Bhagavadgítá XVIII-2 - Závěr - dokonalost odříkání
SLOKA 21
prthaktvena tu yaj jnanam nana-bhavan prthag-vidhan
vetti sarvesu bhutesu taj jnanam viddhi rajasam
prthaktvena - na zaklade deleni; tu - ale; yat - ktere; jnanam - poznani; nana-bhavan - rozlicna byti; prthak-vidhan - ruzna; vetti - kdo vi; sarvesu - ve vsech; bhutesu - zivych bytostech; tat - to; jnanam - poznani; viddhi - vez; rajasam - v kvalite vasne.
Poznani, se kterym clovek vidi ruzne druhy zivych bytosti zijicich v ruznych telech, je poznani v kvalite vasne.
VYKLAD: Predstava, ze ziva bytost je s telem totozna a ze vedomi zanikne se zanikem tela, je pripisovana poznani v kvalite vasne. Podle tohoto poznani by rozdil mezi tely spocival v tom, ze kazde vyvinulo jine vedomi, ale duse, z niz vedomi pochazi, neexistuje. Telo je totozne s dusi a bez tela zadna duse neexistuje. Podle takoveho poznani je vedomi docasne. Podle jineho nazoru zadne individualni duse neexistuji, ale existuje jedna vsepronikajici duse, ktera ma dokonale poznani, zatimco telo je pouze projevenim docasne nevedomosti. Anebo ze vne tela neexistuje individualni nebo Nejvyssi Duse. Vsechna tato pojeti jsou povazovana za vyplody kvality vasne.
SLOKA 22
yat tu krtsna-vad ekasmin karye saktam ahaitukam
atattvartha-vad alpam ca tat tamasam udahrtam
yat - ktere; tu - ale; krtsna-vat - jako vsechno; ekasmin - v jednom; karye - cinnost; saktam - ulpivat; ahaitukam - bez priciny; atattva-artha-vat - bez poznani prave podstaty; alpam - velice nicotne; ca - a; tat - to; tamasam - v kvalite temnoty; udahrtam - pravi se.
A poznani, ktere cloveka pouta k jedinemu druhu cinnosti, jako by to bylo vsechno, ktere je nicotne a bez znalosti pravdy, je povazovano za poznani v kvalite temnoty.
VYKLAD: ,,Poznani`` bezneho cloveka je vzdy v kvalite temnoty neboli nevedomosti, nebot kazda podminena bytost se v teto kvalite nevedomosti rodi. Proto musime pestovat poznani tak, ze se obratime na prave autority, tedy na duchovniho ucitele a zjevena pisma. Poznani tech, kteri takto necini, zustane omezeno na telo. Pro takove lidi jsou penize Bohem a poznani znamena uspokojeni telesnych pozadavku. Jejich poznani nema naprosto nic spolecneho s Absolutni Pravdou. Nachazeji se vicemene na urovni zvirat - jak se najist, vyspat, branit a jak se parit. O takovem poznani se zde rika, ze patri do kvality temnoty. Souhrnem lze rici, ze poznani o dusi nad telesnou urovni se pripisuje kvalite dobra, zatimco poznani davajici podnet k mnoha teoriim a naukam zakladajicim se na svetske logice a mentalni spekulaci nalezi do kvality vasne a konecne poznani, ktere se zabyva jen pohodlim tela, nalezi do kvality nevedomosti.
SLOKA 23
niyatam sanga-rahitam araga-dvesatah krtam
aphala-prepsuna karma yat tat sattvikam ucyate
niyatam - podle predpisu; sanga-rahitam - bez ulpivani; araga-dvesatah - bez lasky nebo nenavisti; krtam - konan; aphala-prepsuna - bez zadosti po plodech; karma - cin; yat - ktery; tat - to; sattvikam - v kvalite dobra; ucyate - pravi se.
O cinu konanem podle pokynu, bez ulpivani, lasky a nenavisti a bez touhy po plodech se pravi, ze nalezi kvalite dobra.
