Bhagavadgítá XVIII-1 - Závěr - dokonalost odříkání

 

KAPITOLA OSMNACTA

Zaver - dokonalost odrikani

SLOKA 1

arjuna uvaca
sannyasasya maha-baho tattvam icchami veditum
tyagasya ca hrsikesa prthak kesi-nisudana

arjunah uvaca - Ardzuna pravil; sannyasasya - odrikani; maha-baho - o valecniku mocnych pazi; tattvam - pravda; icchami - preji si; veditum - porozumet; tyagasya - odrikani; ca - take; hrsikesa - o vladce smyslu; prthak - jinak; kesi-nisudana - o hubiteli demona Kesi.

Ardzuna pravil: O valecniku mocnych pazi, pral bych si vedet, co je ucelem odrikani (tyaga) a co znaci zivotni stadium odrikani (sannyasa), o hubiteli demona Kesi, Pane smyslu.

VYKLAD: Bhagavadgita vlastne konci sedmnactou kapitolou. Osmnacta kapitola je doplnujici shrnuti temat, o nichz jsme se jiz drive zminili. Ve vsech kapitolach Bhagavadgity Sri Krsna zduraznuje, ze nejvyssim zivotnim cilem je oddane slouzit Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Stejne tak je shrnuto v osmnacte kapitole jako nejduvernejsi cesta poznani. V prvnich sesti kapitolach zduraznuje Krsna oddanou sluzbu: yoginam api sarvesam.... ,,Ze vsech joginu ci transcendentalistu je nejlepsi ten, kdo neustale mysli jen na Mne.`` (Bg.6.47) Nasledujicich sest kapitol pojednava o ciste oddane sluzbe, jeji podstate a cinnostech. V poslednich sesti kapitolach se popisuje poznani, odrikani, cinnosti hmotne a transcendentalni povahy a oddana sluzba. Z toho se pak dale vyvozuje, ze vsechny ciny maji byt konany ve spojeni s Nejvyssim Panem, coz bylo shrnuto slovy om tat sat, ktera poukazuji na Visnua, Nejvyssi Osobu. Ve treti casti Bhagavadgity byla oddana sluzba popsana jako nejvyssi zivotni cil odkazovanim na drivejsi acarji a na Brahma-sutru (Vedanta-sutru). Nekteri stoupenci neosobni filozofie se domnivaji, ze maji monopol na vedomosti Vedanta-sutry, avsak smyslem Vedanta-sutry je dospet k pochopeni oddane sluzby, nebot Vedanta-sutru sestavil samotny Pan a je jejim znalcem. Toto je popsano v patnacte kapitole. Bhagavadgita tedy rika, ze cilem vsech pisem a vsech vedskych knih je oddana sluzba.

Ve druhe kapitole je prehled obsahu Bhagavadgity a v osmnacte kapitole je souhrn vsech pokynu. Za smysl zivota se povazuje odrikani a dosazeni transcendentalniho stavu, ktery je nad tremi kvalitami hmotne prirody. Ardzuna si pral, aby Krsna objasnil tyto dva odlisne odborne vyrazy, ktere maji v Bhagavadgite velky vyznam, totiz odrikani (tyaga) a zivotni stadium odrikani (sannyasa). Proto se ptal na vyznam techto slov.

Jmena Hrsikesa a Kesi-nisudana, kterych je v tomto versi pouzito k osloveni Nejvyssiho Pana, jsou take vyznamna. Hrsikesa je Krsna, Pan smyslu, ktery nam vzdy muze pomoci k dusevnimu klidu. Ardzuna Ho prosil, aby vsechno shrnul tak, aby si mohl zachovat dusevni rovnovahu. Presto vsak ma pochybnosti a pochybnosti se vzdy prirovnavaji k demonum; proto zde oslovil Krsnu: ,,Kesi-nisudano``. Kesi byl hrozivy demon, ktereho Krsna zabil. Nyni Ardzuna ocekaval, ze Krsna zabije i jeho demona pochybnosti.

