Bhagavadgítá XVII-2 - Druhy víry

 

SLOKA 15

anudvega-karam vakyam satyam priya-hitam ca yat
svadhyayabhyasanam caiva van-mayam tapa ucyate

anudvega-karam - nerozrusujici; vakyam - slova; satyam -pravdiva; priya - mila; hitam - prospesna; ca - take; yat - ktera; svadhyaya - studovani Ved; abhyasanam - pravidelne; ca - take; eva - zajiste; vak-mayam - hlasu; tapah - sebekazen; ucyate - nazyva se.

Rikat slova, ktera jsou pravdiva, mila, blahodarna, nerozrusuji druhe, a stejne tak pravidelne prednaseni vedskych hymnu se nazyva odrikani reci.

VYKLAD: Meli bychom mluvit tak, abychom nerozrusovali druhe. Ucitel muze samozrejme rici pravdu pri vyucovani svych zaku, ale nemel by mluvit k ostatnim, kteri nejsou jeho zaky, jestlize by je tim rozrusil. To je kazen reci. Krome toho clovek nema mluvit hlouposti. Mluvi-li o duchovnich zalezitostech, musi byt jeho tvrzeni podlozeno pismy. Aby podlozil to, co rika, mel by vzapeti citovat autoritativni spisy. Zaroven by mel mluvit tak, aby bylo prijemne ho poslouchat. Takovymi diskusemi muze nejvice prospet k povzneseni lidske spolecnosti. Existuje nevycerpatelna zasoba vedske literatury, kterou bychom meli studovat. Toto se nazyva ukazneni reci.

SLOKA 16

manah-prasadah saumyatvam maunam atma-vinigrahah
bhava-samsuddhir ity etat tapo manasam ucyate

manah-prasadah - uspokojeni mysli; saumyatvam - bez neuprimnosti vuci druhym; maunam - vaznost; atma - sebe; vinigrahah - ovladani; bhava - povaha; samsuddhih - ocisteni; iti - tak; etat - toto; tapah - odrikani; manasam - mysli; ucyate - rika se.

Spokojenost, jednoduchost, vaznost, sebeovladani a ocista vlastni existence je odrikani mysli.

VYKLAD: Chce-li clovek ukaznit svou mysl, musi ji oprostit od smysloveho pozitku. Mysl musi byt cvicena k tomu, aby vzdy myslela jen na vykonavani dobra vuci druhym. Nejlepsim cvicenim pro mysl je vaznost mysleni. Clovek by mel vzdy myslet na Krsnu a vyhybat se smyslovemu pozitku. Ocistit svou povahu znamena byt si vedom Krsny. Uspokojeni mysli muzeme dosahnout pouze tim, ze prestaneme myslet na smyslovy pozitek. Cim vice myslime na smyslovy pozitek, tim vice je nase mysl znepokojena. V soucasne dobe zbytecne zamestnavame mysl mnoha plany, jak dosahnout smysloveho pozitku, a proto nase mysl nemuze dojit klidu. Nejlepsim resenim je prevest mysl k vedske literature, k Puranam a Mahabharate, ktere jsou plne uspokojujicich pribehu. Clovek muze vyuzit teto moudrosti ke svemu ocisteni. Mysl by mela byt vzdy prosta neuprimnosti a neustale bychom meli myslit na to, jak prospivat vsem. Mlceni znamena, ze myslime vzdy na seberealizaci. V tomto smyslu muzeme rici, ze clovek, ktery si je vedom Krsny, zachovava dokonale mlceni. Ovladani mysli znamena odpoutat ji od smysloveho pozitku. Clovek musi byt primy ve svem jednani, a tim ocistovat svoji existenci. Vsechny tyto vlastnosti tvori dohromady ukaznovani mentalnich cinnosti.

SLOKA 17

sraddhaya paraya taptam tapas tat tri-vidham naraih
aphalakanksibhir yuktaih sattvikam paricaksate

sraddhaya - s virou; paraya - transcendentalni; taptam - vykonane; tapah - odrikani; tat - toto; tri-vidham - trojiho druhu; naraih - lidmi; aphala-akanksibhih - kteri jsou bez zadosti po plodech; yuktaih - zamestnan; sattvikam - v kvalite dobra; paricaksate - nazyva se.