VYKLAD: Povinnosti, ktere se vykonavaji podle zasad pisem pro spolecenske tridy a udobi zivota, bez ulpivani ci vlastnickych naroku, a tudiz take bez lasky a nenavisti, ktere jsou konany s mysli uprenou na Krsnu, k uspokojeni Nejvyssiho Pana a ktere nemaji zadny sobecky motiv, takove cinnosti nalezi do kvality dobra.
SLOKA 24
yat tu kamepsuna karma sahankarena va punah
kriyate bahulayasam tad rajasam udahrtam
yat - ktery; tu - ale; kama-ipsuna - se zadosti po plodech; karma - cin; sa-ahankarena - s egem; va - nebo; punah - znovu; kriyate - konan; bahula-ayasam - s velkym usilim; tat - ten; rajasam - v kvalite vasne; udahrtam - pravi se.
Avsak cin, ktery je s velkym usilim konan clovekem, touzicim ukojit sve zadosti a motivovan falesnym egem, je cinem v kvalite vasne.
SLOKA 25
anubandham ksayam himsam anapeksya ca paurusam
mohad arabhyate karma yat tat tamasam ucyate
anubandham - budouci pripoutanost; ksayam - zniceni; himsam - a utrpeni druhym; anapeksya - bez ohledu na nasledky; ca - take; paurusam - samoliby; mohat - z iluze; arabhyate - zacal; karma - cin; yat - ktery; tat - ten; tamasam - v kvalite nevedomosti; ucyate - pravi se.
A cin konany z poblouzeni, bez ohledu na pokyny pisem, bez ohledu na nasledky nebo na budouci pripoutanost, zpusobujici ujmu druhym, je povazovan za cin v kvalite nevedomosti.
VYKLAD: Clovek je za sve ciny zodpovedny nejen statu, ale i zplnomocnencum Nejvyssiho Pana, takzvanym Jamadutum. Nezodpovedna cinnost je niciva, nebot odporuje predepsanym zasadam pisem. Takova cinnost se casto vyznacuje nasilim a zpusobuje utrpeni jinym zivym tvorum. Pohnutkou k takovemu nezodpovednemu jednani je vlastni zkusenost. Tomu se rika iluze. Takova iluzorni cinnost je vyplodem kvality nevedomosti.
SLOKA 26
mukta-sango 'naham-vadi dhrty-utsaha-samanvitah
siddhy-asiddhyor nirvikarah karta sattvika ucyate
mukta-sangah - osvobozen od styku s veskerou hmotnou spolecnosti; anaham-vadi - bez falesneho ega; dhrti - s velkym odhodlanim; utsaha - a velkym nadsenim; samanvitah - zpusobily; siddhi - v dokonalosti; asiddhyoh - nezdar; nirvikarah - beze zmeny; karta - konatel; sattvikah - v kvalite dobra; ucyate - pravi se.
Ten, kdo vykonava svou povinnost oprosten od styku s kvalitami hmotne prirody, prost falesneho ega, s nadsenim a rozhodnosti a nedotkne se ho uspech ci neuspech, se nachazi v kvalite dobra.
VYKLAD: Clovek, ktery si je vedom Krsny, je vzdy transcendentalni vuci kvalitam hmotne prirody. Vykonava sverene povinnosti, avsak neocekava za to zadne plody, ponevadz je oprosten od falesneho ega a pychy. Presto je vzdy zaujat praci az do jejiho ukonceni a pripadne nesnaze ho neznepokojuji a neubiraji mu na nadseni. Nedotkne se ho ani uspech, ani nezdar a stesti i nestesti prijima stejne. Takovy konatel se nachazi v kvalite dobra.
SLOKA 27
ragi karma-phala-prepsur lubdho himsatmako 'sucih
harsa-sokanvitah karta rajasah parikirtitah
ragi - velice ulpivajici; karma-phala - na plodech cinu; prepsuh - touzici; lubdhah - lacny; himsa-atmakah - vzdy zavistivy; asucih - necisty; harsa-soka-anvitah - podlehajici radosti a zarmutku; karta - takovy konatel; rajasah - v kvalite vasne; parikirtitah - prohlasuje se.
