jine Panovy podoby. Buh ma mnoho podob, napriklad Visnu, Narajana, Rama a Varaha, ale oddany by mel soustredit svou mysl na tu podobu, ktera stala pred Ardzunou. Soustredeni mysli na Krsnovu podobu tvori nejduvernejsi cast poznani a tato cast poznani byla vyjevena Ardzunovi, protoze byl Krsnovym nejdrazsim pritelem.

SLOKA 66

sarva-dharman parityajya mam ekam saranam vraja
aham tvam sarva-papebhyo moksayisyami ma sucah

sarva-dharman - vsechny druhy nabozenstvi; parityajya - zanech; mam - Mne; ekam - pouze; saranam - odevzdej se; vraja - jit k; aham - Ja; tvam - tebe; sarva - vsechny; papebhyah - od vsech nasledku za hrichy; moksayisyami - oprostim; ma - ne; sucah - obavej se.

Zanech vsech druhu nabozenstvi a odevzdej se jen Mne. Ja te oprostim od vsech nasledku za hrisna jednani. Neboj se.

VYKLAD: Sri Krsna vylicil nejruznejsi druhy poznani zahrnujici nabozenstvi, poznani o nejvyssim brahma, o Naddusi, o ruznych spolecenskych tridach a zivotnich stadiich, o zivotnim stadiu odrikani, o meditaci, o neulpivani a o tom, jak ovladat mysl a smysly. Mnoha zpusoby popsal ruzne nabozenske viry. Nyni, v zaveru Bhagavadgity, radi Ardzunovi, aby zanechal ruznych metod, ktere mu vylicil, a odevzdal se pouze Jemu, coz ho ochrani pred vsemi nasledky za hrisne ciny, a take mu slibil osobni ochranu.

V sedme kapitole bylo receno, ze pouze ten, kdo se zcela oprostil od vsech nasledku za hrisne cinnosti, muze zacit uctivat Krsnu. Z toho by se dalo vyvodit, ze nikdo nemuze zacit uctivat Krsnu, dokud neni oprosten od vsech nasledku za hrisne cinnosti. Na takove pochybnosti zde Krsna rika, ze i clovek, ktery se uplne nezbavil nasledku za hrisne ciny, se jich zbavi automaticky, jakmile se Mu odevzda. K osvobozeni se od nasledku za hrichy neni zapotrebi zadneho zvlastniho usili, pokud bez vahani prijmeme Krsnu jako nejvyssiho spasitele vsech zivych bytosti a s virou a laskou se Mu odevzdame.

Zpusob odevzdani se Krsnovi je popsan v Hari-bhakti-vilase (11.676):

anukulyasya sankalpah pratikulyasya varjanam
raksisyatiti visvaso goptrtve varanam tatha
atma-niksepa-karpanye sad-vidha saranagatih

Podle nauky o oddane sluzbe bychom meli jednoduse prijmout takove nabozenske zasady, ktere nas nakonec dovedou k oddane sluzbe Bohu. Clovek muze vykonavat sve povinnosti podle sveho socialniho postaveni, ale tyto cinnosti ztraceji svou cenu, nevedou-li ho k uvedomovani si Krsny. Vsemu, co nevede k tomuto dokonalemu stavu, je nutno se vyhybat. Meli bychom byt presvedceni o tom, ze nas Krsna ochrani pred vsemi nesnazemi za vsech okolnosti. Nemusime hloubat nad tim, jak udrzet telo a dusi pohromade. O to se postara Krsna. Meli bychom se vzdy povazovat za bezmocne a na Krsnu pohlizet jako na zaklad svych uspechu v zivote. Od necistot hmotneho sveta se oprostime okamzite, jakmile si plne uvedomime Krsnu a oddane a s laskou Mu slouzime. Existuji mnoha nabozenstvi a mnohe ocistovaci procesy, jako napriklad cesta rozvoje poznani, meditace v jogovem mystickem systemu a tak dal. Kdo se vsak odevzda Krsnovi, ten nemusi tyto ocistovaci procesy provadet. Proste odevzdani se Krsnovi nas usetri zbytecne ztraty casu. Muzeme tak ucinit veskery pokrok najednou, a vysvobodit se od vsech nasledku za hrisne cinnosti.