SLOKA 2

sri-bhagavan uvaca
kamyanam karmanam nyasam sannyasam kavayo viduh
sarva-karma-phala-tyagam prahus tyagam vicaksanah

sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; kamyanam - se zadosti; karmanam - cinnosti; nyasam - odrikani; sannyasam - zivotni stadium odrikani; kavayah - uceni; viduh - vedi; sarva - vsechno; karma - ciny; phala - plodu; tyagam - odrikani; prahuh - nazyvaji; tyagam - odrikani; vicaksanah - zkuseni.

Vzneseny pravil: Zanechani cinnosti, ktere jsou zalozeny na hmotnych zadostech, je to, co ucenci nazyvaji zivotni stadium odrikani, sannyasa. A vzdani se plodu vsech cinu se podle moudrych nazyva odrikani, tyaga.

VYKLAD: Podle Bhagavadgity musi clovek prestat vykonavat ciny, jejichz cilem je smyslovy pozitek. Nesmi se vsak zrikat cinu, ktere vedou k pokroku v duchovnim poznani. To bude vysvetleno v nasledujicim versi. Ve vedske literature jsou popsany mnohe metody k vykonavani obetnich cinu, z nichz kazdy ma svuj specificky ucel. Jsou tam vyliceny jiste obeti, s jejichz pomoci je mozno ziskat dobreho syna nebo se povysit na vyssi planety, ale obetni ciny, ktere jsou podniceny hmotnymi zadostmi, by mely byt zavrzeny. Nesmime vsak zanechat obetnich cinu, ktere ocistuji nase srdce, nebo ktere nas vedou k pokroku v duchovni vede.

SLOKA 3

tyajyam dosa-vad ity eke karma prahur manisinah
yajna-dana-tapah-karma na tyajyam iti capare

tyajyam - musi se vzdat; dosa-vat - jako zla; iti - takto; eke - nekteri; karma - cinnost; prahuh - pravi; manisinah - velci myslitele; yajna - obeti; dana - stedrosti; tapah - pokani; karma - cinnost; na - nikdy; tyajyam - zrici se; iti - tak; ca - a; apare - jini.

Nekteri ucenci hlasaji, ze clovek by se mel vzdat vsech plodonosnych cinu jako zla, zatimco jini tvrdi, ze obeti, pokani a dobrocinnosti by se nikdo nemel zrikat.

VYKLAD: Ve vedske literature jsou popsany mnohe cinnosti, ktere jsou predmetem sporu. Pise se tam napriklad, ze zvirata se mohou zabijet pri obetech. Nekteri mudrci vsak tvrdi, ze zabijeni zvirat je odporne v jakekoliv podobe. Ve Vedach vsak stoji, ze zabije-li clovek zvire pri obeti, neni to povazovano za zabiti, protoze zvire ziska novy zivot. Nekdy dostane po obeti nove zvireci telo, ale nekdy je okamzite povyseno do lidske podoby. Mezi mudrci vsak o tom panuji ruzne nazory. Nekteri rikaji, ze je vzdy nutno vyhnout se zabijeni zvirat a jini zase tvrdi, ze pro zvlastni obeti je to dobre. Sri Krsna zde nyni objasni tyto ruzne nazory na obetni ciny.

SLOKA 4

niscayam srnu me tatra tyage bharata-sattama
tyago hi purusa-vyaghra tri-vidhah samprakirtitah

niscayam - zajiste; srnu - slys; me - ode Mne; tatra - pokud se tyka; tyage - ohledne odrikani; bharata-sat-tama - o nejlepsi z Bharatovcu; tyagah - odrikani; hi - zajiste; purusa-vyaghra - o tygre mezi muzi; tri-vidhah - troji; samprakirtitah - je ustanoveno.

O nejlepsi z Bharatovcu, vyslechni nyni Me rozhodnuti o odrikani. O tygre mezi muzi, v pismech se rozlisuje troji odrikani.