O konateli, ktery ulpiva na praci i plodech svych cinu, a ktery touzi po jejich uzivani, ktery je chamtivy, zavistivy, necisty a podleha radosti a zarmutku, se pravi, ze se nachazi v kvalite vasne.
VYKLAD: Clovek prilis ulpiva na urcite praci nebo na jejich plodech, protoze je velice materialisticky a silne ho pouta domaci krb, zena a deti. Takovy clovek ve svem zivote netouzi pokrocit vyse. Jedine, co ho zajima, je jak si zajistit co mozna nejvetsi hmotne pohodli. Obycejne byva velice chamtivy a je presvedcen, ze vse, ceho dosahl, je trvale a nikdy o to nemuze prijit. Takovy clovek zavidi druhym a pro smyslovy pozitek je schopen vykonat i cokoliv spatneho. Proto je necisty a nezajima ho, vydela-li penize cestnym, nebo necestnym zpusobem. Pokud ma uspech v praci, je rozjaren a pri nezdaru je nestastny. Takovy clovek se nachazi v kvalite vasne.
SLOKA 28
ayuktah prakrtah stabdhah satho naiskrtiko 'lasah
visadi dirgha-sutri ca karta tamasa ucyate
ayuktah - bez odkazani na pokyny pisem; prakrtah - materialisticky; stabdhah - tvrdohlavy; sathah - podvodny; naiskrtikah - urazi druhe; alasah - lenivy; visadi - mrzuty; dirgha-sutri - liknavy; ca - take; karta - konatel; tamasah - v kvalite nevedomosti; ucyate - pravi se.
O konateli, ktery vzdy jedna proti prikazum pisem, ktery je materialisticky, tvrdohlavy, podvodny, lenivy, casto urazi druhe, vzdy mrzuty a liknavy, se pravi, ze se nachazi v kvalite nevedomosti.
VYKLAD: V pismech nalezneme pokyny k cinum, ktere se maji vykonavat a ktere ne. Kdo se temito zasadami neridi, kona ciny, ktere se vykonavat nemaji, a takovi lide jsou vseobecne materialisticti. Jednaji podle kvalit prirody, a nikoliv podle pokynu pisem. Nejsou prilis jemni a obycejne byvaji velice uskocni a dovedni v urazeni druhych. Jsou velice lenivi a svou povinnost nikdy nekonaji radne; radeji ji odlozi na jindy. Proto jsou vzdy mrzuti. Ve vsem se loudaji - to, co se da udelat za hodinu, delaji cela leta. Takovi lide se nachazeji v kvalite nevedomosti.
SLOKA 29
buddher bhedam dhrtes caiva gunatas tri-vidham srnu
procyamanam asesena prthaktvena dhananjaya
buddheh - inteligence; bhedam - rozdily; dhrteh - odhodlani; ca - take; eva - zajiste; gunatah - z kvalit hmotne prirody; tri-vidham - tri druhy; srnu - slys; procyamanam - jak je vyjevim; asesena - podrobne; prthaktvena - ruzne; dhananjaya - o dobyvateli bohatstvi.
O dobyvateli bohatstvi, slys nyni, prosim, jak ti podrobne vyjevim tri druhy porozumeni a odhodlanosti podle kvalit hmotne prirody.
VYKLAD: Pote, co Sri Krsna objasnil poznani, poznavane a znalce podle trech kvalit hmotne prirody, vysvetluje stejnym zpusobem rozdeleni inteligence a odhodlanosti.
SLOKA 30
pravrttim ca nivrttim ca karyakarye bhayabhaye
bandham moksam ca ya vetti buddhih sa partha sattviki
pravrttim - dela; ca - take; nivrttim - nedela; ca - a; karya - co by melo byt vykonano; akarye - a co by se nemelo delat; bhaya - strach; abhaye - nebojacnost; bandham - pouto; moksam - vysvobozeni; ca - a; ya - ktera; vetti - zna; buddhih - porozumeni; sa - to; partha - o synu Prthy; sattviki - v kvalite dobra.