Krasna podoba Krsny je velice pritazliva. Jmenuje se Krsna, protoze je nejpritazlivejsi. Clovek, ktereho pritahuje krasna, vsevedouci a vsemocna podoba Krsny, se muze povazovat za stastneho. Je mnoho ruznych transcendentalistu. Nekteri jsou pritahovani k neosobnimu brahma a jini k Naddusi, ale ten, koho pritahuje osobni podoba Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, a predevsim podoba Krsny, je nejdokonalejsi mezi transcendentalisty. Jinymi slovy, nejduvernejsi casti poznani je oddana sluzba, ktera je s plnym vedomim venovana Krsnovi, a to je podstata cele Bhagavadgity. Karmajogini, empiricti filozofove, mystici i oddani jsou vsichni oznacovani jako transcendentaliste, avsak cisty oddany z nich stoji nejvyse. Velmi vyznamna slova, kterych je zde pouzito, jsou ma sucah neboli ,,neboj se, nevahej, nemej obavy``. Clovek by se mohl citit zmaten z toho, ze se ma vzdat vsech podob nabozenstvi a proste se odevzdat Krsnovi, ale takove obavy jsou zbytecne.

SLOKA 67

idam te natapaskaya nabhaktaya kadacana
na casusrusave vacyam na ca mam yo 'bhyasuyati

idam - toto; te - ty; na - nikdy; atapaskaya - kdo se nepodrizuje odrikani; na - nikdy; abhaktaya - kdo neni oddany; kadacana - nikdy; na - nikdy; ca - take; asusrusave - tomu, kdo oddane neslouzi; vacyam - rici; na - nikdy; ca - take; mam - Mi; yah - kdo; abhyasuyati - zavidi.

Toto duverne poznani by nikdy nemelo byt vysvetlovano tem, kteri se nepodrizuji odrikani, kteri nejsou oddani nebo nejsou zapojeni do oddane sluzby, a ani tem, kteri Mi zavidi.

VYKLAD: Lidem, kteri nekonaji zbozna pokani, kteri se nikdy nepokusili oddane slouzit Krsnovi, kteri se nikdy nesnazili potesit cisteho oddaneho, a zvlaste tem, kteri povazuji Krsnu za historickou osobnost nebo Mu zavidi Jeho slavu, takovym by se tato nejduvernejsi cast poznani nemela sdelovat. Nekdy se muze stat, ze demonsti lide, kteri Krsnovi zavidi, Ho uctivaji ruznymi zpusoby a vykladaji Bhagavadgitu, aby si tim vydelali na zivobyti. Kdo si vsak doopravdy preje pochopit Krsnu, ten se musi takovym vykladum Bhagavadgity vyhybat. Bhagavadgita nemuze byt ve skutecnosti pochopena smyslnymi lidmi. I clovek, ktery se nehoni za smyslovymi pozitky a prisne dodrzuje zasady predepsane ve Vedach, nemuze pochopit Krsnu, neni-li Mu oddan. A ani clovek, ktery se za oddaneho vydava, Krsnu nepochopi, neoddava-li se cinnostem urcenym pro poteseni Krsny. Je mnoho takovych, kteri Krsnovi zavidi, protoze v Bhagavadgite prohlasuje, ze je Nejvyssi, ze se Mu nikdo nevyrovna a ze nikdo neni vetsi nez On. Takovym zavistivym lidem se nema Bhagavadgita vysvetlovat, protoze ji stejne nemohou pochopit. Neverici nejsou schopni porozumet Bhagavadgite a Krsnovi. Nikdo by se nemel pokouset komentovat Bhagavadgitu, pokud nepochopil Krsnu s pomoci cisteho oddaneho.

SLOKA 68

ya idam paramam guhyam mad-bhaktesv abhidhasyati
bhaktim mayi param krtva mam evaisyaty asamsayah

yah - kazdy, kdo; idam - toto; paramam - nanejvys; guhyam - duverne tajemstvi; mat - Moje; bhaktesu - mezi oddanymi; abhidhasyati - vysvetluje; bhaktim - oddana sluzba; mayi - Mne; param - transcendentalni; krtva - ucinit; mam - Mne; eva - zajiste; esyati - prijde; asamsayah - nepochybne.

Tomu, kdo toto nejvyssi tajemstvi vysvetluje oddanym, je zarucena cista oddana sluzba a nakonec bezpochyby dospeje ke Mne.