VYKLAD: Ackoliv se nazory na odrikani velice lisi, za konecne musime prijmout posouzeni, jez nam zde predklada Nejvyssi Osobnost Bozstvi, Sri Krsna. Vedy jsou koneckoncu zakony dane Panem. Zde je Krsna osobne pritomen a Jeho slova by se mela povazovat za konecna. Pan pravi, ze povaha odrikani se musi posuzovat podle toho, v jake z hmotnych kvalit bylo vykonano.

SLOKA 5

yajna-dana-tapah-karma na tyajyam karyam eva tat
yajno danam tapas caiva pavanani manisinam

yajna - obeti; dana - dobrocinnosti; tapah - pokani; karma - cinu; na - nikdy; tyajyam - vzdavat se; karyam - musi konat; eva - zajiste; tat - to; yajnah - obet; danam - stedrost; tapah - pokani; ca - take; eva - zajiste; pavanani - ocistne; manisinam - i pro velke duse.

Obetnich cinu, dobrocinnosti a pokani se clovek nema nikdy zrikat a musi je konat. Obet, dobrocinnost a pokani jsou vskutku ocistne i pro velke duse.

VYKLAD: Jogini maji konat ciny pro pokrok lidske spolecnosti. Existuje mnoho ocistnych procesu, ktere cloveka povysuji na duchovni uroven. Svatebni obrad se nazyva vivaha-yajna a je napriklad povazovan za jednu z takovych obeti. Mel by vsak sannjasi, ktery pretrhl vsechna rodinna pouta, pobizet ke snatku? Sri Krsna zde rika, ze se nikdy nemame zrikat obeti, ktere jsou prospesne lidstvu. Vivaha-yajna, svatebni obrad, ma za ucel usmernit mysl cloveka tak, aby nabyl klidu a mohl delat duchovni pokroky. Ve vetsine pripadu by meli i sannjasini tuto vivaha-yajnu podporovat. Sannjasi by se nikdy nemel stykat se zenami, ale to neznamena, ze by se mlady muz v nizsim zivotnim stadiu nesmel ozenit. Ucelem vsech predepsanych obetnich ukonu je dosahnout Nejvyssiho Pana. Nachazi-li se clovek v nizsim zivotnim stadiu, nemel by se techto obetnich ukonu vzdavat. Dobrocinnost je take urcena k ociste srdce. Dava-li clovek milodary vhodnym lidem, vede to k pokroku v duchovnim zivote, coz bylo jiz drive vysvetleno.

SLOKA 6

etany api tu karmani sangam tyaktva phalani ca
kartavyaniti me partha niscitam matam uttamam

etani - vsechny tyto; api - zajiste; tu - ale; karmani - ciny; sangam - styk; tyaktva - vzdat se; phalani - plodu; ca - take; kartavyani - mely by byt konany z povinnosti; iti - tak; me - Muj; partha - o synu Prthy; niscitam - konecny; matam - nazor; uttamam - nejlepsi.

Vsechny tyto ciny je treba vykonavat bez ulpivani, bez ohledu na vysledky a jako povinnost, o synu Prthy. To je Muj konecny svrchovany nazor.

VYKLAD: Ackoliv jsou vsechny obetni ciny ocistne, nemeli bychom za to ocekavat nejake odmeny. Jinymi slovy, clovek by se mel zrici obetnich cinu, jejichz cilem je hmotny pokrok, zatimco obeti, ktere ocistuji existenci a ktere vedou k povyseni na duchovni uroven, by se nikdy nemel vzdavat. Vse, co vede k uvedomovani si Krsny, musi byt podporovano. Ve Srimad Bhagavatamu se take pise, ze veskere ciny, ktere vedou k oddane sluzbe Bohu, by mely byt prijaty. To je nejvyssi meritko nabozenstvi. Oddany by mel vykonavat jakoukoliv praci, obet ci dobrocinnost, ktera mu pomuze slouzit Bohu.