Toto troji odrikani, ktere s transcendentalni virou vykonavaji lide, jejichz cilem neni jejich vlastni hmotny prospech, nybrz uspokojeni Nejvyssiho, se pripisuje kvalite dobra.

SLOKA 18

satkara-mana-pujartham tapo dambhena caiva yat
kriyate tad iha proktam rajasam calam adhruvam

sat-kara - respekt; mana - pocta; puja - a uctivani; artham - pro; tapah - odrikani; dambhena - s pychou; ca - take; eva - zajiste; yat - ktera; kriyate - konana; tat - tak; iha - zde (v tomto svete); proktam - rika se; rajasam - v kvalite vasne; calam - nestala; adhruvam - docasna.

O sebekazni, jez se provadi z pychy, jejiz cilem je dosazeni respektu, pocty a uctivani, se rika, ze nalezi do kvality vasne. Neni ani stala, ani trvala.

VYKLAD: Lide nekdy provadeji pokani a sebekazen, aby na sebe upoutali pozornost ostatnich, ziskali si jejich vaznost i poctu a byli jimi uctivani. Osoby v kvalite vasne si to zaridi tak, aby je jejich podrizeni uctivali, umyvali jim nohy a nabizeli bohatstvi. Takova umele navozena situace dosazena provozovanim pokani a sebekazne je pripisovana kvalite vasne. Tyto vysledky jsou docasne; mohou trvat nejakou dobu, avsak nikdy nejsou vecne.

SLOKA 19

mudha-grahenatmano yat pidaya kriyate tapah
parasyotsadanartham va tat tamasam udahrtam

mudha - posetily; grahena - s usilim; atmanah - sebe samotneho; yat - ktera; pidaya - tryznenim; kriyate - konane; tapah - o pokani; parasya - druhym; utsadana-artham - aby zpusobila zkazu; va - nebo; tat - to; tamasam - v kvalite nevedomosti; udahrtam - rika se.

O sebekazni konane z posetilosti, sebetryznenim, nebo s cilem privodit zkazu ci ublizit druhym, se rika, ze nalezi do kvality nevedomosti.

VYKLAD: Jsou pripady, kdy demoni provadeji prisna pokani, aby se stali nesmrtelnymi a mohli zabijet polobohy. Hiranjakasipu se napriklad modlil o tyto veci k Brahmovi, ale nakonec byl zabit Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Konat pokani kvuli necemu nedosazitelnemu patri zajiste do kvality nevedomosti.

SLOKA 20

datavyam iti yad danam diyate 'nupakarine
dese kale ca patre ca tad danam sattvikam smrtam

datavyam - hoden obdarovani; iti - tak; yat - ten, ktery; danam - milodar; diyate - je dan; anupakarine - bez ohledu na odmenu; dese - na vhodnem miste; kale - ve vhodnou dobu; ca - take; patre - vhodne osobe; ca - a; tat - tento; danam - dar; sattvikam - v kvalite dobra; smrtam - povazuje se.

Dar dany z povinnosti, bez ocekavani odmeny, ve vhodnou dobu, na pravem miste a osobe hodne obdarovani se povazuje za dar v kvalite dobra.

VYKLAD: Ve vedske literature se doporucuje davat dary tem osobam, ktere se zabyvaji duchovnimi cinnostmi. Neni doporucovano davat dary bez uvazeni. Duchovni dokonalost se vzdy musi brat v uvahu. Proto se doporucuje davat dary na poutnich mistech, pri zatmeni mesice nebo slunce, na konci mesice, kvalifikovanemu brahmanovi, vaisnavovi (oddanemu) nebo v chramech. Takova dobrocinnost musi byt konana bez jakehokoliv pomysleni na odmenu. Nekdy davame chudym milodary ze soucitu, avsak nejsou-li milodaru hodni, necinime zadny duchovni pokrok. Jinymi slovy, nerozlisujici dobrocinnost se ve vedske literature nedoporucuje.

SLOKA 21

yat tu pratyupakarartham phalam uddisya va punah
diyate ca pariklistam tad danam rajasam smrtam

yat - ktery; tu - avsak; prati-upakara-artham - aby dostal neco za odmenu; phalam - vysledek; uddisya - touzici; va - nebo; punah - opet; diyate - darovan; ca - take; pariklistam - neprejicne; tat - tato; danam - stedrost; rajasam - v kvalite vasne; smrtam - rika se.