VYKLAD: Vseobecne se doporucuje, abychom nauku Bhagavadgity probirali jen mezi oddanymi, protoze neoddani nepochopi ani Krsnu, ani Bhagavadgitu. Ten, kdo neprijima Krsnu takoveho, jaky je, a kdo neprijima Bhagavadgitu takovou, jaka je, by se nemel pokouset o vyklad Bhagavadgity podle vlastnich rozmaru, a dopoustet se tim prestupku. Bhagavadgita se ma vysvetlovat tem, kdo jsou pripraveni prijmout Krsnu jako Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Bhagavadgita je urcena pouze oddanym, a nikoliv intelektualnim spekulantum. Ten vsak, kdo se uprimne snazi podat Bhagavadgitu takovou, jaka je, pokroci v oddane cinnosti a dospeje do stadia ciste oddanosti. Diky takove ciste oddanosti se nepochybne vrati zpatky domu, zpatky k Bohu.

SLOKA 69

na ca tasman manusyesu kascin me priya-krttamah
bhavita na ca me tasmad anyah priyataro bhuvi

na - nikdy; ca - a; tasmat - nez on; manusyesu - mezi lidmi; kascit - nikdo; me - Mi; priya-krt-tamah - drazsi; bhavita - bude; na - ne; ca - a; me - Mne; tasmat - nez on; anyah - jiny; priya-tarah - drazsi; bhuvi - na tomto svete.

Na tomto svete neni zadneho sluzebnika, ktery by Mi byl drazsi nez on, a ani Mi nikdo nikdy drazsi nebude.

SLOKA 70

adhyesyate ca ya imam dharmyam samvadam avayoh
jnana-yajnena tenaham istah syam iti me matih

adhyesyate - bude studovat; ca - take; yah - on; imam - toto; dharmyam - posvatne; samvadam - rozmlouvani; avayoh - nase; jnana - poznani; yajnena - obeti; tena - jim; aham - Ja; istah - uctivan; syam - budu; iti - tak; me - Muj; matih - nazor.

A prohlasuji, ze ten, kdo studuje tuto nasi posvatnou rozmluvu, Me uctiva inteligenci.

SLOKA 71

sraddhavan anasuyas ca srnuyad api yo narah
so 'pi muktah subhal lokan prapnuyat punya-karmanam

sraddha-van - verici; anasuyah - bez zavisti; ca - a; srnuyat - nasloucha; api - zajiste; yah - kdokoliv; narah - clovek; sah - on; api - take; muktah - bude osvobozen; subhan - priznive; lokan - planety; prapnuyat - dosahne; punya-karmanam - zboznych.

A ten, kdo nasloucha s virou a bez zavisti, bude osvobozen od hrisnych nasledku a dosahne vyssich planet, kde sidli zbozni.

VYKLAD: V sedesatem sedmem versi teto kapitoly Krsna vyslovne zakazal vykladat Bhagavadgitu tem, kteri k Nemu chovaji nenavist. Jinymi slovy, Bhagavadgita je urcena jen pro oddane. Nekdy se stane, ze oddany ma prednasku pro verejnost, kde nelze ocekavat, ze vsichni posluchaci jsou oddanymi. Proc tedy Krsnuv oddany dava takove prednasky? Zde se vysvetluje, ze i kdyz vsichni nejsou oddanymi, je mnoho tech, kteri nechovaji ke Krsnovi zavist. Veri v Neho jako v Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Jestlize pak takovi lide slysi vypravet cisteho oddaneho o Krsnovi, vysledkem toho je, ze se okamzite oprosti od vsech nasledku za hrisne cinnosti a posleze dospeji na planety, kde prebyvaji zbozni lide. Proto i clovek, ktery se nesnazi byt cistym oddanym, muze ziskat vysledky zboznych cinu pouhym naslouchanim Bhagavadgite. Tak cisti oddani Pana umoznuji vsem osvobodit se od hrisnych nasledku a stat se take oddanymi.

Lide, kteri se oprostili od nasledku za hrisna jednani a jsou spravedlivi a cestni, se obvykle snadno zapoji do uvedomovani si Krsny. V teto souvislosti jsou slova punya-karmanam velice vyznamna. Poukazuji na konani velkych obeti, jako napriklad asvamedha-yajna, o kterych se zminuje vedska literatura. Ti, kteri konaji oddanou sluzbu poctive, ale nejsou zcela cisti, mohou dospet na Polarku neboli Dhruvaloku, kde vladne velky oddany Pana, Dhruva Maharadza.