SLOKA 7

niyatasya tu sannyasah karmano nopapadyate
mohat tasya parityagas tamasah parikirtitah

niyatasya - predepsane; tu - avsak; sannyasah - odrikani; karmanah - ciny; na - nikdy; upapadyate - zaslouzi si; mohat - z iluze; tasya - z kterych; parityagah - odrikani; tamasah - v kvalite nevedomosti; parikirtitah - pripisuje se.

Predepsanych povinnosti by se vsak nikdo nemel zrikat. Jestlize se nekdo pod vlivem iluze vzdava svych predepsanych povinnosti, pripisuje se takove odrikani kvalite nevedomosti.

VYKLAD: Clovek se musi vzdat prace, jejimz cilem je hmotne uspokojeni. Misto toho se vsak doporucuji cinnosti, ktere ho povysuji k duchovnim aktivitam, jako napriklad pripravit jidlo pro Krsnu, obetovat Mu je a pak si sam z neho vzit. Rika se, ze clovek v zivotnim stadiu odrikani si nema pripravovat jidlo sam pro sebe. Vareni jidla pro osobni pozitek je zakazano, ale neni zakazano pripravovat jidlo pro Pana. Prave tak muze sannjasi vykonat svatebni obrad, aby pomohl svemu ucednikovi v pokroku v uvedomovani si Krsny. Zrika-li se nekdo takovych cinu, mel by vedet, ze jedna v kvalite temnoty.

SLOKA 8

duhkham ity eva yat karma kaya-klesa-bhayat tyajet
sa krtva rajasam tyagam naiva tyaga-phalam labhet

duhkham - nestastny; iti - tak; eva - zajiste; yat - to, co; karma - cin; kaya - pro telo; klesa - neprijemne; bhayat - ze strachu; tyajet - opustit; sah - on; krtva - po vykonani; rajasam - v kvalite vasne; tyagam - odrikani; na - ne; eva - zajiste; tyaga - odrikani; phalam - vysledky; labhet - ziska.

Jestlize se nekdo vzdava svych povinnosti, protoze se mu jevi neprijemne, nebo ze strachu pred telesnym nepohodlim, rika se o nem, ze jeho odrikani je v kvalite vasne. Takove ciny nikdy nevedou k rozvoji odrikani.

VYKLAD: Ten, kdo si je vedom Krsny, by se nemel vzdavat vydelavani penez z obavy, ze kona plodne ciny. Muze-li svou praci ziskat penize a pak je pouzit v oddane sluzbe Krsnovi, nebo muze-li casnym vstavanim pokrocit v uvedomovani si Krsny, nemel by od techto cinnosti upoustet ze strachu nebo proto, ze se mu zdaji obtizne. Takove odrikani patri do kvality vasne. Vysledky vasniveho jednani prinaseji vzdy bolest. Jestlize clovek zanecha prace v tomto duchu, jeho odrikani neprinese vysledky.

SLOKA 9

karyam ity eva yat karma niyatam kriyate 'rjuna
sangam tyaktva phalam caiva sa tyagah sattviko matah

karyam - musi byt vykonany; iti - tak; eva - vskutku; yat - ktere; karma - cin; niyatam - predepsany; kriyate - vykonan; arjuna - o Ardzuno; sangam - spolecnost; tyaktva - vzdat se; phalam - vysledek; ca - take; eva - zajiste; sah - to; tyagah - vzdani se; sattvikah - v kvalite dobra; matah - Muj nazor.

O Ardzuno, kona-li nekdo predepsane povinnosti jen proto, ze je treba je vykonat, a vzdava-li se ulpivani na plodech cinu a hmotne spolecnosti, rika se o takovem odrikani, ze patri do kvality dobra.

VYKLAD: Predepsane ciny se musi vykonavat v tomto duchu. Clovek ma jednat bez ulpivani na plodech cinu a nema se s praci ztotoznovat. Pracuje-li clovek vedomy si Krsny v tovarne, neztotoznuje se ani s tovarnou, ani s jejimi zamestnanci. Pracuje jen pro Krsnu, a kdyz da vysledky Krsnovi, jedna transcendentalne.