Porozumeni, s jehoz pomoci clovek vi, co konat ma a co konat nema, ceho se ma obavat a ceho ne, co pouta a co vysvobozuje, o synu Prthy, takove porozumeni je v kvalite dobra.
VYKLAD: Ten, kdo nezna pokyny pisem, se zapleta do nasledku svych cinu. Ciny, ktere se vykonavaji podle pokynu pisem, se nazyvaji pravrtti neboli ciny, ktere by mely byt vykonany. Opakem jsou ciny, ktere by nemely byt vykonany, ponevadz nejsou v pismech doporuceny. Porozumeni, ktere rozlisuje inteligenci, se nachazi v kvalite dobra.
SLOKA 31
yaya dharmam adharmam ca karyam cakaryam eva ca
ayathavat prajanati buddhih sa partha rajasi
yaya - kterou; dharmam - nabozenske zasady; adharmam - bezboznost; ca - a; karyam - co by melo byt vykonano; ca - take; akaryam - co by nemelo byt vykonano; eva - zajiste; ca - take; ayatha-vat - nedokonale; prajanati - zna; buddhih - inteligence; sa - ta; partha - o synu Prthy; rajasi - v kvalite vasne.
O synu Prthy, porozumeni nerozlisujici mezi zboznym a bezboznym, mezi ciny, ktere se maji konat, a ciny, ktere se nemaji konat, se nachazi v kvalite vasne.
SLOKA 32
adharmam dharmam iti ya manyate tamasavrta
sarvarthan viparitams ca buddhih sa partha tamasi
adharmam - bezboznost; dharmam - nabozenstvi; iti - tak; ya - ktera; manyate - mysli si; tamasa - z iluze; avrta - zastrena; sarva-arthan - vsechny veci; viparitan - nespravny smer; ca - take; buddhih - inteligence; sa - ta; partha - o synu Prthy; tamasi - v kvalite nevedomosti.
Porozumeni zastrene iluzi a temnotou, pokladajici bezboznost za nabozenstvi a vzdy smerujici nespravnym smerem, o Partho, je v kvalite nevedomosti.
VYKLAD: Inteligence v kvalite nevedomosti jedna vzdy opacnym zpusobem, nez by mela. Zamita prave nabozenstvi a misto toho prijima takova nabozenstvi, ktera vlastne ani nabozenstvimi nejsou. Lide v kvalite nevedomosti povazuji velke duse za bezne lidi a obycejneho cloveka prijimaji jako velkou dusi. Pravdu vidi jako nepravdu a nepravdu povazuji za pravdu. Ve vsech svych cinnostech se davaji nepravou cestou; proto je jejich inteligence v kvalite nevedomosti.
SLOKA 33
dhrtya yaya dharayate manah-pranendriya-kriyah
yogenavyabhicarinya dhrtih sa partha sattviki
dhrtya - odhodlanost; yaya - kterou; dharayate - udrzovana; manah - mysli; prana - zivot; indriya - smysly; kriyah - cinnosti; yogena - provadenim jogy; avyabhicarinya - bez jakehokoliv preruseni; dhrtih - odhodlanost; sa - ta; partha - o synu Prthy; sattviki - v kvalite dobra.
Nezlomna odhodlanost, ktera je udrzovana neochvejnym provadenim jogy a s niz clovek ovlada cinnosti mysli, zivota a smyslu, o synu Prthy, je odhodlanost nalezejici kvalite dobra.
VYKLAD: Joga je prostredkem k pochopeni Nejvyssi Duse. Kdo je s pevnou odhodlanosti pohrouzen v myslenkach na Nejvyssi Dusi, kdo soustreduje mysl, smysly a zivot na Nejvyssiho, ten oddane slouzi Krsnovi. Takova odhodlanost nalezi kvalite dobra. Slovo avyabhicarinya je velmi dulezite, nebot poukazuje na osoby, ktere laskyplne slouzi Krsnovi a ktere se nikdy nenechaji svest z cesty jinymi ciny.