SLOKA 72

kaccid etac chrutam partha tvayaikagrena cetasa
kaccid ajnana-sammohah pranastas te dhananjaya

kaccit - zdali; etat - to; srutam - vyslechl; partha - o synu Prthy; tvaya - ty; eka-agrena - se soustredenou; cetasa - mysli; kaccit - zdali; ajnana - nevedomost; sammohah - iluze; pranastah - rozptylena; te - tva; dhananjaya - o dobyvateli bohatstvi, Ardzuno.

O synu Prthy, dobyvateli bohatstvi, vyslechl jsi vse se soustredenou mysli? Rozptylila se jiz tva nevedomost a iluze?

VYKLAD: Sri Krsna jednal jako Ardzunuv duchovni ucitel, a proto se take Ardzuny zeptal, jestli pochopil celou Bhagavadgitu z prave perspektivy. Kdyby ji neporozumel, Krsna byl ochoten znovu vylozit kteroukoliv otazku, a v pripade potreby i celou Bhagavadgitu. Ve skutecnosti vsak ten, kdo vyslechne Bhagavadgitu od praveho duchovniho ucitele, jako je Krsna, nebo od Jeho predstavitele, zjisti, ze vsechna jeho nevedomost se rozptylila. Bhagavadgita neni obycejna kniha napsana basnikem ci romanopiscem; byla prednesena Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Kdokoliv, komu se postesti vyslechnout toto uceni od Krsny nebo od Jeho praveho duchovniho zastupce, si muze byt jist, ze dosahne vysvobozeni a vymani se z temnoty nevedomosti.

SLOKA 73

arjuna uvaca
nasto mohah smrtir labdha tvat-prasadan mayacyuta
sthito 'smi gata-sandehah karisye vacanam tava

arjunah uvaca - Ardzuna pravil; nastah - rozptylena; mohah - iluze; smrtih - pamet; labdha - nabyl; tvat-prasadat - Tvou milosti; maya - ma; acyuta - o neomylny Krsno; sthitah - stojici; asmi - jsem; gata - odstraneny; sandehah - vsechny pochybnosti; karisye - budu konat; vacanam - pokyny; tava - Tve.

Ardzuna pravil: Muj mily Krsno, Tvou milosti se nyni rozptylila ma iluze a opet jsem nabyl pameti. O neomylny, zbavil jsi me vsech pochybnosti a stojim zde pripraven jednat podle Tvych pokynu.

VYKLAD: Prirozenym postavenim zive bytosti je jednat podle pokynu Nejvyssiho Pana jako zde Ardzuna. Ziva bytost je stvorena k cviceni se v sebekazni. Sri Caitanja Mahaprabhu rekl, ze skutecnym postavenim zive bytosti je vecne slouzit Nejvyssimu Panu. Kdyz na to ziva bytost zapomene, stane se zavislou na hmotne prirode, ale zacne-li opet slouzit Nejvyssimu Panu, stane se osvobozenym sluzebnikem. Prirozenym postavenim zive bytosti je tedy slouzit; bud slouzi hmotne iluzorni energii, anebo slouzi Nejvyssimu Panu. Za normalniho stavu slouzi Nejvyssimu Panu, ale jestlize si zvoli slouzit vnejsi iluzorni energii, je ji spoutana. V tomto hmotnem svete slouzi ziva bytost pod vlivem iluze. Je spoutana chticem a zadosti, a presto se povazuje za pana sveta. Tomu se rika iluze. Kdyz se clovek vysvobodi a jeho iluze je odstranena, dobrovolne se odevzda Nejvyssimu, aby mohl jednat podle Jeho prani. Posledni iluzi, posledni leckou iluzorni energie, je predstava, ze ziva bytost je Buh. Mysli si, ze uz neni podminena, nybrz ze je Buh. Je tak neinteligentni, ze ani nechape, ze kdyby byla Bohem, nemohla by mit pochybnosti. Nad tim se nezamysli. To je tedy posledni nastraha hmotne energie. Dostat se z vlivu iluzorni energie ve skutecnosti znamena, ze clovek chape, kdo je Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, a souhlasi s jednanim podle Jeho pokynu. V tomto versi je velmi dulezite slovo mohah, ktere se vztahuje na neco, co je opakem poznani. Prave poznani ve skutecnosti znamena, ze clovek rozumi, ze kazda ziva bytost je vecnym sluzebnikem Pana. Avsak misto toho, aby se povazovala za Panova sluzebnika, mysli si, ze je vladcem sveta, ponevadz touzi vladnout hmotne prirode. To je jeji iluze. Tato iluze se da prekonat milosti Pana nebo Jeho cisteho oddaneho. Jakmile se tato iluze rozplyne, clovek je ochoten s oddanosti slouzit Nejvyssimu Panu.