SLOKA 10

na dvesty akusalam karma kusale nanusajjate
tyagi sattva-samavisto medhavi chinna-samsayah

na - nikdy; dvesti - nenavidi; akusalam - neblahy; karma - cin; kusale - blahodarny; na - ani; anusajjate - poutan; tyagi - ten, kdo se vzdava; sattva - v kvalite dobra; samavistah - nachazi se; medhavi - moudry; chinna - presekal; samsayah - vsechny pochyby.

Inteligentni sannjasi, umisteny v kvalite dobra, rozptylil sve pochybnosti o cinu a neprotivi si ani cin neblahy, ani neni poutan cinem blahodarnym.

VYKLAD: Clovek vedomy si Krsny nebo nachazejici se v kvalite dobra nikdy nechova nenavist k nekomu nebo necemu, co pusobi jeho telu neprijemnosti. Kona ciny na spravnem miste a ve spravnou dobu, aniz by se obaval potizi, ktere tyto ciny s sebou mohou nest. Takova osoba o svem jednani nepochybuje, je na transcendentalni urovni, a meli bychom vedet, ze je nejinteligentnejsi.

SLOKA 11

na hi deha-bhrta sakyam tyaktum karmany asesatah
yas tu karma-phala-tyagi sa tyagity abhidhiyate

na - nikdy; hi - zajiste; deha-bhrta - pro vteleneho; sakyam - mozno; tyaktum - vzdat se; karmani - ciny; asesatah - zcela; yah - ten, kdo; tu - ale; karma - cinu; phala - plodu; tyagi - ten, kdo se vzdava; sah - on; tyagi - ten, kdo se vzdava; iti - tak; abhidhiyate - rika se.

Pro vtelenou bytost je vskutku nemozne vzdat se zcela vsech cinnosti. O tom, kdo se vzdal plodu cinu, se proto pravi, ze se vpravde vzdal.

VYKLAD: V Bhagavadgite se rika, ze clovek nikdy nemuze prestat jednat. Proto ten, kdo pracuje pro Krsnu a vse Krsnovi obetuje, nedychti po pozitku z plodu sve prace a je doopravdy tim, kdo se zrika. Mnoho clenu Mezinarodni spolecnosti pro uvedomovani si Krsny pracuje v kancelarich, tovarnach a jinych mistech a vse, co vydelaji, venuji teto spolecnosti. Takove vznesene duse jsou ve skutecnosti sannjasini, coz znamena, ze se radi na uroven zivotniho stadia odrikani. Zde se jasne popisuje, jak se ma clovek zrikat plodu prace a za jakym ucelem se ma techto plodu zrici.

SLOKA 12

anistam istam misram ca tri-vidham karmanah phalam
bhavaty atyaginam pretya na tu sannyasinam kvacit

anistam - vedouci do pekla; istam - vedouci do nebe; misram - smisene; ca - a; tri-vidham - troji; karmanah - cinu; phalam - vysledek; bhavati - stane se; atyaginam - kteri se nevzdali; pretya - po smrti; na - ne; tu - ale; sannyasinam - pro zivotni stadium odrikani; kvacit - kdykoliv.

Plody cinu, jichz se po smrti dostane tem, kdo se nezrikaji, jsou trojiho druhu: vytouzene, nezadouci a smisene. Avsak ti, kdo jsou v zivotnim stadiu odrikani, nemaji zadne plody, pro ktere by trpeli nebo se radovali.

VYKLAD: Osoba vedoma si Krsny, ktera jedna s vedomim o svem skutecnem vztahu ke Krsnovi, je vzdy osvobozena. Proto po smrti nemusi ani trpet, ani se radovat z plodu svych cinu.