Avsak dar, jenz je darovan s myslenkou na odmenu nebo s touhou po hmotnych plodech a neprejicne, se poklada za milodar v kvalite vasne.

VYKLAD: Nekdy lide konaji dobrocinnost, aby se dostali do nebeskeho kralovstvi. Jindy s velkou nechuti nebo s vycitkami: ,,Proc jsem daval tolik penez?`` Nekdy take davaji milodary kvuli nejakemu zavazku nebo na zadost nadrizeneho. Tento druh dobrocinnosti nalezi do kvality vasne.

Je mnoho dobrocinnych organizaci, ktere davaji sve dary institucim, kde se oddavaji smyslovemu pozitku. Takova dobrocinnost se ve vedske literature nedoporucuje; doporucuje se jen dobrocinnost v kvalite dobra.

SLOKA 22

adesa-kale yad danam upatrebhyas ca diyate
asat-krtam avajnatam tat tamasam udahrtam

adesa - na nevhodnem miste; kale - v nevhodny cas; yat - ktery; danam - milodar; upatrebhyah - nevhodne osobe; ca - take; diyate - je darovan; asat-krtam - bez ucty; avajnatam - bez radne pozornosti; tat - ten; tamasam - v kvalite temnoty; udahrtam - rika se, ze je.

Milodar, kterym je na nevhodnem miste, v nevhodnou dobu obdarena nevhodna osoba nebo milodar bez nalezite ucty a pozornosti je darem v kvalite nevedomosti.

VYKLAD: Prispevky poskytovane k opajeni se omamnymi latkami a podporovani hazardnich her jsou zde zavrhovany. Tento druh prispevku patri do kvality nevedomosti. Takova dobrocinnost neni prospesna, ale naopak povzbuzuje hrisne osoby. Podobne, da-li clovek milodar vhodne osobe, ale bez ucty a pozornosti, pak tento druh dobrocinnosti patri take do kvality temnoty.

SLOKA 23

om tat sad iti nirdeso brahmanas tri-vidhah smrtah
brahmanas tena vedas ca yajnas ca vihitah pura

om - oznaceni Nejvyssiho; tat - to; sat - vecny; iti - tak; nirdesah - oznaceni; brahmanah - Nejvyssiho; tri-vidhah - troji; smrtah - je povazovano; brahmanah - brahmani; tena - s timto; vedah - vedska literatura; ca - take; yajnah - obet; ca - take; vihitah - pouzivali; pura - drive.

Od pocatku stvoreni se k oznaceni Nejvyssi Absolutni Pravdy pouzivala tri slova, om tat sat. Tato tri symbolicka zastoupeni pronaseli brahmani, kdyz zpivali vedske hymny a kdyz prinaseli obeti pro poteseni Nejvyssiho.

VYKLAD: Bylo jiz vysvetleno, ze pokani, obet, dobrocinnost a potrava se deli do tri kategorii: dobra, vasne a nevedomosti. At uz nalezi do prvni, druhe nebo treti tridy, jsou znecisteny hmotnou prirodou. Jsou-li vsak urceny k poteseni Nejvyssiho - om tat sat, vecne Nejvyssi Osobnosti Bozstvi - stanou se prostredkem k duchovnimu povyseni. Tento cil naznacuji pokyny pisem. Tato tri slova om tat sat oznacuji Absolutni Pravdu, Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Slovo om vzdy nalezneme ve vedskych hymnech.