Uvedomovat si Krsnu znamena jednat podle Krsnovych pokynu. Podminena duse, ktera je poblouzena vnejsi energii neboli hmotou, nevi, ze Sri Krsna je Panem poznani a vlastnikem vseho. Svym oddanym muze dat cokoliv se Mu zachce; je pritelem vsech, ale obzvlaste nakloneny je svym oddanym. Je Panem hmotne prirody a vsech zivych bytosti. Ovlada i nevycerpatelny cas a je vlastnikem nezmernych sil a vznesenych atributu. Svrchovany Pan se svemu oddanemu muze dokonce i odevzdat. Kdo Ho nezna, je v poutech hmoty a nestane se z neho sluzebnik Bozi, nybrz sluzebnik hmotne energie. Pote, co Ardzuna vyslechl Bhagavadgitu od Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, zbavil se ihned vsi iluze. Pochopil, ze Krsna neni jen jeho pritel, ale i Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Porozumel Mu takovemu, jaky je. Studovat Bhagavadgitu tedy znamena pochopit Krsnu takoveho, jaky je. Ma-li clovek dokonale poznani, pak se prirozene odevzda Krsnovi. Kdyz Ardzuna pochopil, ze Krsna mel v planu zmensit nadbytek nezadouciho obyvatelstva, prijal Jeho pokyny a bojoval podle Jeho prani. Znovu pozvedl sve zbrane, luk a sipy, aby bojoval na prikaz Nejvyssi Osobnosti Bozstvi.

SLOKA 74

sanjaya uvaca
ity aham vasudevasya parthasya ca mahatmanah
samvadam imam asrausam adbhutam roma-harsanam

sanjayah uvaca - Sandzaja pravil; iti - takto; aham - ja; vasudevasya - Krsny; parthasya - Ardzuny; ca - take; maha-atmanah - dvou velkych dusi; samvadam - rozmluvu; imam - tuto; asrausam - vyslechl jsem; adbhutam - obdivuhodnou; roma-harsanam - vstavaji vlasy na hlave.

Sandzaja pravil: Takto jsem vyslechl rozmluvu dvou velkych dusi, Krsny a Ardzuny. A toto poselstvi je tak uzasne, ze mi z toho vstavaji vlasy na hlave.

VYKLAD: Na zacatku Bhagavadgity se Dhrtarastra zeptal sveho tajemnika Sandzaji: ,,Co se stalo na Kuruovskem bitevnim poli?`` Cela rozmluva mezi Krsnou a Ardzunou byla prenesena do Sandzajova srdce pozehnanim jeho duchovniho ucitele Vjasadevy. Sandzaja pak Dhrtarastrovi vylicil, co se delo na bitevnim poli. Rozmluva byla uzasna, ponevadz nikdy predtim k tak vyznamnemu rozhovoru mezi tak velkymi dusemi nedoslo a nikdy uz take nedojde. Je to uzasne, protoze Nejvyssi Pan vypravel Ardzunovi, zive bytosti, o sobe a o svych energiich. Budeme-li nasledovat prikladu velkych oddanych, jako byl napriklad Ardzuna, porozumime, kdo je Krsna, a nas zivot bude stastny a uspesny. Sandzaja si to uvedomil, a proto zacal tuto vznesenou rozmluvu vypravovat Dhrtarastrovi. Na zaver doda, ze vitezstvi je tam, kde se nachazi Krsna a Ardzuna.