SLOKA 13

pancaitani maha-baho karanani nibodha me
sankhye krtante proktani siddhaye sarva-karmanam

panca - pet; etani - tyto; maha-baho - o valecniku mocnych pazi; karanani - zapricinene; nibodha - pouc se; me - ode Mne; sankhye - podle Vedanty; krta-ante - zaver; proktani - receno; siddhaye - pro dokonalost; sarva - vsech; karmanam - cinnosti.

O valecniku mocnych pazi, Ardzuno, nyni se ode Mne pouc o peti pricinach, ktere prispivaji k uskutecneni vsech cinu, jak je popisuje Vedanta.

VYKLAD: Jelikoz vsechny vykonane ciny s sebou prinaseji nasledky, muzeme se tazat, jak je mozne, ze clovek, ktery si je vedomy Krsny, netrpi za nasledky sveho jednani a ani v nich nehleda pozitek. Sri Krsna proto cituje vedantskou filozofii, aby ukazal, jak je to mozne. Rika, ze kazdy clovek by mel znat pet pricin k uspesnemu dovrseni jakehokoliv jednani. Sankhya znamena stvol poznani a vedanta znamena konecne poznani, ktere je prijimano vsemi vudcimi acarji. I Sankaracarja takto prijal Vedanta-sutru. Proto se clovek musi poradit s takovou autoritou.

V Bhagavadgite (15.15) se pise, ze svrchovanou vladu ma Nadduse (sarvasya caham hrdi sannivistah). Zamestnava kazdeho v urcitych cinnostech tim, ze mu pripomina jeho minule ciny. A cinnosti v uvedomovani si Krsny vykonane pod vedenim Nadduse ze srdce nenesou zadne nasledky ani v tomto, ani v pristim zivote.

SLOKA 14

adhisthanam tatha karta karanam ca prthag-vidham
vividhas ca prthak cesta daivam caivatra pancamam

adhisthanam - misto; tatha - take; karta - konatel; karanam - nastroje; ca - a; prthak-vidham - ruzne druhy; vividhah - rozmanitost; ca - a; prthak - oddelene; cestah - usili; daivam - Nejvyssi; ca - take; eva - zajiste; atra - zde; pancamam - paty.

Misto cinu (telo), konatel, ruzne smysly, mnoho rozlicnych druhu usili a konecne Nadduse - to je pet faktoru vsech cinu.

VYKLAD: Slovem adhisthanam se mysli telo. Duse v tele jedna tak, aby svym jednanim privodila vysledky, a je proto oznacovana slovem karta, ,,konatel``. Sruti take rikaji, ze duse je znalcem a konatelem (esa hi drasta srasta; Prasna Upanisad 4.9), a je to take potvrzeno ve Vedanta-sutre: jno 'ta eva (2.3.18) a karta sastrarthavattvat (2.3.33). Smysly jsou nastroji jednani (karana) a jejich prostrednictvim duse jedna. Kazdy cin vyzaduje jiste usili (cesta), avsak vsechny ciny jsou zavisle na vuli Nejvyssiho Pana, ktery je umisten v srdcich vsech jako pritel. Nadduse je tedy svrchovanou pricinou. Za techto okolnosti neni ten, kdo oddane a laskyplne slouzi Krsnovi pod vedenim Nadduse, poutan zadnymi ciny. Ti, kdo si plne uvedomuji Krsnu, nejsou s konecnou platnosti zodpovedni za sve ciny. Vsechno zavisi na nejvyssi vuli neboli Naddusi, Nejvyssi Osobnosti Bozstvi.

SLOKA 15

sarira-van-manobhir yat karma prarabhate narah
nyayyam va viparitam va pancaite tasya hetavah

sarira - telem; vak - reci; manobhih - a mysli; yat - ktere; karma - cin; prarabhate - zacina; narah - clovek; nyayyam - spravne; va - nebo; viparitam - naopak; va - nebo; panca - pet; ete - vsechny tyto; tasya - jejich; hetavah - priciny.

Techto pet faktoru je pricinou kazdeho cinu, at spravneho ci nespravneho, ktery clovek kona telem, mysli nebo reci.