SLOKA 34
yaya tu dharma-kamarthan dhrtya dharayate 'rjuna
prasangena phalakanksi dhrtih sa partha rajasi
yaya - kterou; tu - ale; dharma - nabozenstvi; kama - smysloveho pozitku; arthan - ekonomickeho rozvoje; dhrtya - s odhodlanosti; dharayate - drzet se; arjuna - o Ardzuno; prasangena - protoze ulpiva; phala-akanksi - touzice po plodech; dhrtih - odhodlanost; sa - ta; partha - o synu Prthy; rajasi - v kvalite vasne.
Avsak odhodlanost, s niz se clovek usilovne drzi plodu nabozenstvi, ekonomickeho rozvoje a smysloveho pozitku, o Ardzuno, takova odhodlanost nalezi kvalite vasne.
VYKLAD: Clovek, ktery neustale touzi po plodech ekonomickych a nabozenskych cinnosti, jehoz jedinou touhou je smyslovy pozitek a jehoz mysl, zivot a smysly se timto zabyvaji, se nachazi v kvalite vasne.
SLOKA 35
yaya svapnam bhayam sokam visadam madam eva ca
na vimuncati durmedha dhrtih sa partha tamasi
yaya - kterou; svapnam - sneni; bhayam - bazne; sokam - narku; visadam - mrzutosti; madam - iluze; eva - zajiste; ca - take; na - nikdy; vimuncati - neoprostuje od; durmedha - neinteligentni; dhrtih - odhodlanost; sa - ta; partha - o synu Prthy; tamasi - v kvalite nevedomosti.
A odhodlanost, ktera nepresahuje ramec sneni, bazne, narku, mrzutosti a iluze, takova posetila odhodlanost nalezi, o synu Prthy, kvalite temna.
VYKLAD: Nesmime se nyni domnivat, ze clovek, ktery se nachazi v kvalite dobra, nesni. ,,Sneni`` v tomto versi znamena prilis dlouho spat. Sneni je prirozeny jev, at uz se clovek nachazi v kvalite dobra, vasne nebo nevedomosti. Avsak ten, kdo nadmerne spi, aniz by tomu nejak celil, kdo se nemuze zbavit hmotne pychy a zrici se smyslovych pozitku, kdo nemuze zanechat sneni o ovladani hmotneho sveta a kdo cely svuj zivot, svou mysl a sve smysly zamestnava v tomto duchu, ten ma odhodlanost v kvalite nevedomosti.
SLOKA 36
sukham tv idanim tri-vidham srnu me bharatarsabha
abhyasad ramate yatra duhkhantam ca nigacchati
sukham - stesti; tu - ale; idanim - nyni; tri-vidham - troji; srnu - slys; me - ode Mne; bharata-rsabha - o nejlepsi z Bharatovcu; abhyasat - cvikem; ramate - tesi se; yatra - tam; duhkha - strasti; antam - konec; ca - take; nigacchati - ziskava.
O nejlepsi z Bharatovcu, nyni ode Mne slys o trojim stesti, v nemz podminena duse nachazi poteseni a ktere nekdy ukoncuje vsechny jeji strasti.
VYKLAD: Podminena duse se neustale pokousi uzivat si hmotneho stesti. A tak prezvykuje to, co uz bylo prezvykano. Nekdy vsak, diky styku s velkou dusi, je podminena duse z techto hmotnych pout vysvobozena. Podminena duse se jinymi slovy neustale zamestnava nejakym smyslovym pozitkem, ale jakmile diky vhodne spolecnosti pochopi, ze usiluje neustale o stejnou vec, a pritom znovu probudi sve prave vedomi o Krsnovi, muze se vysvobodit z tohoto opakovaneho takzvaneho stesti.
SLOKA 37
yat tad agre visam iva pariname 'mrtopamam
tat sukham sattvikam proktam atma-buddhi-prasada-jam
yat - ktere; tat - to; agre - zpocatku; visam iva - jako jed; pariname - na konci; amrta - nektar; upamam - v porovnani; tat - to; sukham - stesti; sattvikam - v kvalite dobra; proktam - pravi se; atma - sve ja; buddhi - inteligenci; prasada-jam - uspokojujici.