SLOKA 75

vyasa-prasadac chrutavan etad guhyam aham param
yogam yogesvarat krsnat saksat kathayatah svayam

vyasa-prasadat - z Vjasovy milosti; srutavan - vyslechl jsem; etat - toto; guhyam - duverne; aham - ja; param - nejvyssi; yogam - o mystice; yoga-isvarat - od Pana mystiky; krsnat - Krsny; saksat - primo; kathayatah - mluvit; svayam - osobne.

Vjasovou milosti jsem vyslechl tuto nejduvernejsi rozmluvu o joze primo od Pana veskere mystiky, Krsny, kdyz osobne promlouval k Ardzunovi.

VYKLAD: Vjasa byl Sandzajuv duchovni ucitel a Sandzaja sam priznava, ze dosel poznani o Nejvyssi Osobnosti Bozstvi Vjasovou milosti. To znamena, ze Krsnu nemuzeme pochopit primo, nybrz prostrednictvim duchovniho ucitele. Duchovni ucitel pusobi jako zprostredkujici cinitel, avsak zazitek zustava primy. To je tajemstvi ucednicke posloupnosti. Je-li duchovni ucitel pravy, muzeme Bhagavadgitu vyslechnout prave tak primo jako Ardzuna.

Na celem svete je mnoho mystiku a joginu, ale Krsna je Panem vsech jogovych systemu. Jeho pokyn je primo vyjadren v Bhagavadgite: ,,Odevzdej se Mi``. Kdo takto ucini, ten je nejvyssim joginem. To se potvrzuje v poslednim versi seste kapitoly (yoginam api sarvesam). Vjasadeva je ucednikem Narady a Narada je primy ucednik Krsny, proto je Vjasadeva prave tak pravym oddanym jako Ardzuna, nebot nalezi k posloupnosti duchovnich ucitelu. Jako primy ucednik Vjasuv mohl Sandzaja videt a slyset Krsnu primo, nebot jeho smysly byly Vjasovou milosti ocisteny. Kdo slysi Krsnu primo, ten muze pochopit toto duverne poznani. Ten, kdo neni spojen s posloupnosti duchovnich ucitelu, nemuze slyset Krsnu primo, a proto je jeho poznani nedokonale, alespon pokud jde o pochopeni Bhagavadgity.

V Bhagavadgite jsou vysvetleny tyto jogove systemy: karmajoga, dznanajoga a bhaktijoga. Krsna je Panem vsech techto procesu. Ardzuna mel stesti, ze mohl slyset hovorit Krsnu primo, a stejne tak i Sandzaja mohl slyset Krsnu primo, a to diky Vjasove milosti. Ve skutecnosti neni zadny rozdil mezi poslouchanim Krsny primo a poslouchanim Krsny prostrednictvim duchovniho ucitele, jako napriklad Vjasy. Duchovni ucitel je take Vjasadevovym predstavitelem, a tak podle vedskeho zvyku poradaji ucednici na ucitelovy narozeniny slavnost zvanou Vjasa-pudza.

SLOKA 76

rajan samsmrtya samsmrtya samvadam imam adbhutam
kesavarjunayoh punyam hrsyami ca muhur muhuh

rajan - o krali; samsmrtya - pripominam si; samsmrtya - pripominam si; samvadam - rozmluvu; imam - tuto; adbhutam - uzasnou; kesava - Sri Krsny; arjunayoh - a Ardzuny; punyam - posvatnou; hrsyami - raduji se; ca - take; muhuh muhuh - znovu a znovu.

O krali, kdykoliv si pripominam tuto uzasnou a posvatnou rozmluvu mezi Krsnou a Ardzunou, stale se znovu a znovu zachvivam radosti.

VYKLAD: Poznani Bhagavadgity je tak transcendentalni, ze clovek, ktery se obeznami s predmetem Krsnovy a Ardzunovy rozmluvy, se stane spravedlivym a na jejich rozmluvu nikdy nezapomene. Takova je transcendentalni povaha duchovniho zivota. Jinymi slovy, kdo slysi Bhagavadgitu z praveho zdroje, primo od Krsny, stane se plne si vedomym Krsny. Vysledkem takoveho vedomi je, ze se stane osvicenym, s nadsenim se tesi ze zivota, a to nikoliv prechodne, nybrz v kazde chvili.