VYKLAD: Slova ,,spravny`` a ,,nespravny`` jsou v tomto versi velmi vyznamna. Spravny cin je ten, ktery je vykonan podle prikazu pisem, a nespravny cin je ten, ktery se pokynum pisem vymyka. Uplne uskutecneni vsech cinu vsak vzdy zavisi na techto peti faktorech.

SLOKA 16

tatraivam sati kartaram atmanam kevalam tu yah
pasyaty akrta-buddhitvan na sa pasyati durmatih

tatra - tam; evam - takto; sati - jsouci; kartaram - konatele; atmanam - sebe; kevalam - jedineho; tu - avsak; yah - kdo; pasyati - vidi; akrta-buddhitvat - diky nedostacujici inteligenci; na - nikdy; sah - on; pasyati - vidi; durmatih - posetily.

Proto ten, kdo se povazuje za jedineho konatele, aniz by vzal v uvahu onech pet pricin, jiste neoplyva velkou inteligenci a neni schopen videt veci v jejich pravem svetle.

VYKLAD: Hlupak nemuze pochopit, ze Nadduse je v nem pritomna jako pritel a ze ridi vsechny jeho ciny. Ackoliv hmotne priciny jsou misto, konatel, usili a smysly, konecnou pricinou je Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Proto nesmime mit na zreteli jen ctyri hmotne priciny, nybrz i nejvyssi pricinu. Kdo prehlizi Nejvyssiho, mysli si o sobe, ze je konatel.

SLOKA 17

yasya nahankrto bhavo buddhir yasya na lipyate
hatvapi sa imal lokan na hanti na nibadhyate

yasya - ten, jehoz; na - nikdy; ahankrtah - falesnym egem; bhavah - prirozenost; buddhih - inteligence; yasya - ten, kdo; na - nikdy; lipyate - poutan; hatva - zabijejici; api - i; sah - on; iman - tento; lokan - svet; na - nikdy; hanti - zabiji; na - nikdy; nibadhyate - zaplete se.

Ten, kdo neni motivovan falesnym egem a nema pomyleny intelekt, nezabiji, i kdyby lidi na tomto svete usmrtil, a ani neni svymi ciny poutan.

VYKLAD: Sri Krsna v tomto versi vysvetluje Ardzunovi, ze jeho prani nebojovat pochazi z falesneho ega. Ardzuna se povazoval za konatele cinu, aniz by vzal v uvahu schvaleni Nejvyssiho vne i uvnitr. Proc by mel clovek, ktery nebere v uvahu schvaleni Nejvyssiho, vubec jednat? Kdo vsak zna vsechny faktory nezbytne k vykonani cinu, sebe jakozto vykonavatele a Nejvyssiho Pana jako toho, kdo dava konecne svoleni, ten je ve svem jednani dokonaly, at dela cokoliv. Takovy clovek se nikdy nepodda iluzi. Svevolne jednani, jez s sebou nese osobni zodpovednost, pochazi z falesneho ega a bezboznosti, neboli jinymi slovy z nedostatku vedomi o Krsnovi. Kdo si je vedom Krsny a jedna pod vedenim Nadduse nebo Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, ten nezabiji, i kdyz se to tak jevi. Jeho jednani take nema zadne nasledky. Zabiji-li vojak na rozkaz velitele, neni za svuj cin zodpovedny, zabije-li vsak z vlastni iniciativy, je postaven pred soud.

SLOKA 18

jnanam jneyam parijnata tri-vidha karma-codana
karanam karma karteti tri-vidhah karma-sangrahah

jnanam - poznani; jneyam - predmet poznani; parijnata - poznavajici; tri-vidha - troji; karma - cin; codana - pohnutka; karanam - smysly; karma - cin; karta - konatel; iti - tak; tri-vidhah - troji; karma - cin; sangrahah - soucasti.

Poznani, poznavane a poznavajici jsou tri faktory, ktere davaji podnet k cinum; smysly, cin a konatel jsou tri soucasti cinu.