Ten, kdo jedna, aniz by se ridil prikazy pisem, Absolutni Pravdy nedosahne. Muze ziskat docasne vysledky, avsak konecneho zivotniho cile nedosahne. Z toho vyplyva, ze dobrocinnost, obet a pokani museji byt vykonavany v kvalite dobra. Jsou-li vykonavane v kvalite vasne a nevedomosti, patri zajiste do nizsi tridy. Tato tri slova, om tat sat, jsou vyslovovana ve spojeni se svatym jmenem Nejvyssiho Pana, napriklad om tad visnoh. Kdyz se pronaseji vedske hymny, nebo kdyz se vyslovuje svate jmeno Nejvyssiho Pana, pridava se om. To nam naznacuji vedska pisma. Tato tri slova pochazeji z vedskych hymnu. Om ity etad brahmano nedistham nama (Rg Veda) naznacuje prvni cil. Tat tvam asi (Chandogja Upanisad 6.8.7) druhy cil a sad eva saumya (Chandogja Upanisad 6.2.1) treti. Dohromady tvori om tat sat. Kdyz Brahma, prvni stvorena ziva bytost, pred davnymi casy vykonaval obeti, oznacoval temito tremi slovy Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Stejna zasada je stale jeste dodrzovana posloupnosti duchovnich ucitelu. Tento hymnus je tedy velice vyznamny a dulezity. Bhagavadgita proto doporucuje, aby vsechna prace byla vykonavana pro om tat sat neboli pro Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Pronasi-li clovek tato tri slova pri provadeni pokani, dobrocinnosti a obeti, pak jedna v duchu uvedomovani si Krsny. Uvedomovani si Krsny je vedecke vykonavani transcendentalnich cinu, ktere umoznuji kazdemu navrat domu, zpatky k Bohu. Takovym transcendentalnim jednanim se neztraci zadna energie.

SLOKA 24

tasmad om ity udahrtya yajna-dana-tapah-kriyah
pravartante vidhanoktah satatam brahma-vadinam

tasmat - proto; om - pocinaje om; iti - tak; udahrtya - naznacuji; yajna - obet; dana - milodar; tapah - pokani; kriyah - konani; pravartante - zacina; vidhana-uktah - podle prikazu pisem; satatam - vzdy; brahma-vadinam - transcendentaliste.

Transcendentaliste zacinaji vykonavat obeti, dobrocinnosti a pokani podle prikazu pisem vzdy pronasenim om, aby dosahli Nejvyssiho.

VYKLAD: Om tad visnoh paramam padam. (Rg Veda 1.22.20) Lotosove nohy Visnua jsou nejvyssim pribytkem oddanosti. Kona-li clovek vsechno pro Nejvyssi Osobnost Bozstvi, muze si byt jist, ze vsechny jeho ciny jsou dokonale.

SLOKA 25

tad ity anabhisandhaya phalam yajna-tapah-kriyah
dana-kriyas ca vividhah kriyante moksa-kanksibhih

tat - to; iti - tak; anabhisandhaya - bez touhy; phalam - vysledek; yajna - obeti; tapah - pokani; kriyah - ciny; dana - milodary; kriyah - ciny; ca - take; vividhah - ruzne; kriyante - vykonany; moksa-kanksibhih - ti, kdo opravdu touzi po vysvobozeni.

Se slovem ,,tat`` by mel clovek konat ruzne obeti, pokani a dobrocinnosti, aniz by touzil po jejich plodech. Ucelem takovych transcendentalnich cinu je vysvobodit se z hmotnych pout.

VYKLAD: Chce-li se clovek povysit na duchovni uroven, nemel by jednat pro hmotny zisk. Ciny by mely byt vykonavany za ucelem dosazeni konecneho cile, tedy premisteni se do duchovniho kralovstvi, zpatky k Bohu.

SLOKA 26 - 27

sad-bhave sadhu-bhave ca sad ity etat prayujyate
prasaste karmani tatha sac-chabdah partha yujyate

yajne tapasi dane ca sthitih sad iti cocyate
karma caiva tad-arthiyam sad ity evabhidhiyate

sat-bhave - ve smyslu povahy Nejvyssiho; sadhu-bhave - ve smyslu povahy oddaneho; ca - take; sat - slovo sat; iti - tak; etat - takto; prayujyate - pouziva se; prasaste - pravych; karmani - cinnostech; tatha - take; sat-sabdah - zvuk sat; partha - o synu Prthy; yujyate - pouziva se; yajne - pri obeti; tapasi - pri pokani; dane - pri dobrocinnosti; ca - take; sthitih - umisten; sat - Nejvyssi; iti - tak; ca - a; ucyate - vyslovuje se; karma - prace; ca - take; eva - zajiste; tat - pro ten; arthiyam - urceny; sat - Nejvyssi; iti - tak; eva - zajiste; abhidhiyate - je oznacen.

Absolutni Pravda, ktera se oznacuje slovem ,,sat``, je cilem oddane sluzby, o synu Prthy. Vykonavatel takove obeti se take nazyva ,,sat``, stejne jako obetni cinnost, pokani a dobrocinnost, ktere jsou vykonavany pro poteseni Nejvyssi Osoby a jsou absolutni povahy.