SLOKA 77

tac ca samsmrtya samsmrtya rupam aty-adbhutam hareh
vismayo me mahan rajan hrsyami ca punah punah

tat - onu; ca - take; samsmrtya - vzpomenu; samsmrtya -vzpomenu; rupam - podobu; ati - velice; adbhutam - uzasnou; hareh - Sri Krsny; vismayah - uzas; me - muj; mahan - velky; rajan - o krali; hrsyami - raduji se; ca - take; punah punah - znovu a znovu.

O krali, kdykoliv si vzpomenu na ohromujici podobu Sri Krsny, zmocni se me jeste vetsi uzas a znovu a znovu se raduji.

VYKLAD: Zda se, ze Sandzaja mohl diky Vjasove milosti spatrit i vesmirnou podobu, kterou Krsna ukazal Ardzunovi. Jak jiz bylo receno, Krsna nikdy drive takovou podobu neukazal. Byla vyjevena pouze Ardzunovi, avsak i tak ji mohlo spatrit nekolik velkych oddanych, a Vjasa byl jednim z nich. Je jednim z nejvetsich Krsnovych oddanych a je pokladan za zplnomocnenou inkarnaci Krsny. Vjasa umoznil spatrit tuto podobu svemu ucedniku Sandzajovi, ktery si nyni tuto uzasnou podobu vybavuje, cimz proziva opakovanou radost.

SLOKA 78

yatra yogesvarah krsno yatra partho dhanur-dharah
tatra srir vijayo bhutir dhruva nitir matir mama

yatra - kde; yoga-isvarah - Pan mystiky; krsnah - Krsna; yatra - kde; parthah - syn Prthy; dhanuh-dharah - lucistnik; tatra - tam; srih - hojnost; vijayah - vitezstvi; bhutih - neobycejna moc; dhruva - zajiste; nitih - mravnost; matih mama - me mineni.

Kde je Krsna, Pan mystiky, a kde je vzneseny lucistnik Ardzuna, tam je take zajiste bohatstvi, vitezstvi, neobycejna moc a mravnost. To je muj nazor.

VYKLAD: Bhagavadgita zacina Dhrtarastrovymi dotazy. Doufal, ze jeho synove, kteri meli na pomoc mocne valecniky jako Bhismu, Dronu a Karnu v boji zvitezi, a ptal se sveho tajemnika Sandzaji, co se na bitevnim poli deje. Sandzaja vylicil situaci na bitevnim poli a rekl: ,,Krali, doufas ve vitezstvi, ale ja jsem toho nazoru, ze vitezstvi je na strane tech, kde je Krsna a Ardzuna.`` Timto mu primo potvrdil, ze by nemel ocekavat vitezstvi svych lidi. Bylo jiste, ze vitezstvi bude na strane Ardzuny, ponevadz tam byl Krsna. Sri Krsna vlastni vsechny vznesene atributy a jednim z nich je schopnost odrikat si. Krsna ji ukazal take tim, ze prijal postaveni Ardzunova vozataje. Existuje mnoho prikladu, kdy Krsna predvedl svou schopnost odrikat si, nebot je Panem odrikani.

Boj se ve skutecnosti odehraval mezi Durjodhanou a Judhisthirou a Ardzuna bojoval na strane sveho starsiho bratra Judhisthiry, jehoz vitezstvi bylo jiste, nebot Krsna i Ardzuna stali na jeho strane. V bitve se melo rozhodnout, kdo bude vladnout svetu, a Sandzaja predpovedel, ze vladu dostane Judhisthira. Predpovedel take, ze Judhisthirova vlada bude po vitezstvi na tomto bitevnim poli vzkvetat vice a vice, protoze nebyl jen zbozny a spravedlivy, ale i prisny v mravech. Za cely svuj zivot nevyrkl lez.