VYKLAD: Poznani, poznavane a poznavajici jsou tri druhy pohnutek naseho kazdodenniho jednani. Soucasti cinu jsou nastroje cinu, cin samotny a konatel. Kazda prace konana clovekem zahrnuje tyto faktory. Pohnutka, ktera dava podnet k cinu, se nazyva inspirace. Pred kazdym jednanim si ve sve mysli vypracujeme plan jednani. To je jemna forma jednani, ktera vede k telesne cinnosti. Kazda cinnost musi nejdrive projit psychickym procesem sestavajicim z mysleni, citeni a nakonec rozhodnuti jednat, a to se nazyva podnet. Inspirace k cinnosti je stejna, pochazi-li z pisem nebo od duchovniho ucitele. Jakmile clovek dostane inspiraci, dojde k vykonani samotneho cinu pomoci smyslovych ustroji vcetne mysli, ktera je strediskem vsech smyslu. Souhrn vsech techto slozek cinnosti se nazyva vseobecna cinnost.

SLOKA 19

jnanam karma ca karta ca tridhaiva guna-bhedatah
procyate guna-sankhyane yathavac chrnu tany api

jnanam - poznani; karma - cin; ca - take; karta - konatel; ca - take; tridha - troji; eva - zajiste; guna-bhedatah - podle kvalit hmotne prirody; procyate - rika se; guna-sankhyane - podle jednotlivych kvalit; yatha-vat - jak jsou; srnu - slys; tani - o vsech; api - take.

Podle tri kvalit hmotne prirody existuji tri druhy poznani, cinu a konatelu. Slys nyni, jak ti je popisi.

VYKLAD: Ve ctrnacte kapitole byly dopodrobna popsany tri kvality hmotne prirody. Kvalita dobra byla popsana jako zarici, kvalita vasne jako materialisticka a o kvalite nevedomosti bylo receno, ze vede k lenosti a lhostejnosti. Vsechny hmotne kvality poutaji k hmotnemu svetu a nevedou k vysvobozeni. I clovek v kvalite dobra je podmineny. V sedmnacte kapitole byly popsany ruzne druhy uctivani lidmi podminenymi ruznymi kvalitami hmotne prirody. Nyni si Sri Krsna preje vysvetlit vsechny druhy poznani, cinu a konatelu podle trech hmotnych kvalit.

SLOKA 20

sarva-bhutesu yenaikam bhavam avyayam iksate
avibhaktam vibhaktesu taj jnanam viddhi sattvikam

sarva-bhutesu - ve vsech zivych bytostech; yena - kterymi; ekam - jedina; bhavam - podstata; avyayam - nepomijive; iksate - spatruje; avibhaktam - nedilne; vibhaktesu - nespocetne rozdeleno; tat - to; jnanam - poznani; viddhi - vez; sattvikam - v kvalite dobra.

Vez, ze poznani, kterym clovek spatruje jedinou, nepomijivou a nedilnou duchovni podstatu ve vsech rozdilnych bytostech, nalezi kvalite dobra.

VYKLAD: Clovek, ktery vidi dusi ve vsech zivych bytostech, at v polobozich, lidech, zviratech, ptacich, selmach, rybach nebo rostlinach, ma poznani v kvalite dobra. Duse je pritomna ve vsech zivych bytostech, ackoliv maji ruzna tela podle nasledku drivejsich cinu. Tato duse neboli duchovni sila nalezi do vyssi podstaty Nejvyssiho Pana, coz bylo vysvetleno v sedme kapitole. Jestlize clovek vidi tuto vyssi podstatu ve vsech telech, pak je jeho poznani v kvalite dobra. Zivotni sila je nepomijiva, prestoze telo je pomijive. Rozdilnosti mezi zivymi bytostmi existuji jen na telesne urovni, nebot v podminenem zivote je mnoho ruznych existencnich forem, a proto se ziva sila jevi oddelena. Takove neosobni poznani je casti seberealizace.