VYKLAD: Slova prasaste karmani, neboli ,,predepsane povinnosti``, naznacuji, ze ve vedskych spisech existuje mnoho predepsanych cinnosti, ktere jsou urceny k ociste. Pocinaji jiz od chvile, kdy jsme pod ochranou rodicu, a pokracuji az do konce zivota. Cilem takovych ocistnych procesu je konecne vysvobozeni zive bytosti. Pri vsech techto cinnostech se doporucuje pronaseni om tat sat. Slova sad-bhave a sadhu-bhave oznacuji transcendentalni stav. Jednat s vedomim Krsny se nazyva sattva a clovek, ktery si je plne vedom povahy cinu s timto vedomim, se nazyva sadhu. Ve Srimad Bhagavatamu (3.25.25) se uvadi, ze transcendentalni namety muzeme jasne pochopit ve spolecnosti oddanych Pana. Bez dobre spolecnosti nemuzeme ziskat transcendentalni poznani. Pri zasveceni, nebo kdyz se nekomu dava posvatna snura, se pronaseji slova om tat sat. Podobne je pri provadeni vsech druhu obeti cilem Nejvyssi. Slova tad-arthiyam znamenaji slouzit vsemu, co predstavuje Nejvyssiho, a zahrnuje to take vareni a pomahani v chramu Pana nebo rozsirovani poznani o Bohu. Nejvyssich slov om tat sat se pouziva mnoha zpusoby k dovrseni dokonalosti vsech cinu a dosazeni uplnosti.

SLOKA 28

asraddhaya hutam dattam tapas taptam krtam ca yat
asad ity ucyate partha na ca tat pretya no iha

asraddhaya - bez viry; hutam - obetovane v obeti; dattam - venovan; tapah - pokani; taptam - konane; krtam - vykonane; ca - take; yat - to, ktere; asat - neskutecne; iti - takto; ucyate - nazyva se; partha - o synu Prthy; na - nikdy; ca - take; tat - to; pretya - po smrti; na u - ani; iha - v tomto zivote.

Veskere obeti, pokani a dobrocinnosti konane bez viry v Nejvyssiho, o synu Prthy, nemaji trvani. Nazyvaji se ,,asat`` a nejsou k nicemu ani v tomto, ani v pristim zivote.

VYKLAD: Vsechno, at uz se to tyka obeti, dobrocinnosti nebo pokani, je bezcenne, je-li to vykonavano bez transcendentalniho cile. Tento vers proto rika, ze takove ciny jsou hodny zavrzeni. Vsechno se musi delat v duchu oddane sluzby pro poteseni Nejvyssiho. Bez takove viry a spravneho vedeni nemuzeme nikdy sklizet zadne plody. Ve vsech vedskych pismech se doporucuje vira v Nejvyssiho. Podle vedskeho poznani je konecnym cilem poznat Krsnu. Kdo se neridi touto zasadou, nemuze mit uspech. Pro toho, kdo se vydal cestou oddanosti, je proto nejlepsi jiz od sameho pocatku jednat pod vedenim praveho duchovniho ucitele. To je zpusob, jak dosahnout plneho uspechu.

Lide v podminenem stavu maji sklon k uctivani polobohu, duchu nebo Jaksu, jako je Kuvera. Kvalita dobra stoji vyse nez kvalita vasne nebo nevedomosti, ale ten, kdo se primo zapoji do oddane sluzby, je vuci temto kvalitam hmotne prirody transcendentalni. I kdyz existuje metoda, pomoci niz se clovek muze postupne povysit, presto je nejlepsi, zapoji-li se primo do transcendentalni oddane sluzby Krsnovi ve spolecnosti Jeho cistych oddanych. To se doporucuje v teto kapitole. Abychom meli uspech, musime nejprve nalezt praveho duchovniho ucitele a nechat se jim vest. Teprve pak muzeme dosahnout viry v Nejvyssiho. Kdyz tato vira casem uzraje, rika se ji laska k Bohu, ktera je nejvyssim cilem vsech zivych bytosti. Proto bychom se meli primo zapojit do oddane sluzby. To je poselstvi sedmnacte kapitoly.

 

Takto konci Bhaktivedantovy vyklady k sedmnacte kapitole Srimad Bhagavadgity, ktera se nazyva ,,Druhy viry``.