Je mnoho neinteligentnich lidi, kteri nepovazuji Bhagavadgitu za nic jineho nez za rozmluvu dvou pratel, kteri na bitevnim poli rozmlouvaji o nejruznejsich vecech. Takova kniha by vsak nemohla byt povazovana za svate pismo. Nekteri zase namitaji, ze Krsna povzbuzoval Ardzunu k boji, coz povazuji za nemoralni. Pravy stav veci vsak jasne vychazi najevo: Bhagavadgita je nejvyssi nauka o mravnosti. Ve tricatem ctvrtem versi devate kapitoly je uveden nejvyssi mravni princip: man mana bhava mad-bhaktah. Clovek se musi stat oddanym Krsny. Podstatou vsech nabozenskych uceni je odevzdat se Krsnovi, coz je v Bhagavadgite vyjadreno takto: sarva-dharman parityajya mam ekam saranam vraja (Bg. 18.66). Pokyny Bhagavadgity vytycuji nejvyssi zasady nabozenstvi a mravnosti. Jine duchovni cesty jsou snad ocistne a snad i vedou ke stejnemu cili, ale zaverecny pokyn Bhagavadgity je posledni slovo o moralce a nabozenstvi: ,,Odevzdej se Krsnovi!`` To je konecny nazor osmnacte kapitoly.

Z Bhagavadgity muzeme vyrozumet, ze meditace a filozoficke premitani jsou cesty vedouci k seberealizaci, avsak nejvyssi dokonalost zustava v odevzdani se Krsnovi. To je jadro uceni Bhagavadgity. Usmernujici zasady pro prislusna obdobi zivota a nabozenske cinnosti mohou byt duvernou cestou k poznani, ale trebaze jsou nabozenske ritualy duverne, meditace a pestovani poznani jsou duvernejsi. Nejduvernejsi instrukce je ta, ktera nas pobizi, abychom se odevzdali Krsnovi, oddane Mu slouzili a byli si Ho vedomi. To je esence osmnacte kapitoly.

Z Bhagavadgity je jasne, ze Nejvyssi Absolutni Pravda je Nejvyssi Osobnost Bozstvi, Sri Krsna. Absolutni Pravda se realizuje ve trech aspektech: neosobni brahma, lokalizovana Paramatma a Nejvyssi Osobnost Bozstvi, Sri Krsna. Dokonale poznani Absolutni Pravdy znamena dokonale poznani Krsny, ktere zahrnuje i vsechny ostatni aspekty poznani. Krsna je transcendentalni, nebot se vzdy nachazi ve sve vecne vnitrni energii. Zive bytosti se projevuji Jeho energiemi a deli se na dve skupiny - vecne podminene a vecne vysvobozene. Je jich nespocetne mnozstvi a jsou povazovany za zakladni castecky Krsny. Hmotna energie se projevuje ve ctyriadvaceti kategoriich. Hmotny svet je ovlivnen vecnym casem a je stvoren a znicen vnejsi energii. Projeveni hmotneho sveta prochazi neustale stavy, kdy je viditelne a neviditelne.

V Bhagavadgite se hovori o peti zakladnich predmetech: o Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, hmotne prirode, zivych bytostech, vecnem case a mnoha ruznych cinnostech. To vse je zavisle na Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, Krsnovi. Dosel-li clovek k pochopeni Krsny, pak jeho poznani zahrnuje take poznani o neosobnim brahma, lokalizovane Paramatme a vsech ostatnich transcendentalnich aspektech Absolutni Pravdy. Na prvni pohled se muze zdat, ze Nejvyssi Osobnost Bozstvi, ziva bytost, hmotna priroda a cas se od sebe lisi, ale ve skutecnosti se od Nejvyssiho nic nelisi. Presto vsechno se Nejvyssi Pan vzdy lisi od vseho ostatniho. To je filozofie Sri Caitanji Mahaprabhua o nepochopitelne jednotnosti a odlisnosti (acintya bhedabheda tattva), ktera zahrnuje dokonale poznani Absolutni Pravdy.

Ziva bytost je ve svem puvodnim postaveni cista duse, nepatrna castecka Nejvyssi Duse. Krsna muze byt prirovnan ke slunci a zive bytosti ke slunecni zari. Zive bytosti nalezi do Panovy okrajove energie, coz znamena, ze se mohou spojit bud s hmotnou, nebo s duchovni energii. Jinymi slovy, ziva bytost je umistena mezi dvema Panovymi energiemi, a protoze nalezi do vyssi duchovni energie Pana, ma castecnou nezavislost. Pouzije-li sve nezavislosti spravne, dostane se pod prime vedeni Krsny, a tak dosahne sveho prirozeneho postaveni v energii prinasejici radost.

 

Takto konci Bhaktivedantovy vyklady k osmnacte kapitole Srimad Bhagavadgity, ktera se nazyva ,,Zaver - dokonalost odrikani``.