O stesti, ktere je zpocatku jako jed a na konci jako nektar a ktere podnecuje k seberealizaci, se pravi, ze nalezi kvalite dobra.
VYKLAD: Usiluje-li clovek o seberealizaci, musi se ridit mnohymi pravidly a prikazy, aby se naucil ovladat mysl a smysly a aby svou mysl dokazal upnout na Nejvyssiho. To je velmi obtizne, trpke jako jed, ale uspeje-li clovek nasledovanim techto pravidel a dosahne takto transcendentalni roviny, ochutna skutecny nektar a zacne se tesit z prave radosti zivota.
SLOKA 38
visayendriya-samyogad yat tad agre 'mrtopamam
pariname visam iva tat sukham rajasam smrtam
visaya - smyslovych predmetu; indriya - a smyslu; samyogat - ze spojeni; yat - ktere; tat - to; agre - zpocatku; amrta-upamam - jako nektar; pariname - na konci; visam iva - jako jed; tat - to; sukham - stesti; rajasam - v kvalite vasne; smrtam - povazuje se.
Stesti, ktere vznika ze spojeni smyslu a jejich predmetu, ktere je zpocatku jako nektar, ale na konci jako jed, takove stesti se pripisuje kvalite vasne.
VYKLAD: Kdyz se mlady muz setka s mladou zenou, smysly zacnou muze nutit, aby se na zenu dival, aby se ji dotykal a aby s ni mel pohlavni styk. Zpocatku to na smysly muze pusobit velice prijemne a uspokojive, ale nakonec nebo za nejaky cas je to jako jed. Rozejdou se nebo se rozvedou a misto stesti se dostavi narek a zarmutek. Takove stesti je vzdy v kvalite vasne. Radost pochazejici ze spojeni smyslu a smyslovych predmetu je pricinou bolesti, a meli bychom se ji za kazdou cenu vyhnout.
SLOKA 39
yad agre canubandhe ca sukham mohanam atmanah
nidralasya-pramadottham tat tamasam udahrtam
yat - ktere; agre - zpocatku; ca - take; anubandhe - na konci; ca - take; sukham - stesti; mohanam - iluze; atmanah - vlastni ja; nidra - spanek; alasya - lenost; pramada - a iluze; uttham - povstavajici z; tat - to; tamasam - v kvalite nevedomosti; udahrtam - rika se.
O stesti, ktere je slepe vuci seberealizaci, ktere je od pocatku do konce klamem a pochazi ze spanku, lenosti a iluze, se pravi, ze nalezi kvalite nevedomosti.
VYKLAD: Kdo nachazi poteseni v lenivosti a spanku, ten se zajiste nachazi v kvalite temnoty, nevedomosti, stejne jako ten, kdo nikdy nevi, jak ma ci nema jednat. Pro ty, kteri se nachazeji v teto kvalite, je vsechno iluze. Neexistuje pro ne stesti ani na pocatku, ani na konci. Clovek nachazejici se v kvalite vasne muze snad zpocatku prozivat jisty druh stesti, ktere se nakonec promeni v utrpeni, ale clovek v kvalite nevedomosti proziva od zacatku az do konce jen utrpeni.
SLOKA 40
na tad asti prthivyam va divi devesu va punah
sattvam prakrti-jair muktam yad ebhih syat tribhir gunaih
na - ne; tat - ten; asti - je; prthivyam - na Zemi; va - nebo; divi - na vyssich planetach; devesu - mezi polobohy; va - nebo; punah - znovu; sattvam - existence; prakrti-jaih - hmotne prirody; muktam - osvobozen; yat - ktery; ebhih - od vlivu; syat - je; tribhih - tri; gunaih - kvalit hmotne prirody.
Zde, ani mezi polobohy na vyssich planetach neexistuje bytost, ktera by byla oprostena od vlivu kvalit hmotne prirody.
VYKLAD: V tomto versi Krsna shrnuje, ze vliv tri kvalit hmotne prirody je pritomny v celem vesmiru.